Etické bankovnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Etické bankovnictví (nebo etické finančnictví) je soubor alternativních přístupů ve finančnictví zohledňující nejen kritéria ekonomická, ale i kritéria sociální a environmentální (týkající se životního prostředí). Do etického finančnictví lze zařadit jakoukoliv finanční instituci zabývající se finančními službami či správou peněz, která bere v potaz sociální a environmentální dopady fungování finančnictví.[1] Kromě přívlastku etický se často používají názvy jako environmentální, komunitní, odpovědný, trvale udržitelný, ekologický apod.

Východiska vzniku[editovat | editovat zdroj]

Východisky pro vznik etického bankovnictví je především kritika současného stavu. Mainstreamové ekonomie je kritizována za to, jakým způsobem funguje systém úroků, který ze své podstaty rozevírá nůžky mezi chudými a bohatými – chudí chudnou a bohatí bohatnou.[2] Tento systém dále působí tlak na neustálý ekonomický růst jehož důsledkem je vyčerpávání přírodních zdrojů a znečištění životního prostředí.[3] Značná kritika se soustředí na investiční politiku jednotlivých finančních institucí. Tedy to do jakých projektů jsou peníze investovány a jaké mají tyto investice sociální a environmentální důsledky.[4]

Kritéria[editovat | editovat zdroj]

  • Environmentální důsledky investic – u jakékoliv investice musí být zkoumány její environmentální dopady. Důležitými tématy jsou například: klimatická změna, těžba nerostných surovin, jaderný průmysl, genetické inženýrství, ničení pralesů, dezertifikace apod.
  • Sociální důsledky investic – toto kritérium zkoumá, jaký mají investice dopad na sociální témata, jako například práva zaměstnanců, ociální dopady hospodářské činnosti firmy či dopad v místní komunitě.
  • Cíl podnikání – cílem etických finančních institucí nebývá primárně zisk. Většinou se zisk (přebytek) reinvestuje zpět do rozvoje. Lze se setkat i s přístupy, kdy hlavním cílem je zlepšení v environmentální či sociální oblasti.
  • Vnitřní fungování organizace – sama organizace musí dodržovat sociální a environmentální zásady.
  • Vlastnická struktura – důležitým kritériem je, jakým způsobem jsou ve vztahu jednotliví vlastníci organizace. U eticky fungujících institucí musí být v souladu s demokratickými principy.
  • Vztah organizace k partnerům – do tohoto kritéria spadá transparentnost a informování organizací o svých krocích.[1]

Vybrané etické banky a instituce[editovat | editovat zdroj]

  • GLS Gemeinschaftsbank
  • UmweltBank
  • Steylerbank
  • Ethikbank
  • Freie Gemeinschaftsbank
  • Banca Ethica
  • Ethias, vzájemná pojišťovna
  • Banka Triodos
  •  Rabobanka
  • Oikocredit
  • Banka JAK
  • Ekobanken
  • Fórum trvale udržitelných investic
  • Družstevní a komunitní finance
  • Ekologická stavební spořitelna
  • Co-operative Bank – britská družstevní banka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Diplomová práce Jiřího Jeřábka: Etické finančnictví a možnosti jeho uplatnění v ČR obhájená na Katedře environmentálních studií v roce 2008.
  2. DEML, M., MAY, H. Gruenes Geld – Jarbuch für ethisch-ökologische Geldanlagen 2005/2006. Balance Verlag, Stuttgart, 2005. 294 s. ISBN 3-936682-90-9.
  3. Naďa Johanisová: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Archivováno 8. 2. 2015 na Wayback Machine 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 88 s. ISBN 978-80-210-7116-2.
  4. Freinds of the Earth: BriefingTop 100 UK pension funds -how ethical are they? Studie, London 2002. [online] [cit. 1. 5. 2007] Dostupné na WWW: <www.foe.co.uk>

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]