Evropská úmluva o státním občanství

Evropská úmluva o státním občanství (anglicky European Convention on Nationality) je Mezinárodní smlouva navržená Evropským výborem pro právní spolupráci a schválená Výborem ministrů Rady Evropy v roce 1997, ke které Česká republika přistoupila v roce 1999.

Předmět smlouvy

Úmluva stanovuje pravidla a zásady týkající se občanství a upravuje brannou povinnost v případech několikerého státního občanství.

Historie

Vznik dokumentu inicioval Výbor expertů pro vícenásobné občanství Rady Evropy v roce 1992 v reakci na politické změny ve střední Evropě v roce 1989. Výbor ministrů Rady Evropy jej schválil 14. května 1997; 6. listopadu 1997 byla Úmluva otevřena k podpisu. V platnost dokument vstoupil 1. března 2000. Česká republika k Úmluvě přistoupila 7. května 1999 v Budapešti. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Úmluvu ratifikovala 4. března 2003, Senát Parlamentu České republiky pak 17. dubna 2003. Prezidentovi České republiky (t.č. Václav Klaus) byl text doručen k podpisu 22. dubna 2003. Ve Sbírce zákonů byla Úmluva vyhlášena 1. července 2004 pod číslem 76/2004 Sb.m.s.

Struktura, obsah

Text Úmluvy tvoří 10 kapitol:

• Kapitoly I–III definují základní pojmy a všeobecné zásady týkající se státního občanství, především jeho nabývání a pozbývání
• Kapitola IV obecně upravuje řízení o státním občanství – vyřizování, rozhodování, právo na přezkum rozhodnutí, poplatky
• Kapitola V řeší situace několikerého občanství
• Kapitola VI se zabývá občanstvím v případě nástupnictví státu
• Kapitola VII je zaměřena na brannou povinnost v případě několikerého státního občanství
• Kapitola VIII upravuje spolupráci mezi smluvními státy a výměnu informací
• Kapitola IX zakládá možnost kteréhokoliv ze signatářů vyloučit ze smlouvy kapitolu VII
• Kapitola X obsahuje závěrečná ustanovení, popisuje způsob přistoupení, případně výpovědi smlouvy a vymezuje možnosti výhrad zúčastněných ke smlouvě

Základní principy

Základní principy smlouvy jsou ustanovení kapitol, které všechny musí zúčastněné státy přijmout bez výhrad. V textu smlouvy jsou to kapitoly I, II a VI.

Obecně jsou stanoveny takto:

• každý má právo na státní občanství
• je třeba se vyhýbat stavu, kdy je osoba bez státní příslušnosti
• nikoho nelze svévolně zbavit státního občanství
• uzavření ani zánik manželství nemá automaticky vliv na občanství manželů
• diskriminace kvůli pohlaví, náboženství nebo rase je nepřípustná
• diskriminace státních občanů bez ohledu na způsob nabytí občanství je nepřípustná

Externí odkazy

• Text Evropské úmluvy o státním občanství na webových stránkách Rady Evropy (anglicky)
• Sněmovní tisk 32, 4. období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (2002 – 2006), Oznámení k Evropské úmluvě o státním občanství, dostupný zde