Enes Karić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Enes Karić
Enes Karic.jpg
Narození 16. května 1958 (60 let)
Travnik
Povolání vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. dr. Enes Karić (*16. května 1958 Višnjevo, okres Travnik, Federativní lidová republika Jugoslávie) je bosenskohercegovský teolog, pedagog, překladatel a spisovatel bosňáckého původu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Základní školu navštěvoval v obci Han-Bila. Vystudoval Gazi Husrev-begovu medresu v Sarajevu (1973–1978), vyšší islámskou teologickou školu, a poté ve stejném městě absolvoval tři fakulty: islámskou (bakalářský stupeň ukončil 1981), politických věd (bakalářský stupeň ukončil 1982), a filosofickou (magisterský stupeň ukončil 1986). Doktorát získal roku 1989 na Filologické fakultě v Bělehradě s tématem práce Hermeneutické (tafsírské) problémy při překladu Kur’ánu do srbochorvatského jazyka (Hermeneutički problemi prevođenja Kur’āna na srpskohrvatski jezik).

Od roku 1981 působí na Fakultě islámských věd v Sarajevu, založené roku 1977 pod jménem Islámská teologická fakulta, kde přednáší tafsír, kurʼánskou exegenezi. Častokrát hostoval nebo přednášel na zahraničních univerzitách. Mezi léty 2003 a 2007 na své alma mater zastával post děkana.

Roku 2005 kandidoval do úřadu nejvyššího duchovního vůdce, reisu-l-ulemy, Islámského společenství v Bosně a Hercegovině. Post nakonec ve vyrovnaném duelu 25. září obhájil stávající reis Mustafa-efendija Cerić. Karić přitom dlouhodobě kritizoval Cerićovo veřejné vystupování a jeho politické aspirace.[1]

Působil či stále působí v redakcích řady periodik převážně duchovního zaměření. Odborné i popularizační články a eseje publikoval v bezpočtu domácích tiskovin, mnohé uveřejnil i v knižní podobě.

V letech 19941996 byl ministrem školství, vědy, kultury a sportu Bosny a Hercegoviny a zároveň Federace Bosny a Hercegoviny.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Soustavně se věnuje překládání z arabštiny a angličtiny. Zvláště ceněný je jeho překlad Kur’ánu (Sarajevo 1995). V posledních letech publikuje vlastní tvorbu, která je vřele přijímána čtenáři i kritikou. Jeho odborné práce a prózy byly přeloženy do řady jazyků.

Výběr odborných studií, překladů a biografií[editovat | editovat zdroj]

  • Neki aspekti enciklopedije Ihvanus-Safa (Některé aspekty encyklopedie Ichwán aṣ-Ṣafáʾ, Sarajevo 1986)
  • Hermeneutika Kurana (Hermenautika Kurʼánu, Zagreb 1990)
  • Kur'an sa prijevodom na bosanski jezik (Kurʼán s překladem do bosenského jazyka, Sarajevo 1995, Bihać 2006, 2008, 2013)
  • Tefsir: uvod u tefsirske znanosti (Tafsír: úvod do vědy o tafsíru, Sarajevo 1995)
  • Bosna sjete i zaborava: eseji o zemlji neiscrpnih inspiracija (Bosna vzpomínek a zapomnění: eseje o zemi nevyčerpatelné inspirace, Zagreb 1997)
  • Semantika Kur'ana (Sémantika Kurʼánu, Sarajevo 1998)
  • Eseji od Bosne: tri bosanske enklave (Eseje z Bosny: tři bosenské enklávy, Sarajevo 1999), eseje, anglicky (knihy: Bosna sjete i zaborava a Eseji od Bosne): Essays (on behalf) of Bosnia (Sarajevo 1999), arabsky: Maqalat busniyya (Sarajevo 2004)
  • Eseji o nedođinu (Eseje o Zemi Nezemi, Sarajevo 2004), eseje, anglicky: Essays on our European never-never land (Sarajevo 2004)
  • Prilozi za povijest islamskog mišljenja u Bosni i Hercegovini XX stoljeća (Příspěvky k dějinám islámského myšlení v Bosně a Hercegovině 20. stoletím Sarajevo 2004), sbírka článků, anglicky: Contributions to twentieth century islamic thought in Bosnia and Herzegovina (Sarajevo 2011)
  • Kako tumačiti Kur'an: uvod u komentatorske teorije klasičnog perioda (Jak interpretovat Kurʼán: úvod do teorie komentování v klasickém období, Sarajevo 2005), albánsky: Si të komentohet Kur'ani (Prishtinë 2008)
  • Ibn Haldun: uvod u čitanje Al-Muqaddime (Ibn Chaldún: úvod do četby al-Muqaddimy, Sarajevo 2008)
  • Ğalâluddîn as-Suyûtî: život i komentatorsko djelo (Džaláluddín as-Sujútí: život a komentátorské dílo, Sarajevo 2009), biografie
  • Kur'anski univerzum (Kurʼánské univerzum, Sarajevo 2009)
  • Husein Đozo (Husein Đozo, Sarajevo 2010), biografie
  • U potrazi za dubinama nebeskog plavetnila: eseji o vjeri u XXI stoljeću (Výprava do hlubin nebeské modři: eseje o víře v 21. století, Sarajevo 2014)
  • Čekajući Evropu: eseji (Při čekání na Evropu, Sarajevo–Zagreb 2015), eseje
  • Svjetovi Kurʼana (Světy Kurʼánu, Sarajevo–Banja Luka 2016)
  • Tužne rasprave: eseji, crtice, intervjui, nekrolozi, prikazi (Smutné rozpravy: eseje, črty, rozhovory, nekrology, recenze, Sarajevo 2016)
  • Tradicionalna Bosna: islamske filozofske, logičke i teološke studije (Tradiční Bosna: studie o islámské filozofii, logice a teologii, Sarajevo–Dubai 2016)

Autorská tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Crni tulipan (Černý tulipán, Sarajevo 2008), cestopis z Mekky, německy: Die schwarze Tulpe: Reisennotizen eines bosnischen Mekkapilgers (München 2009), arabsky: az-Zanbaqa as-saudāʾ (Sarāyīfū/Sarajevo 2010), anglicky: The Black Tulip (Sarajevo 2011)
  • Minhenska godina (Mnichovský rok, Sarajevo 2012), deník z pobytu v Mnichově
  • Pjesme divljih ptica (Zpěvy divokých ptáků, Sarajevo 2009, 2011), román, slovinsky: Pesmi divjih ptic (Ljubljana 2011), německy: Lieder wilder Vögel (Berlin 2015), turecky: Yaban Kuşlarının Şarkıları (İstanbul 2016)
  • Jevrejsko groblje (Židovský hřbitov, Sarajevo 2011), román, německy: Der Jüdische Friedhof (Berlin 2016)
  • Slučajno čovjek (Člověkem náhodou, Sarajevo 2013), román
  • Priče od sjene (Sarajevo 2015), krátké prózy
  • Boje višnje (Barvy višně, Sarajevo 2016), beletrizované memoáry

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAGAŠ, Blanka. S ahmedijom se ne može u Europu. Slobodna Dalmacija. 16.09.2005. Dostupné online.