Eva Joachimová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eva Joachimová
Narození29. března 1954 (68 let)
Praha
Webjoachimova.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Joachimová (* 29. března 1954 Praha) je česká astroložka, léčitelka a mluvčí Charty 77.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Eva Joachimová se narodila jako Eva Rajkovičová 29. března 1954 v Praze do rodiny komunistů. Po srpnové okupaci roku 1968 se názorově rozešla s matkou. O několik měsíců později byla přímou svědkyní upálení Jana Palacha. V roce 1972 se vdala, přestěhovala se do Brna a narodila se jí první dcera. Po třech letech se přestěhovala zpět do Prahy.[1]

Zde se seznámila s Danou Němcovou, u které i krátce bydlela, a podepsala Chartu 77.[2] Vdala se podruhé a narodila se jí druhá dcera. V této době navštěvovala bytové semináře, univerzity a divadla. Ve spolupráci s Danou Němcovou a Jiřím Hájkem se podílela na kolportáži zakázaných dokumentů, včetně zpráv Francouzské tiskové agentury.[3][4] Potřetí se vdala a narodily se jí dvě děti. V roce 1988 vycestovala do Francie, kde se seznámila s čínským mistrem Li, v jehož učení byla následujících pět let.[5] Kvůli disidenstké činnosti byla pravidelně vyslýchána a v roce 1989 jí bylo ze strany státní moci vyhrožováno odebráním dětí.[3][6] Po 17. listopadu 1989 byla členkou nezávislé komise pro vyšetřování událostí na Národní třídě a o těchto událostech napsala knihu Past.[1][7]

V letech 1990–1994 pracovala jako zástupkyně starosty Prahy 1 a v roce 1992 se stala jednou ze tří posledních mluvčí Charty 77.[1] Od roku 1995 se věnuje astrologii a jako léčitelka čínské medicíně.[8] Je autorkou několika knih na toto téma, například Cesta bílého jeřába, Rakovina – země neznámá nebo Cesta bílého jeřába za poznáním času člověka.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Eva Joachimová (* 1954) [online]. pametnaroda.cz [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  2. SVEJKOVSKÁ, Marcela. Ženy českého disentu [online]. rvp.cz, 2019-11-14 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  3. a b BICANOVÁ, Jana. Československý disent z genderové perspektivy. Praha, 2018. 45 s. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jadwiga Šanderová. Dostupné online.
  4. STRAKOVÁ, Naďa. Nezlomné ženy disentu a bytová revolta. genderaveda.cz [online]. Národní kontaktní centrum – gender a věda, 2017-09-26 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  5. a b Eva Joachimová [online]. megaknihy.cz [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  6. ŠŤASTNÁ, Barbora. Chlapečka uvidíte, až mu bude osmnáct. Jak komunistický režim vydíral rodiče malých dětí. Heroine [online]. 2021-04-21 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  7. ŠTICKÝ, Jiří. Rána do hlavy. Pak další… Zbití z Národní třídy po 30 letech. reportermagazin.cz [online]. 2019-11-10 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  8. JIRKŮ, Irena. Léčitelka pracuje s lékařem. iDNES.cz [online]. 2003-06-29 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]