Emmy Göring

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emmy Göringová
Bundesarchiv Bild 183-1990-0309-506, Eröffnung des Deutsch-Polnischen Instituts cropped.jpg
Rodné jméno Emma Johanna Henny Sonnemann
Narození 24. března 1893
Hamburk
Úmrtí 8. června 1973 (ve věku 80 let)
Mnichov
Místo odpočinku Waldfriedhof v Mnichově
Manžel(ka) Hermann Göring (19351946)
Děti Edda Göring
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emma Johanna Henny "Emmy" Göring rozená Sonnemannová (24. března 1893 Hamburk, Německo8. června 1973 Mnichov, Západní Německo) byla německá divadelní herečka a druhá manželka vrchního velitele nacistického Luftwaffe Hermanna Göringa.

Ve vymezeném období nacistické vlády Adolfa Hitlera plnila státní roli první dámy Třetí Říše.[1]

Mládí a manželství[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Emma Sonnemannová v Hamburku do rodiny bohatého obchodníka. Po školní docházce se stala herečkou v Národním divadle ve Výmaru, kde poznala Hermanna Göringa.

Jejím prvním manželem se stal v roce 1916 herec Karl Köstlin. Dne 10. dubna 1935 se provdala podruhé za prominentního nacistu a vrchního velitele Luftwaffe Hermanna Göringa. I pro Hermanna Göringa bylo manželství s Emmou již druhé v pořadí, jeho první manželka Carin zemřela v říjnu 1931.[2] Na mnoha státních setkáních před druhou světovou válkou sloužila jako Hitlerova hosteska. Její tvrzení, že je první dámou Třetí Říše vytvořilo hodně nepřátelství mezi ní a Hitlerovou milenkou Evou Braunovou, se kterou otevřeně pohrdala. To, že na sebe vzala roli první dámy Říše ji Eva Braunová údajně nikdy neodpustila.[2] Jako manželka jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů v Evropy, získala velkou pozornost veřejnosti. Po skončení války během německé denacifikace ji soud usvědčil z toho, že propagovala nacismus a odsoudil ji na jeden rok do vězení. Když byl propuštěna, bylo ji zkonfiskováno 30 procent jejího majetku a bylo ji zakázáno herectví na dobu pěti let od stádia po dobu pěti let, ji připravil o živobytí.[3]

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Několik let po svém propuštění z vězení získala velmi malý byt v Mnichově, kde zůstala již po celý zbytek svého života.[3] V posledních letech života trpěla bolestmi sedacích nervů. Napsala autobiografii, An der Seite meines Mannes (1967). Zemřela v Mnichově v roce 1973.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GUN, Nerin E.. Eva Braun: Hitler's Mistress (Coronet Books). [s.l.] : Coronet Books; New edition edition, 1976. 280 s. ISBN 978-0340199329. S. 127. (anglicky)  
  2. a b HAMILTON, Charles. Leaders & Personalities of the 3rd Reich, 1. vydání. [s.l.] : R. James Bender Publishing, 1997. 480 s. ISBN 978-0912138671. (anglicky)  
  3. a b c Hamilton 1984, str. 110.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]