Etnofaulismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Etnofaulismus je termín označující neoficiální pojmenování konkrétní etnické skupiny a jejích příslušníků. Může mít legrační, vulgární i zesměšňující charakter.[1][2] Tento termín byl vytvořen v roce 1944 rusko-židovským filosofem Abrahamem Aronem Robackem.[3]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Příkladem etnofaulismu v češtině je např. pojmenování skopčák, fricek nebo Němčour pro Němce, pojmenování Rákosník, Rákos, Žluťák nebo větev pro Vietnamce, Amík pro Američany, Rusák pro Rusy, pšonek pro Poláky, makarón pro Italy žabožrout nebo Frantík pro Francouze, arabeska pro Araby, ungároš pro Maďary, dačmen pro Nizozemce, čobol pro Slováky, pepík pro Čechy, jogurt pro příslušníky zemí bývalé Jugoslávie.

Příkladem etnofaulismu z jiných jazyků může být německé „Böhme“, původně označení obyvatele historických zemí Koruny české, které však nabylo pejorativního významu a německý slovník z roku 1839 jej označuje za urážku [4]. V 19. století v Rakousku byli příslušníci nižších sociálních vrstev, kteří mluvili německy špatně nebo s přízvukem, posměšně označováni jako Böhmaken.[5] Vídeňským pracovníkům cihelen, pocházejícím z Čech a Moravy, se říkalo Ziegelböhm.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVÁŘOVÁ, Eva. Komunikace s romským pacientem z pohledu studentů zdravotnických oborů. Olomouc, 2011 [cit. 2015-05-15]. 124 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra antropologie a zdravovědy. Vedoucí práce Jana Kutnohorská. s. 38. Dostupné online.
  2. SEKOROVÁ, Kamila. Multikulturní problematika ve studiu českého jazyka. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2005. 66 s. S. 17. Doslovná citace - 'neoficiální'. 
  3. Abraham Aron Roback: A Dictionary of International Slurs (Ethnophaulisms). With a Supplementary Essay on Aspects of Ethnic Prejudice. Sci-Art, Cambridge 1944.
  4. BECHER, Peter; DŽAMBO, Jozo. Gleiche Bilder, gleiche Worte. Österreicher und Tschechen in der Karikatur (1848–1948). München: [s.n.], 1997. S. 42. 
  5. Např. OPITZ, Georg Emanuel. Karlsbad und Teplitz, s. 28 [online]. Dostupné online. 
  6. Wien und die "Ziegelböhm" [online]. Wohnservice Wien Ges.m.b.H, Taborstraße 1-3, 1020 Wien, 2014 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]