Eric Linklater

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eric Linklater
Narození 8. března 1899
Penarth
Úmrtí 7. listopadu 1974 (ve věku 75 let)
Aberdeen
Místo pohřbení Harray
Povolání spisovatel, historik, novinář, autor autobiografie, scenárista, politik, romanopisec a autor dětské literatury
Alma mater University of Aberdeen
Kalifornská univerzita v Berkeley
Cornellova univerzita
Ocenění Carnegie Medal (1944)
společník Edinburské královské společnosti
Politická příslušnost Skotská národní strana
Manžel(ka) Marjorie Linklater
Děti Kristin Linklater
Magnus Linklater
Andro Linklater
Alison Linklater
Příbuzní Hamish Linklater (vnuk)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eric Robert Russell Linklater (8. března 1899, Penarth, Wales7. listopadu 1974, Aberdeen) byl skotský spisovatel, autor románů, knih o vojenské historii, povídek, cestopisů a fantasy románů pro děti. V roce 1944 obdržel Carnegie Medal, britské ocenění za literaturu pro děti a mládež za knihu The Wind on the Moon.

Život[editovat | editovat zdroj]

Linklater se narodil v Penarthu, Vale of Glamorgan ve Walesu v rodině námořníka Roberta Baikie Linklatera (1865–1916), pocházejícího ze skotského souostroví Orkneje a jeho ženy Mary Elizabeth Youngové (1867–1957). Oba rodiče měli skandinávské předky, dědeček z matčiny strany byl švédský námořní kapitán. Příjmení Linklater je odvozeno ze staré norštiny a na Orknejích je poměrně rozšířené. Vřelý zájem o Skandinávii si spisovatel udržel po celý život.

Gymnázium a univerzitu navštěvoval v Aberdeenu, kde byl po dobu studia předsedou studentského debatního klubu (President of the Aberdeen University Debater).

V letech 1917–1918 sloužil v Black Watch, třetím praporu Skotského královského pluku (3rd Battalion, Royal Regiment of Scotland), kde byl raněn. Poté se stal snajprem. Zkušenosti ze zákopové války zaznamenal v knize The Impregnable Women z roku 1938, popisující imaginární válku s Francií a také v autobiografickém románu Fanfare for a Tin Hat z roku 1970.

Ještě během studií na univerzitě napsal Linklater v roce 1922 první hudební komedii Stella, Bajanella pro studentské představení. Začal studovat lékařství, ale promoval z anglické literatury. Po studiích strávil dva roky (1925–1927) v Bombaji v Indii jako zástupce šéfredaktora deníku The Times of India a pak cestoval. V letech 1928–1930 pobýval v USA na Cornell University a na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Spisovatel započal svoji literární dráhu v roce 1929. Velkou popularitu si získal se svým třetím románem Juan in America (1931). Hlavní hrdina románu, Angličan Juan Motley, literární pokračovatel Byronova Dona Juana, se ocitá v Americe v období prohibice a rozmáhajícího se gangsterství a prožívá zde řadu pitoreskních situací. Stejný hrdina vystupuje i v jeho románu z roku 1937 Juan in China. Eric Linklater napsal také tři knihy pro děti, The Wind on the Moon (1944), The Pirates in the Deep Green Sea (1949) a Karina With Love (1958). Za první z nich, která se nevyhýbá ani vážnějším tématům získal v roce 1944 Carnegie Medal.[1]

Jeho sympatie ke Skotsku vedly k jeho účasti v literárním hnutí Scottish Renaissance i politické angažovanosti. Ta vyvrcholila jeho neúspěšnou kandidaturou za National Party of Scotland ve volbách do East Five v roce 1933. Svůj postoj k válce a k morálním důsledkům diplomacie popsal v románu Judas (1939). Zážitky z Druhé světové války, kdy bojoval v letech 1944–1945 v Itálii se staly podkladem jeho románu Private Angelo (1946).[2]

V roce 1947 se vrátil do Skotska a usadil se v Pitcalzean House, poblíž Hill of Fearn v kraji Ross–shire. Věnoval se hlavně psaní knih o vojenské historii a autobiografii. V roce 1951 odešel do Korey jako dočasný podplukovník. V roce 1952 vydal knihu Our Men in Korea.

Eric Linklater zemřel v Aberdeenu dne 7. listopadu 1974 a byl pohřben v Harray, Mainland, Orkneje.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Eric Linklater se 1. června 1933 oženil s Marjorie MacIntyre (1909–1997) z Edinburghu, vystudovanou herečkou a aktivistkou v oblasti umění a životního prostředí. Jeho žena se později stala aktivní v místní politice a na Scottish Arts Council (1957–1963). Měli čtyři děti. Jejich starší syn Magnus Linklater (narozen 1942) je novinář, bývalý šéfredaktor deníku The Scotsman a jejich druhý syn Andro Linklater (1944–2013) byl také spisovatel a novinář. Jejich starší dcera Alison (* 1934), je umělkyně. Mladší dcera, Kristin Linklater (* 1936) je herečka a hlasová pedagožka. Její syn Hamish Linklater, vnuk Erica Linklatera, je americký filmový herec.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Romány
  • 1929 White Maa's Saga
  • 1929 Poet's Pub
  • 1931 Juan in America
  • 1932 The Men of Ness
  • 1933 The Crusader's Key
  • 1934 Magnus Merriman
  • 1935 Ripeness is All
  • 1937 Juan in China
  • 1938 The Impregnable Women
  • 1939 Judas
  • 1946 Private Angelo
  • 1947 Sealskin Trousers and Other Stories
  • 1949 A Spell for Old Bones
  • 1950 Mr Byculla
  • 1951 Laxdale Hall
  • 1953 The House of Gair
  • 1956 The Dark of Summer
  • 1956 The Faithful Ally
  • 1957 A Sociable Plover and other Stories and Conceits
  • 1963 A Man Over Forty
  • 1966 A Terrible Freedom
  • 1992 The Goose Girl and Other Stories
Biografie, historie vojenství a cestopisy
  • 1931 Ben Jonson and King James: Biography and Portrait)
  • 1934 Mary: Queen of Scots
  • 1934 Robert the Bruce
  • 1941 The Man on My Back (autobiografie)
  • 1941 The Northern Garrisons
  • 1941 The Defence of Calais
  • 1942 The Highland Division
  • 1952 Figures in a Landscape
  • 1953 A Year of Space
  • 1955 The Ultimate Viking
  • 1965 Orkney and Shetland
  • 1965 The Prince in the Heather
  • 1966 The Conquest of England
  • 1968 The Survival of Scotland
  • 1970 Fanfare for a Tin Hat. A Third Essay in Autobiography
  • 1972 The Voyage of the Challenger
  • 1977 The Campaign in Italy
Pro děti
  • 1944 The Wind on the Moon
  • 1949 The Pirates in the Deep Green Sea
  • 1958 Karina With Love
Ostatní
  • 1929 The Devil's in the News (drama)
  • 1930 A Dragon Laughed & other poems
  • 1935 Ripeness is All
  • 1959 The Merry Muse

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • 1936 Hostinec „U básníka“ (Poet's Pub), překlad: Zdeňka Hofmanová, Alois Srdce, Praha
  • 1936 Zralost nade vše (Ripeness is All), překlad: Zdeňka Hofmanová, Václav Petr, Praha
  • 1937 Juan v Číně (Juan in China), překlad: Běla Vrbová-Pavlousková, Evropský literární klub, Praha
  • 1943 Juan v Americe (Juan in America), překlad: Zdeněk Jerman, Literární a umělecký klub: Orbis, Praha
  • 1947 Britannie osamocená (Britain isolated), autoři: Jan Hay, Eric Linklater a britští zpravodajové, překlad: O. Schmidt, M. Janáčková a V. Jakeschová, Universum, Praha
  • 1948 Odvaha vojína Angela (Private Angelo), překlad: Vilém Werner, ELK, Praha
  • 1948 Rozprava nad mračny (povídky), překlad: Jiří Benda, Naše vojsko, Praha
  • 1949 Vikingové (Men of Ness), překlad: Ivan Růžička, Plzákovo nakladatelství, Praha

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 Private Angelo (podle stejnojmenného románu), režie: Michael Anderson
  • 1949 Poet's Club (podle stejnojmenného románu), režie: Frederick Wilson
  • 1953 Gefährlicher Urlaub (scénář The Men Between: Eric Linklater), režie: Carol Reed
  • 1953 Scotch on the Rocks (podle románu Laxdale Hall), režie: John Eldridge
  • 1984 Samson and Delilah (TV film podle románu Husband of Delilah), režie: Lee Philips

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Eric Linklater působil jako rektor Univerzity v Aberdeenu v letech 1945–48[4] a obdržel čestný titul v následujícím roce. V roce 1954 byl jmenován komandérem (CBE) Řádu britského impéria. V letech 1968–73 působil jako záložní poručík v kraji Ross and Cromarty a v roce 1971 byl zvolen kolegy do Edinburské královské společnosti).[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eric Linklater na anglické Wikipedii.

  1. The Carnegie Medal
  2. Prose & Poetry - Eric Linklater
  3. Hamish Linklater. www.smithandkraus.com [online]. [cit. 2016-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-03. 
  4. Eric Linklater
  5. Linklater, Eric (Robert Russell)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]