Curtiss F7C Seahawk
| F7C Seahawk | |
|---|---|
 Curtiss XF7C-1 v červnu 1929 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Curtiss Aeroplane and Motor Company |
| První let | 28. února 1927 |
| Vyřazeno | 1933 |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | United States Marine Corps United States Navy |
| Vyrobeno kusů | 17 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Curtiss F7C Seahawk byl palubní stíhací dvouplošník užívaný koncem 20. a počátkem 30. let 20. století námořnictvem a námořní pěchotou Spojených států amerických.
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Curtissův Model 43 byl prvním letounem firmy navrženým od samého počátku pro Námořnictvo Spojených států amerických, nikoliv modifikací typu původně vzniklého pro armádu. Ačkoliv šlo o následníka typové řady započaté Curtissem P-1 Hawk, na rozdíl od ní jeho křídla měla konstantní hloubku namísto zužující se, a horní křídlo bylo mírně šípovité. Pohonnou jednotku představoval hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1340-B Wasp o výkonu 450 hp (336 kW). Drak byl smíšené konstrukce, se smrkovými křídly a trupem z kombinace hliníkových a ocelových trubek, potažený plátnem. Typ disponoval dostatečnou pevností aby mohl být použit nejen jako stíhač, ale i jako střemhlavý bombardér.
Operační historie[editovat | editovat zdroj]
Prototyp XF7C-1 poprvé vzlétl 28. února 1927. Po úpravách podle požadavků námořnictva, zahrnujících například šípovitost horního křídla, následovala sériová výroba 17 kusů F7C-1 Seahawk, které vstoupily do služby u perutě USMC VF-5M. V roce 1930 u peruti VF-9M vznikl akrobatický tým The Red Devils („Rudí ďáblové“), užívající F7C s červeně zbarvenými příděmi.[1][2]
F7C setrval ve službě do roku 1933.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- XF7C-1
- Jeden prototyp.
- F7C-1 Seahawk
- Hlavní výrobní varianta, vzniklo 17 kusů.
- XF7C-2
- Jeden F7C-1 modifikovaný pro účely zkoušek, s motorem Wright R-1820-1 a rozměrnými vztlakovými klapkami po celé délce odtokové hrany křídla.
- XF7C-3
- Ukázkový exemplář nabízený v Číně vyzbrojený čtyřmi kulomety Browning ráže 7, 62 mm, s mezikřídelními vzpěrami ve tvaru „I“ a křidélky na horním i dolním křídle, na rozdíl od sériových, které je měly pouze na horním. Typ byl opuštěn v prospěch Modelu 64, F11C Goshawk.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Data platí pro F7C-1.
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 1
- Délka: 6,88 m (22,6 stop)
- Rozpětí křídel: 2,96 m (9,71 stop)
- Výška: 4,87 m (16 stop)
- Nosná plocha: 25,55 m² (275 čtverečních stop)
- Hmotnost prázdného stroje: 931 kg (2 053 lb)
- Maximální vzletová hmotnost: 1 262 kg (2 782 lb)
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1340-B Wasp
- Výkon pohonné jednotky: 455 hp (336 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 249 km/h (134,7 uzlů, 155 mph)
- Cestovní rychlost: 241 km/h (130,3 uzlů, 150 mph)
- Praktický dostup: 6 735 m (22 100 stop)
- Stoupavost: 9,45 m/s (1 860 stop za minutu)
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 2 × synchronizovaný kulomet Browning ráže 7, 62 mm
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curtiss F7C Seahawk na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BARROW, Jess C. WWII Marine Fighting Squadron Nine (VF-9M). Blue Ridge Summit, Pennsylvania: Tab Books Inc., 1981. (Modern Aviation Series). Dostupné online. ISBN 978-0-8306-2289-4. (anglicky)
- EDEN, Paul; SOPH, Moeng. The Complete Encyclopedia of World Aircraft. London: Amber Books Ltd., 2002. Dostupné online. ISBN 0-7607-3432-1. (anglicky)
- JONES, Lloyd S. U.S. Naval Fighters. Fallbrook, California: Aero Publishers, 1977. Dostupné online. ISBN 0-8168-9254-7. S. 50-52. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Curtiss F7C Seahawk na Wikimedia Commons - Curtiss F7C-1 Seahawk na www.valka .cz
