Etnofaulismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Etnofaulismus je termín označující neoficiální pojmenování konkrétní etnické skupiny a jejích příslušníků. Může mít legrační, vulgární i zesměšňující charakter.[1][2] Tento termín byl vytvořen v roce 1944 rusko-židovským filosofem Abrahamem Aronem Robackem.[3]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Příkladem etnofaulismu v češtině je např. pojmenování skopčák, fricek nebo Němčour pro Němce, pojmenování Rákosník, Rákos, Žluťák nebo větev pro Vietnamce, Amík pro Američany, Vasilisy pro Rusy, pšonek pro Poláky, makarón pro Italy žabožrout nebo Frantík pro Francouze, arabeska pro Araby, ungároš pro Maďary, dačmen pro Nizozemce, čobol pro Slováky, jogurt pro příslušníky zemí bývalé Jugoslávie.

Příkladem etnofaulismu z jiných jazyků může být německé „Böhme“, původně označení obyvatele historických zemí Koruny české, které však nabylo pejorativního významu a německý slovník z roku 1839 jej označuje za urážku [4]. V 19. století v Rakousku byly všichni příslušníci nižších sociálních vrstev, kteří mluvili německy špatně nebo s přízvukem, posměšně označováni jako Böhmakeln nebo Ziegelbehm, důvodem byl příliv imigrantů z Čech a Moravy pracujících ve vídeňských cihelnách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVÁŘOVÁ, Eva. Komunikace s romským pacientem z pohledu studentů zdravotnických oborů. Olomouc, 2011 [cit. 2015-05-15]. 124 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra antropologie a zdravovědy. Vedoucí práce Jana Kutnohorská. s. 38. Dostupné online.
  2. SEKOROVÁ, Kamila. Multikulturní problematika ve studiu českého jazyka. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2005. 66 s. S. 17. Doslovná citace - 'neoficiální'. 
  3. Abraham Aron Roback: A Dictionary of International Slurs (Ethnophaulisms). With a Supplementary Essay on Aspects of Ethnic Prejudice. Sci-Art, Cambridge 1944.
  4. BECHER, Peter; DŽAMBO, Jozo. Gleiche Bilder, gleiche Worte. Österreicher und Tschechen in der Karikatur (1848–1948). München: [s.n.], 1997. S. 42. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]