Extrémně velký dalekohled

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Souřadnice: 24°35′20″ j. š., 70°11′32″ z. d.

Umělecká představa dalekohledu E-ELT

Extrémně velký dalekohled (anglicky Extremely Large TelescopeELT, dříve Evropský extrémně velký dalekohled[1][pozn. 1]) je připravovaný největší dalekohled na světě. Na hoře Cerro Armazones v severní Chile jej staví Evropská jižní observatoř. Jeho základní kámen byl položen v květnu 2017; s uvedením do provozu se počítá po roce 2024.

Dalekohled má mít průměr hlavního zrcadla 39,3 m (dosud největší jednotlivý dalekohled na světě Gran Telescopio Canarias má zrcadlo velké 10,4 m).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Schéma optické konfigurace dalekohledu se zrcadly M1 až M5

Dalekohled bude využívat novou optickou koncepci s celkem pěti zrcadly.[2] Hlavní zrcadlo bude složeno z 798 šestiúhelníkovitých segmentů o rozměrech 1,4 m, které dohromady představují odraznou plochu o celkové velikosti 978 m². Vnější průměr soustavy bude 39,3 m, uvnitř bude prostor bez zrcadel o průměru 10,4 m. Systém bude vybaven adaptivní optikou, která má odstraňovat zhoršení kvality obrazu a rozmazání obrazu hvězd způsobené chvěním vzduchu, i aktivní optikou, která bude korigovat tvar zrcadla při náklonu nebo při změně teploty.

Sekundární zrcadlo bude monolitické o průměru 4,2 m.[3] S tímto průměrem půjde o největší sekundární zrcadlo v dalekohledu a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.[4]

Třetí zrcadlo, umístěné ve volném prostoru uprostřed primárního zrcadla, bude mít průměr 3,8 m. Čtvrté zrcadlo bude umístěno také v optické ose dalekohledu, bude rovinné a bude vybaveno systémem adaptivní optiky. Jeho účelem bude odrážet obraz mimo hlavní osu dalekohledu na páté zrcadlo, které jej pak přivede mimo vlastní dalekohled k měřícím přístrojům.

Hlavní nosná konstrukce dalekohledu by měla vážit asi 2 800 tun.[5] Kopule dalekohledu bude mít průměr 86 m a výšku 74 m.[6] Bude polokulovitá s dvěma zakřivenými, bočně otevíranými dveřmi. Je navržena tak, aby byl dalekohled schopen pozorovat objekty od výšky 20° nad horizontem až k zenitu. Celá stavba zabírá plochu odpovídající fotbalovému hřišti.[7]

Systém bude určen k pozorování v oblastech od viditelného světla po střední infračervené vlnové délky.[2] Plánovaná životnost zařízení je nejméně 30 let.[8]

Porovnání[editovat | editovat zdroj]

ELT soustředí 100milionkrát více světla než lidské oko, 8milionkrát více než Galileův dalekohled a 26krát více než jeden dalekohled VLT na observatoři Paranal. Získá také více světla než všechny existující 8 až 10 metrové dalekohledy na světě dohromady.[9]

Cíle pozorování[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k velikosti dalekohledu se od něj očekávají objevy ve většině odvětví astronomie. Primární by mělo být[10]

Porovnání velikosti primárního zrcadla ELT (zelené vpravo) s dalšími existujícími i plánovanými dalekohledy

Porovnání ELT s dalšími největšími dalekohledy[editovat | editovat zdroj]

Jméno Průměr zrcadla (m) Plocha zrcadla (m²) První světlo
ELT 39,3 978 2024
Třicetimetrový dalekohled (TMT) 30 655  ?
Velký Magellanův dalekohled (GMT) 24,5 368 2025
Jihoafrický velký dalekohled (SALT) 11,1 × 9,8 79 2005
Gran Telescopio Canarias (GTC) 10,4 74 2007
Keckovy dalekohledy 10,0 76 1990, 1996
Very Large Telescope (VLT) 8,2   1998–2000

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dokončení hrubých zemních prací na hoře Cerro Amazones v roce 2015

Dalekohled vyvíjí od roku 2005 Evropská jižní observatoř.[10] Byla pro něj hledána místa v Argentině, Chile, Maroku a ve Španělsku.[12]

Původním cílem Evropské jižní observatoře bylo postavit dalekohled o průměru zrcadla 100 m. Toto se ukázalo jako technicky nereálné. Zrcadlo bylo proto zmenšeno nejdříve na 42 m[13] a později, především z finančních důvodů, na konečných 39 m.[11]

  • V roce 2010 byl vybrán vrchol hory Cerro Armazones v severní Chile v nadmořské výšce 3060 m. Pro lokalitu rozhodly především velmi dobré pozorovací podmínky a také blízkost jiné už existující Observatoře Paranal, které je vzdálena 20 km východně. Chilská vláda pro observatoř darovala 189 km² půdy.
  • V roce 2011 se počítalo s uvedením do provozu roku 2020.[14] Současné plány (rok 2016) posunuly tento termín na rok 20242025.[11]
  • V roce 2015 byly dokončeny hrubé zemní práce na plošině pro dalekohled na vrcholu hory Cerro Armazones.
  • V únoru 2016 podepsala ESO smlouvu se sdružením „ACe Consorcium“ na výstavbu kopule a nosné konstrukce dalekohledu.[15] S částkou 400 milionů euro jde o největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie.
  • V květnu 2017 byl slavnostně položen základní kámen dalekohledu.[7] Byl také podepsán kontrakt na výrobu hlavního zrcadla[16] a v Německu bylo odlito sekundární zrcadlo dalekohledu.[4]
Porovnání dalekohledu E-ELT se čtyřmi dalekohledy VLT v Observatoři Paranal a s římským Koloseem
Porovnání dalekohledu E-ELT se čtyřmi dalekohledy VLT v Observatoři Paranal a s římským Koloseem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Projekt se původně označoval jako Evropský extrémně velký dalekohled – E-ELT. V červnu 2017 však ESO rozhodla, že se název zkrátí: jednak pro zjednodušení a také proto, že se na jeho vývoji podílejí i mimoevropské země.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Renaming the E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-06-12, [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Koncepce E-ELT [online]. European Southern Observatory, 2015, [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. E-ELT Optical Design [online]. European Southern Observatory, 2015, [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito [online]. European Southern Observatory, 2017-05-22, [cit. 2017-05-24]. Dostupné online.  
  5. E-ELT Telescope Design [online]. European Southern Observatory, [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. E-ELT Enclosure [online]. European Southern Observatory, [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-26, [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.  
  8. FAQ E-ELT [online]. European Southern Observatory, [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. The European Extremely Large Telescope [online]. European Southern Observatory, [cit. 2012-10-19]. Kapitola Did you know?. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Evropská jižní observatoř [online]. Astronomický ústav AV ČR, 2009, [cit. 2012-03-10]. Kapitola E-ELT. Dostupné online.  
  11. a b c Hyde Park Civilizace - Jan Palouš [online]. Česká televize, 2016-02-20, [cit. 2016-02-20]. Čas 45:10 od začátku stopáže. Dostupné online.  
  12. Hledání domova [online]. European Southern Observatory, 2015, [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  13. MARTINEK, František. Největší dalekohled bude mít průměr 30 m [online]. Česká astronomická společnost, 2009-07-28, [cit. 2012-03-23]. Dostupné online.  
  14. E-ELT – The European Extremely Large Telescope. The World’s Biggest Eye on the Sky [online]. European Southern Observatory, 2011, [cit. 2012-03-10]. Kapitola Europe’s window on the Universe. Dostupné online. (anglicky) 
  15. SRBA, Jiří. ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT [online]. Astro.cz, 2016, [cit. 2016-02-25]. Dostupné online.  
  16. ESO podepsala kontrakty na gigantické primární zrcadlo dalekohledu ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-29, [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]