Přeskočit na obsah

Epyllion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Epyllion (starořecky ἐπύλλιον. tj.malý epos) je označení pro starověkou kratší epickou báseň napsanou epickým hexametrem většinou s mytologickým námětem souvisejícím s konkrétním hrdinou.[1]

Samotný pojem nemá však původ ve starověku, ale v běžném jazyce literárních vědců se objevil až v 19. století. O popularizaci tohoto termínu se zasloužil německý klasický filolog Friedrich August Wolf, například ve svém eseji Theocriti idyllia et epyllia (1821, Theokritovy idly a epyllia) a později Moriz Haupt ve své studii z roku 1855 o Catullově básni č. 64 (Svatba Pelea a Thetis). První studie specificky věnované konceptu epyllia byly pak provedeny počátkem 20. století.[2]

Epyllion byl oblíbený žánr starověkých řeckých, především helenistických básníků. Mohl čítat až 600 řádků, vyznačoval se přítomností odboček (obvykle vložených do projevu proneseného některým z hrdinů) a používal i dialog. Byl psán vznešeným stylem.[1][3]

Vytvoření žánru epyllia je připisováno Kallimachovi z Kyrény,[4] k dalším básníkům, kteří jej využívali, patří například Theokritos, Eratosthenés z Kyrény, Euforión z Chalkidy, Parthenios nebo Moschos ze Syrakús).[1]

Žánr pokračoval i v římské literatuře (již zmíněný Catullus nebo Vergilius a Ovidius).[5] V pozdní antice napsali epyllia například Tryfiodóros nebo Músáios, v latinském kontextu Dracontius.[4]

Žánr se znovu vynořil za renesance v tvorbě některých básníků (například ve Španělsku Luis de Góngora y Argote nebo v Anglii Christopher Marlowe, William Shakespeare či Francis Beaumont.[6]

Seznam významných epyllií

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c BORECKÝ, Bořivoj. DOSTÁLOVÁ, Růžena a kol.: Slovník spisovatelů - Řecko, Praha: Odeon 1975. S. 210.
  2. BAUMBACH, Manuel. BÄR, Silvio a kol. Brill’s Companion to Greek and Latin Epyllion and Its Reception. Leiden: Brill Academic Publishers 2012. S. 29-54.
  3. CANFORA, Luciano. Dějiny řecké literatury. Praha: Koniasch Latin Press 2001. S. 857.
  4. a b VOGT, Ernst a kol. Griechische Literatur. ‎Wiesbaden: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion 1981. 19–72.
  5. Epyllion - Encyclopædia Britannica
  6. Epyllion - Luminarium.org.