Evangelický kostel (Mokřiny)

Evangelický kostel; v Mokřinách
	Evangelický kostel v Mokřinách (2009)
Místo
Stát	Česko
Kraj	Karlovarský
Okres	Cheb
Obec	Aš
Souřadnice	50°12′20,25″ s. š., 12°12′38,31″ v. d.
	Evangelický kostel; Aš-Mokřiny
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Seniorát	Západočeský
Sbor	Českobratrské církve evangelické v Aši
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Aši
Zasvěcení	Cyril a Metoděj
Datum posvěcení	29. listopadu 1914
Architektonický popis
Architekt	Otto Bartning
Výstavba	1912–1914
Další informace
Adresa	Aš, Česko
Kód památky	106292 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Aši-Mokřinách je původně luteránský německý kostel (Kaiser-Franz-Josef-Jubiläumskirche, Jubilejní kostel císaře Františka Josefa), který přechodně užívala česká pravoslavná církev. V současné době slouží Českobratrské církvi evangelické. Vystavěn byl v letech 1912–1914.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Mokřiny (Nassengrub) náležely k evangelickému sboru v Aši. Roku 1907 byl založen spolek pro stavbu nového evangelického kostela v Mokřinách (Kirchenbau-Verein in Nassengrub). Projekt kostela vypracoval na přelomu let 1911 a 1912 významný berlínský architekt Otto Bartning. Dne 14. července 1912 byl slavnostně položen základní kámen ke kostelu. Hrubá stavba byla dokončena na jaře 1913 a vysvěcení dokončené stavby se konalo 29. listopadu 1914.

Kostel byl původně pojmenován jako Jubilejní kostel císaře Františka Josefa (Kaiser-Franz-Josef-Jubiläumskirche). Roku 1929 prošel kostel pod vedením mokřinského stavitele Geipela renovací fasády a také elektrifikací. V červnu 1937 byly slavnostně spuštěny elektrické věžní hodiny od firmy Kohlert z Kraslic.

Poslední německé evangelické bohoslužby se v kostele konaly 30. září 1946. Po likvidaci Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byl kostel předán do užívání pravoslavné církvi, která jej vysvětila jako chrám sv. Cyrila a Metoděje. V období normalizace však kostel přestal sloužit bohoslužebným účelům a postupně chátral. V létě 1989 se dokonce zřítila část střechy. Během let 1992–1996 prošel opravami.

V roce 1994 byl kostel převeden Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Aši, v jehož užívání je dodnes.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mokřinský evangelický kostel je jednolodní neorientovaný kostel na obdélném půdorysu s pravoúhlým presbytářem na severozápadě a hranolovou věží nad vstupním průčelím. Barevnost celé stavby je provedena ve žlutém okru (plochy) a lomené bílé barvě (pilastry a římsy).

Před kostelem se nachází památník obětem první světové války, který byl postaven v roce 1924.

Architektonický ráz[editovat | editovat zdroj]

Z architektonického hlediska představuje mokřinský kostel směsici historizujících a moderních proudů s výrazným užitím tradičního tvarosloví. Kostel tak svým zevnějškem, zejména věží, připomíná tzv. ašské evangelické baroko, které dnes představují kostel v Hranicích a Kostel Dobrého pastýře v Podhradí a rovněž již zaniklý evangelický kostel sv. Trojice v Aši, pod který mokřinská kazatelská stanice spadala. Ačkoliv se kostel nevyznačuje příliš invenčním řešením, jako je tomu u Bartningových pozdějších staveb, jedná se o kvalitně pojatou stavbu dochovanou ve své původní podobě a doklad tvůrčího hledání mladého architekta evropského formátu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Mokřinách na Wikimedia Commons
Stránka kostela v Památkovém katalogu (Národní památkový ústav)
MOHR, Jan: Otto Bartning v Čechách - Otto Bartning in Böhmen. Severočeské muzeum v Liberci, Liberec 2012, s. 38-42 (online Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine.).
(německy) Stránka o kostele (Otto Bartning Arbeitsgemeischaft)

Pravoslavné chrámy v Česku

Čechy	Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)

Morava a Slezsko	Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)