Eugen Czernin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém šlechtici a politikovi. O jeho bratru, rovněž politikovi, pojednává článek Eugen Czernin (1857–1932).
Evžen II. Jaromír Czernin z Chudenic
hrabě Eugen Czernin
hrabě Eugen Czernin
6. vladař domu hradeckého a chudenického
Ve funkci:
26. listopadu 1908 – 5. listopadu 1925
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceJaromír Czernin z Chudenic
NástupceFrantišek Czernin
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
2. června 1909[1] – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceJaromír Czernin z Chudenic (do 1908)
Nástupcemonarchie zanikla
Nejvyšší dědičný číšník Českého království
Ve funkci:
26. listopadu 1908 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceJaromír Czernin z Chudenic
Nástupcemonarchie zanikla
Tajný rada
Ve funkci:
1907 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1913
Ve funkci:
1895 – 1901
Ve funkci:
1883 – 1889
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882 – 1891[2]
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1881 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Strana konz. velkostatku)

Narození13. února 1851
Vídeň-Josefstadt
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. listopadu 1925 (ve věku 74 let)
Petrohrad
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníkostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci
Choť(1876) Františka z Schönburg-Hartensteinu (1826–1925)
RodičeJaromír Czernin (1818–1908) a Karolina Schaaffgotschová (1820–1876)
Děti0
PříbuzníFriedrich Schönborn (švagr)
JUDr. Eugen Czernin (bratr)
Karolina, provdaná Ledebur-Wichelnová (sestra)
Profesesběratel umění a politik
Ocenění1911: Řád zlatého rouna (č. 1168)
Čestné občanství města Klatovy
Čestný rytíř Řádu německých rytířů
CommonsEugen Czernin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Czernin, též Evžen hrabě Černín z Chudenic, plným jménem Evžen Jaromír František Černín[3] (13. února 1851 Vídeň-Josefstadt[4]5. listopadu 1925 Petrohrad[5])[6], byl český šlechtic z rodů Černínů z Chudenic a politik, za Rakouska-Uherska na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rondel zámku v Jindřichově Hradci

Jeho otec byl hrabě Jaromír Czernin (1818–1908).[6][7] Mladší bratr František Czernin (1857–1932) působil coby okresní hejtman ve Znojmě (jiný příbuzný byl politicky aktivní, pro odlišení byl v dobových pramenech uváděn jako JUDr. Eugen Czernin). Evžen Jaromír František Černín se narodil roku 1851. Byl švagrem předlitavského ministra spravedlnosti Friedricha Schönborna. V dubnu 1876 se oženil s princeznou Franziskou Schönburg-Hartensteinovou. Působil jako komoří.[6] Patřilo mu panství Jindřichův Hradec a Chudenice.[7] Byl prezidentem kuratoria Moderní galerie Království českého v Praze.[3] Byl rovněž čestným členem Řádu německých rytířů.[8]

Starý zámek v Chudenicích

V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (svěřenecké velkostatky).[9] Mandát opět získal v zemských volbách v roce 1895. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[10] Do sněmu se patrně ještě vrátil po zemských volbách v roce 1908. Mezi nově zvolenými poslanci za skupinu svěřeneckých velkostatků se uvádí hrabě Evžen Czernin z Chudenic (tedy nikoliv JUDr.).[11] Hlásil se k české národnosti. Poslanecký slib skládal v češtině.[12]

V 80. letech se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1882 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. Slib složil 5. prosince 1882.[13] Uvádí se jako hrabě, bytem v Chudenicích.[14] Kandidoval jako český kandidát. Zasedal v parlamentním Českém klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[15] Mandát obhájil v řádných volbách do Říšské rady roku 1885. Uvádí se opět jako hrabě a statkář z Chudenic. Ve sněmovně setrval po celé funkční období.[16] I po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu.[17]

Uspěl i v řádných volbách do Říšské rady roku 1891 (statkář a hrabě z Chudenic).[18] Již 9. dubna 1891 ovšem rezignoval na mandát.[19] Zvolení do dolní komory parlamentu se dočkal i ve volbách do Říšské rady roku 1897 (statkář, hrabě z Chudenic). I nyní ale bezprostředně po volbách složil mandát.[20] Byl i dědičným členem Panské sněmovny (jmenovaná, horní komora Říšské rady).[7]

Zemřel bezdětný[3] v listopadu 1925 na zámku Petrohrad na Lounsku.[7]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Czernin, Eugen Jaromir Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  2. Zvolen ještě v roce 1891 a 1897, ale v obou případech ihned mandát složil.
  3. a b c Černínové [online]. novadomus.cz [cit. 2014-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-14. 
  4. Matriční záznam o narození a křtu. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-28. 
  5. Černín z Chudenic, Evžen, 1851-1925 [online]. katalog.cbvk.cz [cit. 2014-06-17]. Dostupné online. 
  6. a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 347. 
  7. a b c d Sterbefall. Reichenberger Zeitung. Listopad 1925, roč. 66, čís. 261, s. 2. Dostupné online. 
  8. Jaromir hrabě Czernin zemřel. Národní politika. Listopad 1908, roč. 26, čís. 327, s. 6. Dostupné online. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  10. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 105. 
  11. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  12. Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. 
  13. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=9584
  14. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=90&size=45
  15. Wien. Vorarlberger Volksblatt. Prosinec 1882, čís. 98, s. 794. Dostupné online. 
  16. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=76
  17. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  18. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=141&size=45
  19. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&size=45&page=1045
  20. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0012&size=45&page=113
  21. Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]