Ester (biblická postava)
| Královna Ester | |
|---|---|
_-_Esther_and_Mordecai.jpg) Ester a Mordechaj, podle Aerta de Geldera, (1685) | |
| Narození | 6. století př. n. l. Achaimenovská říše |
| Úmrtí | 5. století př. n. l. Achaimenovská říše |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Královna Ester (hebrejsky: אֶסְתֵּר) je biblická postava a hlavní hrdinka starozákonní knihy Ester. Byla manželkou perského krále Achašveróše (ztotožňován většinou s Xerxem I.) a zachránila perské židy před intrikami zlého Amalekity Hamana, což se připomíná o židovském svátku Purim. Podle Talmudu patřila Ester společně se Sárou, Rachab a Abígajil ke čtyřem výjimečně krásným ženám.[1]
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Podle biblického vyprávění se narodila s hebrejským jménem Hadasa[2] (הֲדַסָּה, „Myrta“).[3] Její známější jméno Ester se odvozuje ze staroperského 𐎠𐎿𐎫𐎼 (ستاره, sitare, „hvězda“). Rabínská tradice je odvozuje od kořene סתר ve významu „skrývat“, nebo je považuje za variantu slova אסתהר odvozeného od slova סַהַר (sahar, „měsíc“[4], nebo také „úkryt, útočiště“) a souvisejícího i se slovem סֹהַר, (sohar, „vězení“). Jiné komentáře upozorňují na podobnost se jménem sumerské bohyně Ištar (Eštar) nebo se slovem אסתירה označujícím stříbrnou minci.
Příběh[editovat | editovat zdroj]
Otec Hadasy neboli Ester se jmenoval Abíchajil a pocházel z izraelského kmene Benjamín. Po osiření se stala adoptivní dcerou svého bratrance Mordechaje, který žil v perské diaspoře v Šúšanu. Později se stala manželkou perského krále Achašveróše (ztotožňován většinou s Xerxem I.). Jako královna zabránila chystané genocidě židů, což dodnes připomíná židovský svátek Purim.
Historicita Ester není v mimobiblické literatuře potvrzena. Slavení svátku Purim („Dne Mordokajova“) je však doloženo již ve 2. století př. n. l. ve 2. knize Makabejské.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Königin Ester na německé Wikipedii.
- ↑ DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha: P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 17-18.
- ↑ Est 2, 7 (Kral, ČEP)
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 155.
- ↑ Babylónský talmud, Megila 13a s Rašiho komentářem
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Díl 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1956. (Kalich). Dostupné online. S. 158–159.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ESTER, s. 227.
- WIESEL, Elie. Příběhy o naději. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-469-9. 8. kapitola: Ester, královna v ilegalitě, s. 117-135.
- ARIEL, Jigal. Příběh knihy Ester. Praha: P3K, 2016. ISBN 978-80-87343-62-3. S. 1-170.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Královna Ester na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Esther v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dílo Bible česká/Kniha Ester ve Wikizdrojích, s komentářem Jana Nepomuka Hejčla
- Odborný článek in: Michael Bauks, Klaus Koenen (Ed.): Vědecká biblická encyklopedie na internetu (WiBiLex). 2007 a další.
