Evangelický kostel (Čenkovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evangelický kostel
Evangelický kostel v Čenkovicích.jpg
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Současný majitelfyzická osoba
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Čenkovicích v okrese Ústí nad Orlicí pochází z 20. let 19. století a sloužil místním německým evangelíkům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Duchovní správa obce bývala v Čenkovicích zajišťována z devět kilometrů vzdáleného Jablonného nad Orlicí. Roku 1667 je v obci poprvé zmiňován filiální katolický kostel sv. Vavřince. O sto let později zde konečně byla snahou obyvatel zřízena lokálie, v roce 1782 povýšená na farnost. Starý kostel byl tehdy zbořen a nahradil jej nový v barokním slohu, postavený díky financím knížete Aloise Josefa z Lichtenštejna.[1]

V říjnu 1781 byl však vydán toleranční patent, díky němuž vyšlo najevo, kolik bylo v Čenkovicích tajných nekatolíků. K evangelickému vyznání se postupně přihlásila asi třetina všech obyvatel. Na bohoslužby chodili do Horní Čermné, v roce 1789 si postavili dřevěný kostelík, který byl roku 1828 nahrazen nynější zděnou stavbou.[2] Roku 1889 k ní byla přistavěna věž. Od jihu k ní přiléhal evangelický hřbitov, který dnes připomíná pamětní deska.

Evangeličtí obyvatelé Čenkovic byli Němci, jejich příslušnost k českému sboru v Horní Čermné je na tu dobu výjimečná, stejně jako to, že byli helvétského vyznání (v podstatě všichni evangeličtí Němci v Čechách a na Moravě byli luterány).[2]

Duchovním správcem býval pastor z Horní Čermné, od roku 1882 měla obec vlastního kazatele. V Čenkovicích působila i ochranovská jednota bratrská.[1]

Po vzniku Československa[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce se s rozpadem Rakouska-Uherska rozdělila i Evangelická církev v Rakousku, čenkovičtí evangelíci vstoupili do nově vzniklé Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, která byla luterská, a stali se filiálkou farního sboru v Králíkách, který se stal farním sborem roku 1926. V roce 1945 byla Německá evangelická církev zrušena a kostel od roku 1953 připadl Českobratrské církvi evangelické – jejímu sboru v Horní Čermné. Evangelíků zde ale bylo málo, k bohoslužbám se scházeli v malém počtu na faře a veškerá aktivita skončila na začátku 60. let. V roce 1966 byl kostel předán Místnímu národnímu výboru a ten jej v 70. letech prodal soukromé osobě.[2]

Fara byla Českobratrské evangelické církvi vyvlastněna v roce 1960, po roce 1989 byla vrácena, církev ji chtěla využít jako rekreačního středisko, nakonec ji ale prodala.[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel, který se nachází v těsné blízkosti lyžařských vleků a sjezdovek, není k bohoslužbám využíván již léta. Je dlouhodobě uzavřen a chátrá. Byl prodán soukromému vlastníkovi, který zahájil jeho přestavbu na ubytovací zařízení, plány však nedošly realizace. Ke kostelu však byl v jejich rámci přistavěn komín a ve střeše byly prolomeny vikýře s malými okny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Čenkovice [online]. Lanškrounsko.cz [cit. 2017-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-26. 
  2. a b c d NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 100. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JINDRA, Radomil: Historie evangelické církve v Čermné, Farní sbor evangelické církve v Čermné, 2008