Extrémně velký dalekohled

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Extrémně velký dalekohled
Umělecká představa Extrémně velkého dalekohledu
Umělecká představa Extrémně velkého dalekohledu
Organizace Evropská jižní observatoř
Observatoř Cerro Armazones Observatory
Oblast Cerro Armazones
Stát Chile
Souřadnice
Nadmořská výška 3 046 m n. m.
Pozorovací čas 320 night/year
První světlo 2024
Průměr 39,3 m
Webová stránka http://www.eso.org/public/teles-instr/elt/
Commons Extremely Large Telescope
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Extrémně velký dalekohled (anglicky Extremely Large TelescopeELT, dříve Evropský extrémně velký dalekohled[1][pozn. 1]) je připravovaný největší dalekohled na světě. Na hoře Cerro Armazones v severní Chile jej staví Evropská jižní observatoř. Jeho základní kámen byl položen v květnu 2017; s uvedením do provozu se počítá po roce 2024.

Dalekohled má mít průměr hlavního zrcadla 39,3 m (dosud největší jednotlivý dalekohled na světě Gran Telescopio Canarias má zrcadlo velké 10,4 m).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Schéma optické konfigurace dalekohledu se zrcadly M1 až M5. F – Nasmythovo ohnisko.

Zrcadla dalekohledu[editovat | editovat zdroj]

Dalekohled bude využívat novou optickou koncepci s celkem pěti zrcadly.[2]

  • Primární zrcadlo bude složeno z 798 šestiúhelníkovitých segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce 5 cm, které dohromady představují odraznou plochu o celkové velikosti 978 m². Vnější průměr soustavy bude 39,3 m, uvnitř bude prostor bez zrcadel o průměru 10,4 m. Systém bude vybaven aktivní optikou, která bude korigovat tvar zrcadla při náklonu nebo při změně teploty.
    Zrcadla budou vyrobena ze Zeroduru, sklokeramického materiálu s velmi nízkou tepelnou roztažností, který zaručuje zachování tvaru zrcadla i při větších změnách teploty.[3] Povrch zrcadla bude vybroušen s přesností 15 nm a pokoven vrstvou stříbra nebo hliníku.
    Kromě 798 segmentů zrcadla, které budou umístěny v dalekohledu, bude vyrobeno ještě 133 záložních, které budou použity především k náhradě těch segmentů hlavního zrcadla, u kterých se zhorší odrazivost. U vyměněných prvků se odstraní kovová vrstva a opět se nanese nová. Počítá se s tím, že toto pokovování bude probíhat v servisním středisku na úpatí hory Cerro Armazones, na které bude dalekohled umístěn.
  • Sekundární zrcadlo bude monolitické o průměru 4,2 m.[4] S tímto průměrem půjde o největší sekundární zrcadlo v dalekohledu a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.[5] Je vyrobeno také ze Zeroduru.
  • Třetí zrcadlo, umístěné ve volném prostoru uprostřed primárního zrcadla, bude mít průměr 3,8 m.
  • Čtvrté zrcadlo bude umístěno také v optické ose dalekohledu, bude rovinné a bude vybaveno systémem adaptivní optiky, která má odstraňovat zhoršení kvality a rozmazání obrazu hvězd způsobené chvěním vzduchu. Jeho účelem bude odrážet obraz mimo hlavní osu dalekohledu na páté zrcadlo.
  • Páté zrcadlo přivede obraz mimo vlastní dalekohled k měřícím přístrojům, které budou umístěny po stranách hlavního zrcadla v tzv. Nasmythově ohnisku.

Hlavní nosná konstrukce dalekohledu by měla vážit asi 2 800 tun.[6] Kopule dalekohledu bude mít průměr 86 m a výšku 74 m.[7] Bude polokulovitá s dvěma zakřivenými, bočně otevíranými dveřmi. Je navržena tak, aby byl dalekohled schopen pozorovat objekty od výšky 20° nad horizontem až k zenitu. Celá stavba zabírá plochu odpovídající fotbalovému hřišti.[8]

Systém bude určen k pozorování v oblastech od viditelného světla po střední infračervené vlnové délky.[2] Plánovaná životnost zařízení je nejméně 30 let.[9]

Přístroje[editovat | editovat zdroj]

V ohniscích dalekohledu bude k dispozici několik přístrojů k zaznamenávání obrazu nebo k měření vlastních vědeckých dat.

  • MICADO – Multi-AO Imaging Camera for Deep Observations: kamera pro blízkou infračervenou oblast (vlnové délky (0,8–2,4 µm). Bude jedním z prvních přístrojů, které budou připraveny při uvedení dalekohledu do provozu.[10] Tuto dvoupatrovou kameru připravuje mezinárodní sdružení sedmi institucí pod vedením německého Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik.[11] Bude umístěna v kryostatu (izolované nádobě chlazené na extrémně nízkou teplotu).
  • HARMONI – High Angular Resolution Monolithic Optical and Near-infrared Integral field spectrograph: víceúčelový spektrograf pro viditelné a blízké infračervené záření (0,47–2,45 µm).[12]
  • METIS – Mid-infrared ELT Imager and Spectrograph: kamera a spektrograf pro střední infračervenou oblast (3–20 μm).[13]
  • MAORY – Multi-conjugate Adaptive Optics RelaY for the ELT: modul adaptivní optiky pracující v oblasti vlnových délek 0,8–2,4 μm určený v prvních letech pozorování především pro spolupráci s kamerou MICADO.[14]

Další přístroje – např. spektrograf s vysokým rozlišením HIRES nebo víceobjektový spektrograf MOSAIC – se v roce 2017 nacházely v prvních etapách přípravy (Phase A).

Porovnání[editovat | editovat zdroj]

ELT soustředí 100milionkrát více světla než lidské oko, 8milionkrát více než Galileův dalekohled a 26krát více než jeden dalekohled VLT na observatoři Paranal. Získá také více světla než všechny existující 8 až 10 metrové dalekohledy na světě dohromady.[15]

Cíle pozorování[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k velikosti dalekohledu se od něj očekávají objevy ve většině odvětví astronomie. Primární by mělo být[16]

Porovnání velikosti primárního zrcadla ELT (zelené vpravo) s dalšími existujícími i plánovanými dalekohledy

Porovnání ELT s dalšími největšími dalekohledy[editovat | editovat zdroj]

Jméno Průměr zrcadla (m) Plocha zrcadla (m²) První světlo
ELT 39,3 978 2024
Třicetimetrový dalekohled (TMT) 30 655  ?
Velký Magellanův dalekohled (GMT) 24,5 368 2025
Jihoafrický velký dalekohled (SALT) 11,1 × 9,8 79 2005
Gran Telescopio Canarias (GTC) 10,4 74 2007
Keckovy dalekohledy 10,0 76 1990, 1996
Very Large Telescope (VLT) 8,2   1998–2000

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dokončení hrubých zemních prací na hoře Cerro Amazones v roce 2015

Dalekohled vyvíjí od roku 2005 Evropská jižní observatoř.[16] Byla pro něj hledána místa v Argentině, Chile, Maroku a ve Španělsku.[18]

Původním cílem Evropské jižní observatoře bylo postavit dalekohled o průměru zrcadla 100 m. Toto se ukázalo jako technicky nereálné. Zrcadlo bylo proto zmenšeno nejdříve na 42 m[19] a později, především z finančních důvodů, na konečných 39 m.[17]

  • V roce 2010 byl vybrán vrchol hory Cerro Armazones v severní Chile v nadmořské výšce 3060 m. Pro lokalitu rozhodly především velmi dobré pozorovací podmínky a také blízkost jiné už existující Observatoře Paranal, které je vzdálena 20 km východně. Chilská vláda pro observatoř darovala 189 km² půdy.
  • V roce 2011 podepsala Česká republika dohodu o svém finančním podílu na výstavbě.[20] V té době se počítalo s uvedením dalekohledu do provozu roku 2020.[21] Současné plány (rok 2016) posunuly tento termín na rok 20242025.[17]
  • V roce 2015 byly dokončeny hrubé zemní práce na plošině pro dalekohled na vrcholu hory Cerro Armazones.
  • V únoru 2016 podepsala ESO smlouvu se sdružením „ACe Consorcium“ na výstavbu kopule a nosné konstrukce dalekohledu.[22] S částkou 400 milionů euro jde o největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie.
  • V květnu 2017 byl slavnostně položen základní kámen dalekohledu.[8] Byl také podepsán kontrakt na výrobu hlavního zrcadla[23] a v Německu bylo odlito sekundární zrcadlo dalekohledu.[5]
  • V lednu 2018 byly odlity první segmenty primárního zrcadla.[3]
Porovnání dalekohledu ELT s vysílačem na Ještědu
Porovnání dalekohledu ELT s vysílačem na Ještědu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Projekt se původně označoval jako Evropský extrémně velký dalekohled – E-ELT. V červnu 2017 však ESO rozhodla, že se název zkrátí: jednak pro zjednodušení a také proto, že se na jeho vývoji podílejí i mimoevropské země.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Renaming the E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-06-12 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Koncepce E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b První segmenty primárního zrcadla dalekohledu ELT úspěšně odlity [online]. European Southern Observatory, 2018-01-09 [cit. 2018-01-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. E-ELT Optical Design [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito [online]. European Southern Observatory, 2017-05-22 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online. 
  6. E-ELT Telescope Design [online]. European Southern Observatory [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. E-ELT Enclosure [online]. European Southern Observatory [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-26 [cit. 2017-05-27]. Dostupné online. 
  9. FAQ E-ELT [online]. European Southern Observatory [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MICADO [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MICADO [online]. Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. HARMONI [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. METIS [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. MAORY [online]. European Southern Observatory, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. The European Extremely Large Telescope [online]. European Southern Observatory [cit. 2012-10-19]. Kapitola Did you know?. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b Evropská jižní observatoř [online]. Astronomický ústav AV ČR, 2009 [cit. 2012-03-10]. Kapitola E-ELT. Dostupné online. 
  17. a b c Hyde Park Civilizace - Jan Palouš [online]. Česká televize, 2016-02-20 [cit. 2016-02-20]. Čas 45:10 od začátku stopáže. Dostupné online. 
  18. Hledání domova [online]. European Southern Observatory, 2015 [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  19. MARTINEK, František. Největší dalekohled bude mít průměr 30 m [online]. Česká astronomická společnost, 2009-07-28 [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  20. The Czech Republic commits to the E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2011-06-03 [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. E-ELT – The European Extremely Large Telescope. The World’s Biggest Eye on the Sky [online]. European Southern Observatory, 2011 [cit. 2012-03-10]. Kapitola Europe’s window on the Universe. Dostupné online. (anglicky) 
  22. SRBA, Jiří. ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT [online]. Astro.cz, 2016 [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. 
  23. ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-29 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]