Přeskočit na obsah

Evropská energetická burza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evropská energetická burza
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení2002
Adresa sídlaLipsko, Německo
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
MajiteléDeutsche Börse (75,0 %)
Leipziger Versorgungs- und Verkehrsgesellschaft (4,9 %)
Sasko (3,0 %)
Lipsko (0,0 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.eex.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evropská energetická burza (anglicky European Energy Exchange, zkratka EEX) je německá akciová společnost provozující středoevropskou burzu elektrické energie a souvisejících komodit se sídlem v Lipsku v Německu. Rozvíjí, provozuje a propojuje bezpečné, likvidní a transparentní trhy s energií a souvisejícími produkty, včetně smluv o energetických derivátech (elektřina, plyn, emisní povolenky) až 6 let dopředu, zemědělských produktů a nákladní dopravy.

Evropská energetická burza (EEX) vznikla v roce 2002 sloučením LPX (Leipzig Power Exchange) a EEX (European Energy Exchange) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.[1] EPEX SPOT byla založena v roce 2008, v současnosti je vlastněna z 50 % společností Powernext SAS, což je 100 % dceřiná společnost EEX, druhým vlastníkem je EEX AG. EEX obchoduje futures kontrakty na elektřinu a plyn s různou délkou (den, týden, měsíc, kvartál, rok). Spotové obchodování (tj. s dodáním zítra) zajišťuje dceřiná společnost EPEX SPOT. V roce 2014 získala EEX většinový podíl v Cleartrade Exchange. V roce 2015 EEX převzal Powernext – provozovatel trhu s plynem pod značkou PEGAS. Energetická burza Praha (PXE), založená v roce 2007, se v roce 2016 stala součástí EEX.[2] V současné době je EEX součástí skupiny společností (EEX Group), která vstupuje do mezinárodních partnerství a má významný podíl na evropském obchodování s energiemi. [3]

Stanovení ceny energie

[editovat | editovat zdroj]

Původně byly na energetických burzách obchodovány jen přebytky výrobní kapacity (asi 0,5 %), protože byla většina elektřiny obchodována přes dlouhodobé kontrakty mimo energetickou burzu. V roce 2022 burzy obchodují kolem 40 % vyrobené elektrické energie.[4] V Česku je však v roce 2022 stále většina elektrické energie prodávána mimo burzu dvoustrannými dohodami (avšak za ceny založené na cenách stanovených na burze).[5] Výsledná cena elektřiny na burze není v EU (ani v ČR) regulovaná a je tzv. silovou složkou ceny elektřiny pro spotřebitele. Kromě silové složky platí spotřebitel elektřiny ještě regulovanou cenu, kterou pro ČR stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a do které patří přenos a distribuce elektřiny a činnost operátora trhu (OTE).

Obchodování na burze

[editovat | editovat zdroj]

Na burze se obchoduje na příští den (day-ahead) po hodinách nebo na aktuální den (intra-day). Dlouhodobé kontrakty na odběr elektřiny se prodávají na futures trhu, kde je cena obvykle vyšší (je v ní započítáno riziko), ale chrání odběratele před prudkými výkyvy ceny (odběratel si tak fixuje cenu na delší období). Dlouhodobě jsou obvykle zajišťovány odběry elektřiny, o kterých odběratel ví, že je bude potřebovat v každém případě. Výrobce může elektřinu prodat i napřímo mimo burzu za cenu určenou vzájemnou dohodou s odběratelem.[6] Evropská unie v posledních letech upřednostňovala stanovování ceny energií podle krátkodobého (spotového) trhu, podle kterých se v Česku řídí i cena pro maloodběratele.

Futures kontrakty na elektřinu

[editovat | editovat zdroj]

Základním obchodovaným futures kontraktem na EEX je baseload, který odpovídá konstantní dodávce elektřiny každý den po stanovené časové období, a peakload, který pokrývá periodu od 8:00 do 20:00 v pracovní dny.[7] EEX umožňuje uzavřít kontrakty od jednoho dne, víkendu a týdne přes měsíce a kvartály až po jednotlivé roky na několik let dopředu. Cena ročního forwardu obvykle odpovídá 24×365 hodinovým cenám, tedy běžné předpokládané spotřebě, bez ohledu na odchylky.[7]

Obchodování elektřiny s dodávkou na den dopředu zajištuje pro místní region německá burza EPEX SPOT. Existují i další burzy např. OTE CZ,[8] která zajišťuje obchodování ve státech střední Evropy a NORDPOOL, kde se obchoduje elektřina pro skandinávské země.[9]

Stanovení ceny elektřiny na denním trhu

[editovat | editovat zdroj]

Elektřina je komodita, a proto si nelze vybrat, z jakého konkrétního zdroje bude elektřina kupujícímu dodána. V elektrické síti je tedy k dispozici elektřina ze všech zapojených elektráren a zákazníci ji odebírají ze všech zdrojů najednou. Zákazník si proto nemůže stanovit, že bude odebírat elektřinu z konkrétního (nebo lacinějšího) zdroje, ale platí cenu stanovenou na burze.[4] Zároveň musí být v rovnováze výroba i spotřeba elektrické energie, takže elektrárny, které svoji kapacitu neprodají, se musí vypnout.

Cena elektřiny se na liberalizovaném trhu soutěží pomocí aukce pro každou hodinu dne v celé EU. Výsledná cena vzniká rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. Pro každou hodinu dne nabízí elektrárny cenu, která odpovídá jejich variabilním nákladům. Variabilní náklady tvoří zejména náklady na palivo a emisní povolenku, pokud při výrobě vznikají emise. Poptávka je tvořena průmyslem a dodavateli energií pro koncové zákazníky. Burza vždy seřadí nabídky za sebou od nejlevnější po nejdražší. Výsledek se nazývá nákladová křivka výroby elektřiny.[10]

Ceny v jednotlivých hodinách se mohou významně lišit. V hodinách nízké poptávky nebo vysoké výroby z obnovitelných zdrojů mohou být ceny blízké nule nebo i záporné. V hodinách vysoké poptávky a nízké výroby se cena odvíjí od nákladů elektráren na fosilní zdroje v závislosti na aktuálních cenách uhlí, plynu a emisí. Kromě cen paliv tedy ovlivňuje cenu elektřiny i podíl čistých zdrojů elektřiny na výrobě.[11]

Cena elektřiny vždy odráží náklady nejdražší elektrárny, která musí být zapnuta pro pokrytí aktuální poptávky (tzv. závěrná elektrárna). Všechny elektrárny, které nabídly stejnou nebo nižší cenu, tak inkasují tzv. marginální cenu[12] stanovenou závěrnou elektrárnou nehledě na to, jaké mají výrobní náklady a za jakou cenu nabídku na burze původně učinily.[4] Z důvodu nedostatku jiných výrobních kapacit dodávají v roce 2022 paroplynové elektrárny v Evropě 40 % elektrické energie, a protože vyrábí za nejvyšší cenu, právě ony se velmi často stávají závěrnou elektrárnou a stanovují tak velmi vysokou cenu elektřiny (pro všechny, tedy i laciněji vyrábějící zdroje).[4][12] Stanovení ceny elektřiny se řídí podle vzorce (market design): cena 2 MWh plynu + 0,4 × aktuální cena emisní povolenky.[13]

Algoritmus Euphemia zodpovídá za výpočet cen a alokaci přeshraničních kapacit mezi státy. Cílem algoritmu je určit ceny v jednotlivých cenových zónách, tak, aby se dosáhlo nejnižších celospolečenských nákladů v rámci EU, při respektování fyzických omezení na přenos elektřiny mezi státy.[14] Úsporu nákladů, která vzniká přeshraničním obchodem s elektřinou, odhaduje ACER, Agentura pro koordinaci evropských regulátorů, na 34 mld. EUR ročně (přibližně 820 mld. Kč).[15]

Rovnováha výroby a spotřeby

[editovat | editovat zdroj]

Výroba i spotřeba elektrické energie musí být v rovnováze, protože elektřinu nelze snadno a levně ve velkých množstvích skladovat.[16] Protože nikdy není možné přesně odhadnout spotřebu, je trh s elektřinou na burze využíván k regulaci. Výrobci elektřiny nabízejí elektřinu za různé ceny a podle situace na trhu jsou jejich nabídky využity (nakoupeny) nebo nikoliv (nevyužité elektrárny nesmí do sítě elektřinu dodávat). V noci je spotřeba nejmenší, ráno stoupá, přes den spotřeba vrcholí a večer opět klesá.[17] V létě je spotřeba menší, než v zimě.[4]

Zajištění rovnováhy výroby i odběru elektřiny v rozvodné síti řídí v ČR Dispečink ČEPS.[4] Pokud by byla rovnováha narušena, mohlo by dojít k poškození elektráren, přenosové soustavy nebo spotřebičů. Dispečink pro zajištění rovnováhy rozhoduje o zapojování a odpojování zdrojů od sítě (tj. vypínání a zapínání elektráren). Některé zdroje je možné snadno regulovat (měnit výkon, zapínat vypínat), což je nejsnadnější u vodních elektráren (řádově minuty). Rychlý náběh mají také plynové elektrárny (desítky minut). Naopak úhelné nebo jaderné elektrárny je velmi obtížné nebo nemožné rychle regulovat (mají náběh v řádech hodin až desítek hodin).

Růst cen v roce 2022

[editovat | editovat zdroj]

Vliv burzy na cenu v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Většina elektrické energie vyrobené v Česku je prodávána českým zákazníkům bilaterálně (tj. mimo energetickou burzu), ale v cenových relacích podle lipské burzy. Konkrétně ČEZ prodává přes lipskou burzu jen asi 5 % své celkové produkce.[5] Do zahraničí vyváží ČEZ asi 5 % své roční produkce (1,6 TWh v roce 2021, zejména na Slovensko) a naopak dovážena je elektřina převážně z Německa (0,3 TWh v roce 2021).[18]

Přestože do zahraničí ČEZ vyváží jen menší část své produkce, tak cena silové elektřiny pro Českou republiku vzniká na Evropské energetické burze v Lipsku, protože k obchodování na ní se ČEZ v roce 2003 přihlásil.[19] Podle ČEZu není možné se zastavit vývoz elektřiny do zahraniční, protože Česko přistoupilo „ke všem dohodám při vstupu do Evropské unie a náš trh musí být součástí trhu EU“.[20] Podle ČEZu by odchod z lipské burzy cenu elektřiny v Česku neovlivnil.[18]

Cena elektrické energie na burze v Praze nebo Budapešti byla v roce 2022 vyšší, než na lipské burze.[18] Polsko, kde se cena elektřiny nestanoví na energetické burze v Lipsku, mělo v roce 2022 na svém spotovém trhu elektřinu až třikrát levnější.[21]

Vliv Německa na cenu v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Díky vysoké propojenosti přenosové soustavy ČR se zbytkem střední Evropy je cena elektřiny na pražské burze PXE a německé burze EEX silně provázána. Poptávka a nabídka elektřiny v Německu tak významně ovlivňuje ceny ve ČR, protože jde o největší trh v rámci střední Evropy. Propojení České republiky s Německem je z hlediska cen elektřiny nápomocné, v době, kdy vyváží přebytky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrábějících s malými náklady (cena elektřiny z obnovitelných zdrojů je dotována).

Německo má kvůli přechodu na obnovitelné zdroje v rámci Energiewende v roce 2022 nedostatek elektřiny, protože odstavilo většinu jaderných elektráren a obnovitelné zdroje nejsou v dodávkách spolehlivé (dodávají buď příliš nebo naopak málo energie podle toho, zda fouká vítr a svítí slunce). Častý nedostatek energie v Německu se tak projevuje na lipské energetické burze tak, že zvyšuje výslednou spotovou cenu (cena na příští den), protože poptávka je dlouhodobě vyšší než nabídka. Výsledkem je, že i když české elektrárny vyrábí nadbytek elektrické energie, koncová cena v ČR neklesá a naopak je i pro české spotřebitele tažena nahoru situací na německém trhu (výrobce nemá důvod prodávat v ČR za nižší ceny, než na které dosáhne na burze).[22][23]

Zásadní vliv na růst ceny energií má v roce 2022 válka na Ukrajině, která nedostatek zdrojů v Německu zvýraznila.[24] Během války nastala v létě 2022 na burze situace, kdy výslednou spotovou cenu na burze stanovovalo jen malé množství prodaných komodit za velmi vysoké ceny.[24] Výsledkem bylo, že přestože české elektrárny byly schopny se ziskem vyrábět elektřinu v ceně asi 3 Kč/kWh (polovinu ceny tvořily emisní povolenky), tak byla spotová cena na burze násobně vyšší.[24]

Podle příspěvku Ivany Kerlesové z Trikolóry, který se šíří na sociálních sítích, vysokou cenu elektřiny v ČR způsobuje to, že ČR prodává elektřinu do Německa za 0,25 Kč a zpětně nakupuje za 16 Kč, což však není pravda.[25]

Na konci roku 2023 uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, že cena energie za Babišovy vlády vzrostla o 45 % a za vlády Fialy o 11 %.[26]

  1. https://www.reuters.com/article/us-deutscheboerse-eex-idUSTRE71M3W020110223 - Deutsche Boerse unit buys majority in EEX
  2. SKUPINA ČEZ POLOLETNÍ FINANČNÍ ZPRÁVA 2022 [online]. 2022 [cit. 2023-01-23]. Dostupné z: https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investori/pololetni-financni-zprava-2022-skupina-cez.pdf
  3. SKUPINA ČEZ POLOLETNÍ FINANČNÍ ZPRÁVA 2022 [online]. 22. 08. 2022 [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f MAZÚCHOVÁ, Sára. Proč cenu elektřiny určuje plyn? Na burze rozhoduje „poslední“ elektrárna. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-06-17 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  5. a b Může za zdražování Evropská energetická burza? [online]. Energie.cz, 2022-08-29 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  6. ZAMOUŘIL, Jakub. Vysvětleno: Trh s elektřinou a jak se na něm stanovuje cena elektřiny. CZECHSIGHT [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  7. a b Power Futures. www.eex.com [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  8. Úvodní stránka. OTE, a.s. [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  9. Trading Products | EPEX SPOT. www.epexspot.com [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  10. ŘEŽÁBEK, Pavel. Jak vzniká cena elektřiny a co ten Green Deal?. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2021-11-05 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  11. Větrné počasí v Německu srazilo spotové ceny elektřiny do záporných hodnot. oEnergetice.cz [online]. 29. prosinec 2022, 12:42 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  12. a b SUDOVÁ, Klára. Cena elektřiny na burze 2023: Aktuální graf, prognóza a strop. E15.cz [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  13. BASTLOVÁ, Marie. Je cesta, jak plyn může dramaticky zlevnit. Za pomoci Ruska, říká Topolánek. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-05-16 [cit. 2022-05-18]. Stopáž 14:00. Dostupné online. 
  14. Výpočetní algoritmus EUPHEMIA. OTE, a.s. [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  15. ACER’s Final Assessment of the EU Wholesale Electricity Market Design [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-29. 
  16. Trh s elektřinou - specifika, účastnící trhu a rozdělení. oEnergetice.cz [online]. 2017-06-09 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  17. ČEZ Distribuce – diagramy online. diagramonline.cezdistribuce.cz [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  18. a b c Proč je elektřina tak drahá? Burza v Lipsku za to nemůže, tvrdí ČEZ. SeznamZprávy [online]. Seznam.cz, 2022-08-04 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  19. Ať se ČEZ vyváže z německé burzy, sníží se cena elektřiny, navrhuje spolek. iDNES.cz [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online. 
  20. Spolek: Stát může dát ČEZ pokyn, ať se vyváže z německé burzy. Podle ČEZ to nejde. České noviny [online]. 3. listopadu 2021. Dostupné online. 
  21. Co s drahou elektřinou na burzách? Zde jsou čtyři reálná řešení, o kterých se mezi experty hovoří. Ekonomický deník [online]. 29. srpna 2022. Dostupné online. 
  22. Německo ruší jádro, elektřina u nás zdraží. Novinky.cz [online]. 9. ledna 2020. Dostupné online. 
  23. Komentář: Za drahou elektřinu může německá Energiewende. Seznam Zprávy [online]. 22. října 2021. Dostupné online. 
  24. a b c LÍZAL, Lubomír. Nefunkční burza: Jako kdyby jedna prodaná fabie stanovila cenu všech aut. SeznamZprávy.cz [online]. 2022-09-17 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  25. OVĚŘOVNA: Elektřina prodávaná do Německa za 0,25 koruny a kupovaná za 16 korun? Nesmysl, reaguje odborník. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-07-10 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 
  26. Síkela se ostře střetl s Havlíčkem o energie: „Nechal jste tu jen bonboniéru od Rosatomu“. Echo24.cz [online]. 2023-11-16 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]