Entada
Entada phaseoloides | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Caesalpinioideae |
| Rod | entada (Entada) Adans., 1763 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |

Entada (Entada) je rod tropických rostlin z čeledi bobovité.[1] Jsou to zpravidla mohutné dřevnaté liány s dlouhými a nápadnými plody rozpadávajícími se na jednosemenné díly. Listy jsou dvakrát zpeřené, s posledním párem lístků zpravidla přeměněným v úponek. Květenství jsou hustá a klasovitá. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v tropických oblastech různých kontinentů.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Entady jsou mohutné liány nebo šplhavé keře s trny nebo častěji bez trnů. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými nežláznatými chlupy. Listy jsou dvakrát zpeřené, složené z množství drobných nebo z menšího počtu větších vstřícných lístků. Poslední pár lístků bývá u většiny druhů přeměněn v úponek. Na řapících nejsou extraflorální nektária. Palisty jsou drobné, štětinovité. Květenství jsou vrcholová, obvykle jednostranné laty skládající se z klasovitých hroznů. Květy jsou drobné, nejčastěji nažloutlé, zelené, červené nebo purpurové. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 krátkými zuby. Koruna je delší než kalich, korunní lístky jsou drobné, volné nebo jen na bázi krátce srostlé. Tyčinek je 10, jsou volné nebo na bázi srostlé, asi 2× delší než okvětí. Semeník je téměř přisedlý, s mnoha vajíčky a nitkovitou čnělkou. Plody jsou velké, podlouhlé, dlouze stopkaté až téměř přisedlé, obvykle zploštělé, rozpadávající se na charakteristické jednosemenné segmenty, které za zralosti vypadávají z vytrvalého rámečku podobně jako je tomu např. u citlivky (Mimosa). Semena jsou velká, okrouhlá, s hnědým tlustým osemením.[2][3][4]
- List Entada rheedii
- Květenství Entada phaseoloides
- Detail květů Entada rheedii
- Zajímavé plody Entada africana
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod Entada zahrnuje asi 30 druhů. Nejvíce druhů (asi 18) roste ve střední a východní Africe a na Madagaskaru. V Asii (a Austrálii) roste asi 10 druhů a v tropické Americe 4 druhy. Entady rostou nejčastěji v nížinných tropických lesích a na savanách v blízkosti řek.[2][3][4] Druh Entada gigas je rozšířen v tropické Africe i Americe.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Entada je v taxonomii čeledi bobovité řazen do podčeledi Caesalpinioideae a do tribu Mimoseae. Dříve byl součástí podčeledi Mimosoideae (resp. samostatné čeledi Mimosaceae), která byla v roce 2017 vřazena do podčeledi Caesalpinioideae. Podle výsledků molekulárních studií představuje tento rod jednu z bazálních vývojových větví bývalé podčeledi Mimosoideae.[6]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Druh Entada phaseoloides obsahuje v kůře, semenech a v menší míře i ve dřevě saponiny, zatímco v listech nebyl jejich obsah zjištěn.[7] Vysoký obsah saponinů mají i jiné druhy tohoto rodu.[4]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Entada phaseoloides (syn. E. scandens), druh pocházející z tropických pralesů Asie a Tichomoří, má nejdelší lusky ze všech bobovitých. Ty mohou dosáhnout délky až 2 metry a šířky až 12,5 cm.[8]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Kůra a semena široce rozšířeného druhu Entada rheedii obsahuje pěnivé saponiny a je používána jako náhrada mýdla. Entada phaseoloides z Asie a Austrálie je jedovatá a má využití v medicíně.[2] Semena tohoto druhu jsou po úpravě jedlá a slouží v jihovýchodní Asii jako potravina, v Jižní Africe se praží jako náhražka kávy. Obsahují asi 18% technicky využitelného oleje, používaného např. ke svícení. Na Filipínách se z kůry i semen tradičně připravuje šampon na mytí vlasů.[7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- 1 2 3 Flora of China: Entada [online]. Dostupné online.
- 1 2 BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1.
- 1 2 3 ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine.
- 1 2 Lists of Philippine Herbal Medicinal Plants: Entada phaseoloides [online]. 2013. Dostupné online.
- 1 2 VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Bobovité
- Flóra jižní Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra západního Indického oceánu
- Flóra Austrálie
- Flóra Brazílie
- Flóra Karibiku
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra západu Jižní Ameriky
- Flóra Mexika
- Flóra Číny
- Flóra Tichomoří
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie