Evžen Policer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trvalý jáhen
Evžen Policer
Evžen Policer.jpg
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Znak Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení 19. listopadu 2000
světitel Josef Koukl
Osobní údaje
Rodné jméno Eugen Ján Richard
Datum narození 1. května 1941
Místo narození Martin
Křest 28. května 1941
Datum úmrtí 1. října 2020 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí Česká Lípa
Místo pohřbení hřbitov v Horní Polici
Choť Krista (m. 27. 10. 1967)
Potomci Jan (* 1974)
a Tomáš (* 1977)
Známý díky dokumentární fotografii
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen Policer (1. května 1941 Turčianský Svätý Martin, Slovensko1. října 2020 Česká Lípa[1]) byl český amatérský dokumentární fotograf zachycující život římskokatolické církve v období komunistické totality[2] a pozdější trvalý jáhen.[3][4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jáhen Evžen Policer

Narodil se na Slovensku a v jeho křestním listě z 28. května 1941 je uvedeno jméno Eugen Ján Richard Politzer (Později si celá rodina nechalala změnit příjmení na Policer). Po druhé světové válce se s rodiči a sourozenci přestěhoval ze Slovenska do České Lípy. Od dětských let zde ministroval v českolipských kostelích. Každodenním ministrováním si u svých kamarádů vysloužil přezdívku „kostelník“. V letech studií byl aktivním členem folklorního tanečního souboru Student. V roce 1958 odmaturoval na jedenáctileté střední škole. Toutéž školou a ve stejném roce mu bylo zamítnuto další studium na vysoké škole. Začal pracovat jako pekař v novoborské pekárně. Protože nemohl studovat vysokou školu zapsal se na večerní studium Střední ekonomické školy a v roce 1962 složil další maturitu. Tato druhá maturita mu přinesla změnu zaměstnání. Nastoupil do kanceláře v ZZN Česká Lípa a zemědělství, především rostlinné výrobě, zůstal věrný až do svého odchodu do penze. V devadesátých letech po privatizaci českolipského podniku pracoval pro Státní hmotné rezervy Praha.[5] Nejprve z Loun a později  Hradce Králové objížděl obilná sila a měl na starosti nákup, prodej, uskladnění a kvalitu státních zásob obilí. V roce 2006 se jako jeden z autorů podílel na publikaci "Správná výrobní praxe pro skladování zrnin a olejnin"[6] vydané Ministerstvem zemědělství ČR. V porevolučním roce 1990 byl jmenován do funkce na tehdejším Městském národním výboru, do pozice Výboru lidové kontroly. Jednou z jeho povinností, ale i radostí na radnici, bylo vítání občánků a oddávání snoubenců. V roce 1989 završil své vzdělání pomaturitním studiem na Střední průmyslové škole potravinářství a služeb. Po roce 1990 začal studoval na biskupství v Hradci Králové u arcibiskupa Karla Otčenáška k trvalému jáhenství spolu s několika dalšími kandidáty.[4] 19. listopadu 2000 jej na jáhna[3] vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl za přítomnosti arcibiskupa Otčenáška, farníků a celé své rodiny v Bazilice Všech svatých v České Lípě. Od té doby vykonával jáhenskou službu: vykonával přípravy na křest a křtil, připravoval na biřmování, první svaté přijímání, oddával snoubence nebo pohřbíval zemřelé. K jeho úkolům patřilo na Českolipsku také navštěvovat nemocné, přinášet jim svaté přijímání[4] a žehnat.[7][8] V rámci jáhenské služby byl zapisovatelem vikariátních konferencí českolipského vikariátu[4] a organizoval vzdělávací semináře pro trvalé jáhny.[9]

Dokumentaristická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1969 až do smrti psal každý týden ohlášky bohoslužeb v České Lípě. Tyto zápisy se staly důležitým zdroj informací činnosti římskokatolické církve v České Lípě v období komunistického totalitního režimu, i po něm. Jeho celoživotním koníčkem bylo fotografování. Fotografoval nejen život své rodiny a svých blízkých, ale během desítek let zachytil stovky bohoslužeb, slavností, mší svatých a života církve jak na Českolipsku, v litoměřické diecézi, ale i v rámci celé České republiky. Jeho fotografie Velehradské pouti v roce 1969 a Národní pouti v roce 1985 a především fotografie kardinála Štěpána Trochty od dob internace, po návrat a působení v litoměřické diecézi, až po jeho pohřeb v roce 1974, se staly součástí mnoha výstav[2] a publikací.[10] Po mnoho let tyto fotografie sám pořizoval i následně zpracovával v temné komoře.[4]

Od dob svého mládí choval úctu ke kněžím a s mnoha navázal přátelský vztah. K jeho přátelům patřili českolipští kněží Jan M. Sury, Ivan Peša [11], Josef Holas ze Zákup, Ladislav Kubíček[4] či českolipský děkan Viliam Matějka,[12] s nímž více než dvacet let spolupracoval.[4]

V době komunistické navštěvoval biskupy Stanislava Zelu, Ladislava Hlada, Štěpána Trochtu[13][14] a často jezdil za biskupem Karlem Otčenáškem do farnosti v Trmicích. Z tohoto období pak zůstaly zachovány jeho cenné fotografie dokumentující život čelních představitelů římskokatolické církve. Jeho oblíbenými svatými byli svatí Alois, patron ministrantů, Pius X. a Pius XII. Velice si cenil přátelství litoměřického biskupa Jana Baxanta. Zcela zvláštní vztah měl ke kostelu v Horní Polici. Od padesátých let, ještě jako kluk, jezdil za hornopolickou madonou a tamním arciděkanem Josefem Stejskalem.[15] Blízkého kněze našel po Stejskalově smrti v redemptoristovi Stanislavu Přibylovi, který hornopolický kostel nechal opravit.[16] I poslední nedělní bohoslužbu Evžen Policer prožil právě v Horní Polici.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Se svou ženou Kristou si udělili svátost manželství 27. října 1967. V roce 1974 se jim narodil syn Jan a v roce 1977 syn Tomáš. Některé z pozdějších sedmi vnoučat už jako jáhen sám pokřtil a připravil ke svátostem církve.[4] V posledních letech byl jeho život již omezován mnoha nemocemi. I v této situaci byl každodenně na mši svaté a jezdil za nemocnými se svatým přijímáním. Zemřel 1. října 2020. Poslední rozloučení s ním proběhlo v bazilice Všech svatých 10. října 2020. Zádušní mši svatou celebroval za přítomnosti kněží českolipského vikariátu, dalších kněží a jáhna, litoměřický biskup Jan Baxant, který také pronesl kázání. U rakve se s ním rozloučil českolipský děkan a kanovník Viliam Matějka. Dále promluvil českolipský okrskový vikář Rudolf Repka.[17] Po mši svaté následovalo jeho převezení do Horní Police, kde se s ním rozloučil generální sekretář České biskupské konference redemtorista Stanislav Přibyl. Poté byly jeho tělesné ostatky pochovány na hřbitově v Horní Polici[18] v blízkosti kostela Navštívení Panny Marie.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MILENA, Davídková. Zemřel Evžen Jan Policer, trvalý jáhen v České Lípě [online]. Biskupství litoměřické, 2020-10-03 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  2. a b Výstava – DIKTATURA vs NADĚJE • Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948–1989 [online]. Velvyslanectví České republiky u Svatého stolce, Archiv Kanceláře prezidenta republiky a Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  3. a b PŘIBYL, Stanislav. Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989–2010. Praha: Karolinum, 2015. 978-80-246-3100-4 s. Dostupné online. S. 211. 
  4. a b c d e f g h i j POLICER, Jan. Vzpomínka na Evžena Jendu Policera, trvalého jáhna v České Lípě. Zdislava. 2020, roč. 25, čís. 4, s. 22–23. ISSN 1211-3042. 
  5. Státní hmotné rezervy [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  6. Správná výrobní praxe pro skladování zrnin a olejnin. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR 32 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7084-561-9, ISBN 978-80-7084-561-5. OCLC 124087180 
  7. JONÁŠ, Petr. Pátovka v barvách republiky. Městské noviny Česká Lípa. Listopad 2018, s. 21. Dostupné online. 
  8. Stromy svobody 1918–2018 • Výsadba stromu svobody [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  9. Vzdělávací seminář pro trvalé jáhny [online]. Církev.cz, 2009-03-18 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  10. Tarsicius [online]. Občanské sdružení Tarsicius [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  11. POLÁK, Michael. Příběh posledního řeholníka v České Lípě. Českolipský deník. 2015-12-22. Dostupné online [cit. 2021-02-20]. (česky) 
  12. Děkanství Česká Lípa [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  13. TV-MIS.CZ. Štěpán kardinál Trochta - Internetová televize TV-MIS.cz. www.tv-mis.cz [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  14. Trochta fotoarchiv. www.forbelsky.com [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  15. POLICER, Evžen. Jen pár slov…. Regionální zpravodaj Velká Bukovina • Horní Police • Stružnice • Žandov. Říjen 2017, roč. 14, čís. 3, s. 11. Dostupné online. 
  16. POLICER, Evžen. Poutní místo Horní Police, 2. listopadu 2014 - Dušičková pobožnost [online]. 2014-11-02 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  17. POLICER, Evžen. Instalace Kanovníků 12. 2. 2011 Evžen Policer [online]. 2011-02-12 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  18. FAUSTUS, Dominik. Poslední rozloučení s jáhnem Evženem Policerem [online]. Biskupství litoměřické, 2020-10-12 [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]