Evžen Maximilianovič, 5. vévoda z Leuchtenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evžen Maximilianovič
Vévoda z Leuchtenbergu
Portrét
Úplné jménoEvžen Maximilianovič Romanovskij
Narození8. února 1847
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí31. srpna 1901 (ve věku 54 let)
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
PohřbenAlexandro-Něvská lávra, Petrohrad
ManželkyDarja Konstantinovna Opočinina sňatek 1869; smrt 1870)
Zinaida Dmitrijevna Skobeleva sňatek 1878; smrt 1899)
PotomciDarja, hraběnka z Beauharnais
RodBeauharnaisové
OtecMaximilian de Beauharnais, 3. vévoda z Leuchtenbergu
MatkaVelkokněžna Marie Nikolajevna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Evžen Maximilianovič Romanovskij (8. února 184731. srpna 1901) byl vévoda z Leuchtenbergu. Narodil se jako syn Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Vévodou z Leuchtenbergu se stal v roce 1891 po svém bratrovi Nikolaji Maximilianoviči a byl jím až do své smrti.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Evžen Maximilianovič se narodil v roce 1847 v Petrohradě jako druhý syn a páté dítě Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Po smrti svého otce v roce 1852 se 4. vévodou z Leuchtenbergu stal Evženův starší bratr Nikolaj. Když v roce 1891 zemřel bez dědiců, stal se Evžen 5. vévodou z Leuchtenbergu a byl jím až do své smrti v roce 1901. Titul po něm převzal jeho mladší bratr Jiří.

Po smrti svého otce, směly všechny děti vévody Maximiliana nosit knížecí titul a titul Romanovskij (nebo Romanovskaja pro ženy) a byly oslovovány jako Císařská Výsost.[1]

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Zinaida Dmitrijevna, druhá manželka vévody Evžena

V roce 1869 se oženil s Darjou Konstantinovnou Opočininou, vnučkou Michaila Kutuzova. Byl jí udělen titul hraběnky z Beauharnais. Zemřela při porodu prvního dítěte v roce 1970:

  • Daria, hraběnka z Beauharnais (19. března 1870, Petrohrad – 4. listopadu 1937, Leningrad). Poprvé se provdala 7. září 1893 v Baden-Badenu v Karlsruhe v Bádensku-Württembersku za prince Leona Kočubeie (1862–1927). Rozvedli se v roce 1911. Podruhé se provdala 22. února 1911 v Petrohradě za Waldemara, barona von Graevenitz (1872–1916). Potřetí se provdala za Viktora Markezettiho († 15. ledna 1938). Se svým manželem měla jedno dítě:
    • Princ Evžen Kočubei de Beauharnais (24. července 1894, Petrodvorec – 6. listopadu 1951, Paříž)

V roce 1878 se oženil se Zinaidou Dmitrijevnou Skobelevou (také známou jako Zina; † 1899), sestrou ruského generála Michaila Skobeleva. Zina měla později otevřený dlouhodobý románek s velkoknížetem Alexejem Alexandrovičem Ruským.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Evžen byl divizním generálem v ruské imperiální armádě. V letech 1872 až 1873 se zúčastnil útoku na Chivu a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří čtvrtého stupně. V letech 1874 až 1877 byl velitelem Alexandrie 5. husarů. Za práci v rusko-turecké válce v roce 1877 obdržel Řád sv. Vladimíra třetí třídy. V roce 1886 se stal generálporučíkem a od roku 1888 do roku 1893 byl velitelem 37. pěší divize.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel v roce 1901 v Petrohradě a je pohřben v Alexandro-Něvské lávře.

Vyznamenání a erb[editovat | editovat zdroj]

Erb vévodů z Leuchtenbergu

Předkové[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
François de Beauharnais
 
 
Alexandre de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Marie Anne Henriette Françoise Pyvartová de Chastullé
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Joseph-Gaspard de Tascher de La Pagerie
 
 
Joséphine de Beauharnaisová
 
 
 
 
 
 
Rose Claire des Vergers de Sannois
 
 
Maximilian de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Augusta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Luisa Leiningensko-Heidesheimská
 
Evžen Maximilianovič, 5. vévoda z Leuchtenbergu
 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorotea Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Marija Nikolajevna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II. Pruský
 
 
Fridrich Vilém III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Maximilianovich, 5th Duke of Leuchtenberg na anglické Wikipedii.

  1. OERTEL, Friedrich Maximilian. Genealogische Tafeln zur europäischen Staatengeschichte der germanischen und slawischen Völker im neunzehnten Jahrhunderte: nebst einer genealogisch-statistischen Einleitung. Achter Nachtrag: Das Jahr 1853. [s.l.]: Brockhaus 22 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: C6ZAAAAAcAAJ. 
  2. HESSE (GERMANY). Hof- und Staats-Handbuch des Grossherzogtums Hessen fur .... catalog.hathitrust.org. 1835, s. v.. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. 
  3. BAVARIA (GERMANY). Hof- und Staatshandbuch des Königreichs Bayern.. catalog.hathitrust.org. 0000 uu, s. v.. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. 
  4. WÜRTTEMBERG (KINGDOM). STATISTISCHES LANDESAMT. Staatshandbuch für Württemberg. [s.l.]: Stuttgart, Druck von W. Kohlhammer [etc.] 826 s. Dostupné online. 
  5. PRUSSIA (GERMANY). Königlich preussische Ordensliste.. Preussische Ordens-liste. 0000 uu, s. v.. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. 
Vévoda z Leuchtenbergu
Předchůdce:
Nikolaj Maximilianovič
6. ledna 189131. srpna 1901
Evžen Maximilianovič
Nástupce:
Jiří Maximilianovič