Eutropia
| Eutropia | |
|---|---|
_Galeria_Valeria_Eutropia_MSR.jpg) | |
| Povolání | vládkyně |
| Choť | Maximianus |
| Děti | Flavia Maximiana Theodora Maxentius Fausta |
| Příbuzní | Afranius Hannibalianus (sourozenec) Flavia Julia Constantia, Anastasie (sestra Konstantina I. Velikého), Eutropia, Julius Constantius, Flavius Dalmatius[1] a Flavius Hannibalianus (vnoučata) |
| Funkce | císařovna manželka římská císařovna |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eutropia (řecky Εύτροπία; 3. století? - po roce 325?) byla římská císařovna syrského původu,[2][3] manželka císaře Maximiana.[4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Na konci 3. století se provdala za Maximiana, i když přesné datum tohoto sňatku není známé. V tomto manželství se narodili nejméně dvě děti. První potomkem byl Maxentius, římský císař v letech 306 až 312, druhým pak dcera Fausta, manželka Konstantina I. Velikého a matka císařů Konstantina II., Constantia II. a Constanse.
Původ třetího dítětě, kterým byla Maximiana Theodora, pozdější manželka Constantia I. Chlora, je sporný. Enmannsche Kaisergeschichte ze 4. století se o ní zmiňuje jako o Maximianově nevlastní dceři, což vede k názoru, že se narodila v předchozím manželství Eutropie s konzulem Afraniem Hannibalianem. Tomu by napovídala i skutečnost, že Theodora v dospělosti pojmenovala svého vlastního syna Hannibalianus.[5] Historik Timothy Barnes tento názor zpochybňuje. Zdroj Enmannsche Kaisergeschichte považuje za nespolehlivý a podle jemu spolehlivějších zdrojů dospěl k závěru, že se Theodora narodila v prvním svazku Maximiana a tudíž se jedná o Maximianovu biologickou dceru.[6][5] Oproti tomu historička Julia Hillnerová se domnívá, že Theodora nebyla z předchozího svazku Maximiana, ale narodila se v manželství Maximiana s Eutropií, přičemž konzul Afranius Hannibalianus byl bratr Eutropie a zdroje uvádějící Theodoru jako císařovu nevlastní dceru, jsou podle ní výsledkem pozdější Konstantinianské propagandy.[7] Julia Hillnerová se také pozastavuje nad tím, proč by Theodora pojmenovala jednu ze svých dcer Eutropia, pokud by její biologickou matkou nebyla císařovna Eutropia. Stejný názor zastává i historik John Vanderspoel.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eutropia na anglické Wikipedii.
- ↑ Dalmatius. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ JONES, Arnold H. M.; MARTINDALE, John Robert; MORRIS, John. The prosopography of the later Roman empire. Vol. 1: A. D. 260 - 395. Cambridge University Press.: Cambridge Univ. Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-521-07233-6. S. 316. (anglicky)
- ↑ VANDERSPOEL, John. Correspondence and Correspondents of Julius Julianus. [s.l.]: Peeters Publishers, 1999. Dostupné online. S. 414. (anglicky)
- ↑ BURGERSDIJK, Diederik. MAXENTIUS - (R.) Donciu L'Empereur Maxence. (Munera 34.) Pp. 261, ills. maps. Bari: Edipuglia, 2012. Cased, €40. ISBN: 978-88-7228-662-3.. S. 553–555. The Classical Review [online]. 2014-10. Roč. 64, čís. 2, s. 553–555. Dostupné online. ISSN 0009–840X. DOI 10.1017/S0009840X1400002X. (anglicky)
- ↑ a b JONES, Arnold H. M.; MARTINDALE, John Robert; MORRIS, John. The prosopography of the later Roman empire. Vol. 1: A. D. 260 - 395. Cambridge University Press.: Cambridge Univ. Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-521-07233-6. S. 895. (anglicky)
- ↑ BARNES, Timothy D. The New Empire of Diocletian and Constantine:. S. 33.Chybí název periodika! Harvard University Press, 1982-12-31 [cit. 2024-10-13]. Roč. 1982, s. 33. ISSN 0-674-28066-0. DOI 10.4159/harvard.9780674280670. (anglicky)
- ↑ POHLSANDER, Hans A. Constantia [online]. Peeters Publishers, 1993 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HILLNER, Julia. Helena Augusta: mother of the empire. New York (N.Y.): Oxford University Press, 2023. ISBN 9780190875299.. S. 58. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eutropia na Wikimedia Commons
