Extragalaktická planeta
Extragalaktická planeta je hypotetický typ planety, která se nachází mimo naši Mléčnou dráhu. Takové planety mohou obíhat hvězdy v jiných galaxiích nebo se pohybovat jako toulavé planety bez domovské hvězdy. Jejich detekce je však kvůli extrémním vzdálenostem nesmírně obtížná. Nejčastěji se k odhalování kandidátů využívá gravitační mikročočkování, přesto zůstávají mnohé objevy kandidátní a vyžadují další průzkum.
Historie objevů
[editovat | editovat zdroj]Mikročočkování a první náznaky
[editovat | editovat zdroj]První náznaky možných extragalaktických planet vycházely z pozorování mikročočkových jevů, kdy předměty v popředí (hvězdy či planety) zakřivují světlo vzdálených zdrojů, často kvazarů.
Pozorování kvazaru RX J1131−1231, vzdáleného přibližně 6 miliard světelných let, naznačují, že galaxie v popředí, která působí jako gravitační čočka, obsahuje velké množství tzv. toulavých planet. Tyto objekty byly identifikovány prostřednictvím analýzy mikročočkových jevů, jež měnily charakteristiky rentgenového záření z kvazaru.[1] Předpokládá se, že zde může být více než 2000 takových těles s hmotnostmi od Měsíce po Jupiter na každou hvězdu v hlavní posloupnosti. Další výzkumy ovšem naznačují, že část pozorovaných signálů by mohly způsobovat také hnědí trpaslíci.[2]
PA-99-N2 b v galaxii Andromeda
[editovat | editovat zdroj]V roce 2009 byl v galaxii Andromeda ohlášen mikročočkový kandidát PA-99-N2 b, jehož hmotnost se odhaduje na 6–7 násobek Jupiteru.[3][4] Planeta ale zůstává hypotetická, neboť potvrzující data chybějí.
Kvazar Q0957+561
[editovat | editovat zdroj]Kvazar Q0957+561 se promítá dvakrát vlivem gravitačního čočkování v popředí (tzv. „dvojitý kvazar“). Astrofyzik Rudolph Schild roku 1995 pozoroval mikročočkové jevy, jež by mohly poukazovat na tělesa o hmotnosti zhruba tří Zemí.[5] Tento výklad se ovšem nedá definitivně potvrdit a jiné scénáře připouštějí, že by mohlo jít o jiné druhy objektů.[6]
M51-ULS-1b v galaxii M51
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 vyšla studie o možném rentgenovém tranzitu v binárním systému M51-ULS-1, nacházejícím se ve galaxii M51. Objekt označený jako M51-ULS-1b by měl mít rozměry zhruba jako Saturn.[7] Stejně jako v ostatních zmíněných případech však zatím nemůže být planeta jednoznačně potvrzena.
Odvolané objevy
[editovat | editovat zdroj]HIP 13044 b
[editovat | editovat zdroj]Tento objekt byl původně označován za první „extragalaktickou planetu“ obíhající hvězdu z pohlcené galaxie v Mléčné dráze. Roku 2014 se ale ukázalo, že rušivý signál spíše nepochází z planety.[8]
Závěr
[editovat | editovat zdroj]Extragalaktické planety představují skupinu hypotetických objektů mimo naši Mléčnou dráhu. Přímé důkazy o jejich existenci neexistují, avšak nepřímá pozorování pomocí gravitačního mikročočkování či rentgenových tranzitů naznačují, že by planety mohly být hojné i v cizích galaxiích. Budoucí výkonné přístroje a lepší metodiky detekce mohou vnést více jasna do otázky, zda a nakolik se planety běžně tvoří i mimo naši domovskou galaxii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Xinyu Dai, Eduardo Guerras. Probing Planets in Extragalactic Galaxies Using Quasar Microlensing. The Astrophysical Journal. 2. února 2018, roč. 853, čís. 2, s. L27. doi:10.3847/2041-8213/aaa5fb.
- ↑ Thorsten Dambeck. Forscher finden erstmals Planeten außerhalb der Milchstraße. Spiegel Online [online]. 6. února 2018. Dostupné online.
- ↑ G. Ingrosso et al. Pixel-lensing as a way to detect extrasolar planets in M31. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2009, roč. 399, čís. 1, s. 219–228. doi:10.1111/j.1365-2966.2009.15184.x.
- ↑ First extragalactic exoplanet may have been found. New Scientist [online]. 10. června 2009. Dostupné online.
- ↑ Rudolph E. Schild. Microlensing variability of the gravitionally lensed quasar Q0957+561 A,B. Astrophysical Journal. 5. září 1995, roč. 464, s. 125–130. Bibcode 1996ApJ...464..125S.
- ↑ The Q0957+561 planet. Extrasolar Visions [online]. 23. října 2004. Dostupné online.
- ↑ R. Di Stefano et al. A possible planet candidate in an external galaxy detected through X-ray transit. Nature Astronomy. Říjen 2021, roč. 5, s. 1297–1307. doi:10.1038/s41550-021-01495-w.
- ↑ M. I. Jones, J. S. Jenkins. No evidence of the planet orbiting the extremely metal-poor extragalactic star HIP 13044. Astronomy & Astrophysics. 2014, roč. 562, s. A129. doi:10.1051/0004-6361/201322132.