Přeskočit na obsah

Eparchie varšavsko-bílská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eparchie Varšava-Bílsko
Základní informace
SídloVaršavaPolskoPolsko Polsko
KatedrálaChrám svaté Marie Magdaleny (Varšava)
Zřízena1834
MetropolitaSawa (Hrycuniak)
Vikarijní biskupovéGrzegorz (Charkiewicz)
Paweł (Tokajuk)
Warsonofiusz (Doroszkiewicz)
Další informace
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Varšava-Bílsko je eparchie Polské pravoslavné církve nacházející se v Polsku.

Území a titul biskupa

[editovat | editovat zdroj]

Zahrnuje území severní části Mazovského vojvodství a jižní části Podleského vojvodství.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul metropolita varšavský a celého Polska.

Dne 4. května 1834 byl zřízen Varšavský vikariát volyňské eparchie. Na území tehdejšího Kongresového Polska se nacházelo 6 chrámů a Jabłeczenský monastýr. Prvním biskupem varšavským se stal archimandrita Antonij (Rafalskij). O pět let později vzrostl počet chrámů na číslo 12.

Dne 1. října 1840 byl vikariát přeměněn na samostatnou eparchii. Dne 17. ledna 1843 byl na katedru jmenován arcibiskup Nikanor (Klementěvskij), který sjednotil pod svou kontrolu volyňskou eparchii, a nesl titul varšavský a volyňský. Roku 1860 došlo k rozdělení eparchií, čímž se varšavská eparchie dostala do finančních problémů a k nedostatku duchovních.

Po potlačení Lednového povstání roku 1864, přijala ruská vláda opatření na podporu a koordinaci výstavby pravoslavných chrámů v Polsku. Úřady také přijaly opatření ke sjednocení řeckokatolíků na území Chełmu s pravoslavím. Dne 1. května 1875 Svatý synod připojil řeckokatolickou eparchii Chełm (268 chrámů a kolem 250 tisíci věřících) k varšavské eparchii, tím získala název chełmská a varšavská. Dne 29. června 1905 byla zřízena samostatná chełmská eparchie.

Po vzniku Druhé Polské republiky v roce 1918, vláda zaujala politiku krajně nepřátelskou vůči pravoslaví. Roku 1921 byl na varšavskou katedru jmenován metropolita Serafim (Čičagov), kterého polské úřady nepustily do země. V září 1921 se exarchou Polska stal arcibiskup minský Georgij (Jaroševskij), který se v lednu 1922 stal metropolitou varšavským. Stejný rok byla chełmská eparchie připojena k varšavské.

Pod tlakem úřadů začal metropolita Georgij usilovat o autokefalitu Polské církve. V srpnu 1924 se Synod Polské církve obrátil na patriarchu moskevského Tichona s prosbou o udělení autokefality, na tuto žádost nepřišla žádná odpověď. Poté byla zaslána stejná žádost patriarchu konstantinopolskému Grigoriu VII., který 13. listopadu 1924 církvi autokefalitu udělil.

Přehled názvů eparchie

[editovat | editovat zdroj]
  • Varšavský vikariát (1834–1840)
  • eparchie varšavská a novogeorgijevská (1840–1843)
  • eparchie varšavská a volyňská (1843–1860)
  • eparchie varšavská a novogeorgijevská (1860–1875)
  • eparchie chełmská a varšavská (1875–1905)
  • eparchie varšavská a privislenská (1905–1923)
  • eparchie varšavská a chełmská (1923–1939)
  • eparchie varšavská (1939–1940)
  • eparchie varšavská a radomská (1940–1948)
  • eparchie varšavská a bílská (od 1948)

Seznam biskupů

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Варшавская и Бельская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]