Félix Gouin
| Félix Gouin | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Jean Félix Gouin |
| Narození | 4. října 1884 Peypin |
| Úmrtí | 25. října 1977 (ve věku 93 let) Nice |
| Alma mater | Thiersovo lyceum Univerzita Paula Cézanna |
| Povolání | politik a advokát |
| Ocenění | velmistr Řádu čestné legie |
| Politická strana | Francouzská sekce Internacionály pracujících |
| Funkce | člen Generální rady (Bouches-du-Rhône; od 1911) Mayor of Istres (1922–1941) poslanec francouzského Národního shromáždění (1924–1942) prezident (Temporary Consultative Assembly; 1943–1946) Mayor of Istres (1945–1959) … více na Wikidatech |
| Podpis | .png){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Félix Gouin (4. října 1884, Peypin – 25. října 1977, Nice) byl francouzský politik, představitel strany Section française de l'Internationale ouvrière (předchůdkyně dnešní Socialistické strany). Od 26. ledna do 24. června 1946 byl francouzským premiérem, když vedl prozatímní vládu. V té době zároveň tato funkce představovala hlavu státu, neboť prezident byl zvolen až roku 1947.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Původně byl právníkem v Marseille. V roce 1924 byl prvně zvolen poslancem za socialisty. V roce 1940 byl jedním z 80 poslanců, kteří hlasovali proti rozšíření pravomocí maršála Pétaina.[1] Poté odešel do exilu, kde předsedal exilovému poradnímu Národnímu shromáždění, jež sídlilo v Alžíru. Během války byl rovněž spoluzakladatelem socialistické odbojové sítě Brutus. Mezi 8. listopadem 1945 a 22. lednem 1946 byl předsedou Ustavujícího Národního shromáždění. Poté zasedl v prozatímní vládě, mj. na pozici ministra plánování. Premiérem byl zvolen po nečekané rezignaci Charlese de Gaulla (od níž de Gaulle zřejmě očekával vlnu veřejné podpory, která se nedostavila).[2] Jako premiér Gouin prosadil řadu sociálních opatření (povinné sociální pojištění, důchodový systém, čtyřicetihodinový pracovní týden, proplácení přesčasů) a znárodnil rozsáhlé úseky francouzského hospodářství (energetika, těžký průmysl, banky). Za jeho vlády Francie také udělila nezávislost některým svým koloniím: Réunionu, Guyaně, Martiniku a Guadeloupu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Félix Gouin na anglické Wikipedii.
- ↑ Fondation Charles de Gaulle [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ France - The Fourth Republic. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Félix Gouin na Wikimedia Commons
