Eufemie Mazovská († 1447)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eufemie
těšínská kněžna
POL powiat cieszyński COA.svg
Manžel Boleslav I. Těšínský
Úplné jméno Eufemie Mazovská
Narození 13951398
pravděpodobně Płock
Úmrtí před 17. září 1447
Těšín
Pohřbena Těšín Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně
Potomci 1. Aleksandra Těšínská
2. Václav I. Těšínský
3. Vladislav Těšínsko-Hlohovský
4. Přemysl II. Těšínský
5. Boleslav II. Těšínský
Rod Těšínští Piastovci
Dynastie Piastovci
Otec Siemovít IV. Mazovský (ok. 1352-1426)
Matka Alexandra Olgierdowna (ok. 1370-1434)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eufemie Mazovská zvaná Ofka (polsky Eufemia mazowiecka) (narozena 1395/1398[1], zemřela před 17. září 1447) – kněžna mazovská, kněžna těšínská z těšínské větve Piastovců, členka královského rodu Jagellonců, regentka Těšínského knížectví.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle kronikáře Jana Dluhoše (polsky Jana Długosz) byla velice příjemná, laskavá. Lid ji nazýval Ofkou.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1412, 26. listopadu, se provdala za Boleslava I. Těšínského, a to na základě papežského dispensu (mezi ní a jejím manželem byl třetí stupeň pokrevní příbuznosti). Sňatek se uskutečnil pravděpodobně ve Wiślici (Svatokřížské vojvodství, okres Busko, GPS 50.348852, 20.673886), pod patronátem polského krále Vladislava II. Jagella. Král Vladislav II., strýc Eufemie, tím chtěl docílit spojenectví mezi Krakovem a Těšínským Slezskem.

V manželství se narodilo pět dětí:

V roce 1424 spolu s manželem byla přítomna na korunovaci čtvrté ženy Vladislava II. – Sofie Litevské.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Již krátce po svatbě přenesla z Mazovského knížectví do Těšínského knížectví administrativní systém.

Karviná
Kněžna Eufemie obdržela darem od svého manžela Boleslava I. Fryštátský hrad, který proměnila v rezidenci a přesídlila do něj

Po smrti manžela (6. května 1431) převzala nad Těšínským knížectvím vládu, spolu se svými syny. Přestavěla gotický hrad ve Fryštátě v okázalou rezidenci, na který přesídlila. Vzhledem k vysokému zadlužení knížectví, prodala městu Těšínu v roce 1438 právo razit mince.

V roce 1435, za její přítomnosti, uzavřel její syn Václav I. s Polským královstvím dohodu o společném boji proti pohraničním loupežným bandám.

V roce 1442 (24. prosince) udělila Václavu I. souhlas k prodeji Seveřského knížectví krakovskému biskupovi Zbyškovi Olešnickému (polsky Zbigniew Oleśnicki).

Za života kněžny bylo knížectví jednotné. Po její smrti bylo rozděleno mezi její syny – Přemysla II. a Boleslava II. Přemysl vládl do své smrti roku 1477 v Těšíně, zatímco Boleslav II. zůstal s matkou ve Fryštátě. Bylo to poprvé, kdy bylo dosud jednotné knížectví rozděleno na dvě části. Těšínská větev Piastovců pak pokračovala fryštátskou linií, Boleslavovým synem Kazimírem II.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Kněžna zemřela před datem 17. září 1447. Pravděpodobně byla pohřbena v klášteře dominikánů v Těšíně, v nekropoli kostela svaté Máří Magdalény. Po boku svého manžela.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kazimierz Jasiński: Rodowód Piastów mazowieckich . Poznań - Wrocław 1998, s. 121.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Balzer O., Genealogia Piastów, wyd. II, Kraków 2005, ISBN 83-918497-0-8;
  • Dworzaczek W., Genealogia, Warszawa 1959;
  • Lindner R., Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát, vydané v elektronické podobě roku 2019
  • Jasiński K., Rodowód Piastów śląskich, t. III, Wrocław 1977;
  • Książęta i księżne Górnego Śląska, pod red. Antoniego Barciaka, Katowice 1995, ISBN 83-86053-08-9;
  • Popiołek F., Eufemia (Ofka) (1395 - 1447), Polski Słownik Biograficzny, t. VI, z. 4, Wrocław 1948, ISBN 83-86301-01-5 (całość).
  • Wilamowski M., Eufemia, (w:) Piastowie. Leksykon biograficzny, Wydawnictwo Literackie, Kraków 1999, s. 314-315.