Equatorius africanus
 Equatorius africanus | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Oddělení | úzkonosí (Catarrhini) |
| Čeleď | Proconsulidae |
| Rod | Equatorius Ward et al., 1999 |
| Binomické jméno | |
| Equatorius africanus (Leakey, 1967) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Equatorius africanus je druh vyhynulých úzkonosých primátů, žijících ve středním miocénu (před 14 – 15,5 miliony let) na území dnešní Keni. Zachycen byl na ostrově Maboko na Viktoriině jezeře i na nedalekých lokalitách Ombo, Majiwa, Kaloma a Nyakach. Klíčový je rovněž objev na lokalitě Kipsaramon v pohoří Tugen hills u jezera Baringo. Jméno tohoto primáta je odvozeno z faktu, že veškeré ostatky byly zachyceny velmi blízko rovníku na africkém kontinentu.[1]
Druh Equatorius africanus byl popsán v roce 1999 na základě nálezů z lokality Kipsaramon. Větší množství volně roztroušených zubů tu bylo na povrchu nalézáno již počátkem 90. let 20. století a relativně kompletní kostru Equatoria pak odhalil výzkum v letech 1993–1994. Kosti však byly hodně porušené, a proto jejich preparace v laboratořích Keňského národního muzea i následný průzkum zabraly mnoho času. Nález tak mohl být publikován právě až v roce 1999.[1] Zároveň s prezentací nového primáta byly do druhu Equatorius africanus přesunuty i starší nálezy, určované do té doby jako Kenyapithecus africanus. Již v dřívějších dobách se totiž objevovaly pochyby, zda oba druhy rodu Kenyapithecus (stávající Kenyapithecus wickeri a zrušený Kenyapithecus africanus) nepatří k rozdílným rodům. Až do objevu v Kipsaramon však chyběly pro toto oddělení jistější podklady.[2] Ačkoliv někteří odborníci rody Kenyapithecus a Equatorius považují za synonyma, většina je rozlišuje a pokládá rod Kenyapithecus za mírně pokročilejší.[3]
Equatorius byl středně velký primát, dosahující váhy okolo 30 kg. Vyznačoval se silným pohlavním dimorfismem. Stavbou těla se příliš nelišil od větších primátů časného miocénu, například od zástupců rodu Proconsul.[3] Jednalo se rovněž o stromového kvadrupedního tvora, ale podle utváření chodidel pravděpodobně trávil část života také přímo na zemi, nikoliv jen ve větvích.[4]
Oproti časně miocenním primátům již měl stoličky opatřeny silnou vrstvou skloviny, což spolu s mikroskopickými stopami na zubech naznačuje konzumaci tvrdé, tuhé potravy (plody s tužší slupkou, hlízy, oddenky).[5] Pohyb zčásti po zemi i tužší strava souvisí s předpokladem, že životním prostředím Equatoria už kvůli postupnému vysušování klimatu nebyly husté tropické lesy, ale sušší, otevřenější porosty.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b WARD, S., Brown,B., Hill, A., Kelley, J., Downs, W. Equatorius: a new hominoid genus from the Middle Miocene of Kenya. Science. 1999, roč. 285, s. 1382–1386.
- ↑ HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In: WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley: University of California Press, 2010. S. 429–469.
- ↑ a b BEGUN, D. R. Fossil record of Miocene hominoids. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 2. Berlín: Springer, 2007. S. 921–977.
- ↑ PATEL, B. A., Susman, R. L., Rossie, J. B., Hill, A. Terrestrial adaptations in the hands of Equatorius africanus revisited. Journal of Human Evolution. 2009, roč. 57, s. 763–772.
- ↑ KOUFOS, G. D. Potential hominoid ancestors for Hominidae. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 3. Berlín: Springer, 2007. S. 1347–1377.
- ↑ SHERWOOD, R. J., Ward, S., Duren, D. L., Hill, A., Brown, B., Downs, W. Preliminary description of the Equatorius africanus partial skeleton (KNM-TH 28860) from Kipsaramon, Baringo District, Kenya. Journal of Human Evolution. 2002, roč. 42, s. 63–73.