Europa regina
Europa regina (latinsky, v překladu do češtiny Královna Evropa) je označení pro alegorický obraz / mapu znázorňující Evropský kontinent jako královnu.[1][2] Mapy, vytvářené především v 16. století, zobrazují Evropu jako ženskou postavu, kde Pyrenejský poloostrov tvoří její korunovanou hlavu a Čechy srdce.[3]
Původ[editovat | editovat zdroj]
V době evropského středověku byly mapy obvykle orientovány v tzv. T schématu k Jeruzalému, a zachycovaly Evropu, Asii a Afriku.[4] Mapy samotné Evropy byly nanejvýš ojedinělé, jediné známé příklady jsou mapy z Liber Floridus Labmerta ze St.-Omer, vydané v roce 1112, a byzantská mapa ze 14. století. Další eurocentrické mapy byly vydány kartografy Johannesem Putschem (polatinštěně Johannes Bucius Aenicola, 1516–1542)[5] až v roce 1537, tedy na úsvitu raného novověku.[4]
Putschova mapa jako první představuje Evropu jako Europa regina,[3][4][6] kde evropské země tvoří postavu ženy s korunou, žezlem a královské jablko.[4] Poprvé byla mapa vytištěna kalvinistou Christianem Wechelem.[5] Ačkoli okolnosti vzniku a přijetí jsou nejisté,[6] je známo, že Putsch udržoval blízké vztahy s císařem Svaté říše římské Ferdinandem I.,[5] a že věhlas mapy významně vzrostl během druhé poloviny 16. století.[6] Moderní výraz Europa regina nebyl v Putschově době ještě používán, tehdy se užívalo latinské fráze Europa in forma virginis (Evropa ve tvaru dívky).[5]
V roce 1587 vydal Jan Bußemaker mědiryt od Matthiase Quada, zobrazující adaptaci Putschovy Europa regina, jako Europae descriptio.[6] Od roku 1588 přibyla další adaptace ke všem následným vydáním Cosmographie Sebastiana Münstera,[4][6] v ranějších vydáních byla přikládána jen někdy.[5] Heinrich Bünting (1545–1606) ve svém díle Itinerarium totius Sacræ Scripturæ do vydání z roku 1582 přidal mapu Evropy v podobě ženské postavy, kterou v dalším vydání z roku 1589 přejmenoval na Europa regina.[6] Na základě dalších příkladů byl rok 1587 bodem, od něhož většina publikací přejímala vyobrazení Evropy-královny, tedy Europa regina.[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Europa regina je ztvárněna jako mladá, vznešená žena.[7] Její koruna je umístěná na Iberském poloostrově, má tvar sponové koruny karlovské říše.[7] Francie a Svatá říše římská tvoří horní polovinu těla, kde České království představuje srdce.[7] Dlouhé šaty zahrnují Uhersko, Polsko, Litvu, Livonsko, Bulharsko, Moskevské velkoknížectví, Makedonii a Řecko. V rukou, které jsou tvořeny Itálií a Dánskem, drží žezlo a královské jablko (Sicílie).[7] Na většině maleb jsou částečně patrné také Afrika, Asie a Skandinávský poloostrov,[7] a také Britské ostrovy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Europa Regina na německé Wikipedii.
- ↑ Achim Landwehr: Einführung in die europäische Kulturgeschichte, Schöningh, Paderborn 2004, ISBN 3-8252-2562-3. S. 279.
- ↑ Elke Anna Werner: Triumphierende Europa – Klagende Europa. Zur visuellen Konstruktion europäischer Selbstbilder in der Frühen Neuzeit. S. 243. In: Roland Alexander Ißler; Almut-Barbara Renger: Europa – Stier und Sternenkranz. Von der Union mit Zeus zum Staatenverbund. Bonn University Press, Vandenhoeck & Ruprecht, 2009, ISBN 3-89971-566-7, S. 241–260.
- ↑ a b Anke Bennholdt-Thomsen: Zur Hermetik des Spätwerks, Königshausen & Neumann, Würzburg 1999, ISBN 3-8260-1629-7, S. 22–24.
- ↑ a b c d e Michael Borgolte: Perspektiven europäischer Mittelalterhistorie an der Schwelle zum 21. Jahrhundert. S. 16. In: Ralf Lusiardi, Michael Borgolte: Das europäische Mittelalter im Spannungsbogen des Vergleichs, Akademie Verlag, Berlin 2001, ISBN 3-05-003663-X, S. 13–28.
- ↑ a b c d e Stephan Wendehorst: Lesebuch altes Reich. Oldenbourg Wissenschaftsverlag, München 2006, ISBN 3-486-57909-6. S. 63
- ↑ a b c d e f g Wolfgang Schmale: Europa, Braut der Fürsten. Politische Relevanz des Europamythos im 17. Jahrhundert. S. 244. In: Klaus Bussmann; Elke Anna Werner: Europa im 17. Jahrhundert. Ein politischer Mythos und seine Bilder. Franz Steiner Verlag, Stuttgart 2004, ISBN 3-515-08274-3.
- ↑ a b c d e Elke Anna Werner: Europa- Stier und Sternenkranz. Von der Union mit Zeus zum Staatenverbund. S. 241–260. In: Roland Alexander Ißler, Almut-Barbara Renger: Europa im 17. Jahrhundert. Ein politischer Mythos und seine Bilder. Bonn University Press, Vandenhoeck & Ruprecht, Bonn 2009, ISBN 978-3-89971-566-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Europa regina na Wikimedia Commons
