Emmy Göring
| Emmy Göringová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Emma Johanna Henny Sonnemann |
| Narození | 24. března 1893 Hamburk |
| Úmrtí | 8. června 1973 (ve věku 80 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Lesní hřbitov v Mnichově |
| Povolání | divadelní herečka, filmová herečka a autorka autobiografie |
| Ocenění | Staatsschauspieler (1934) Zlatý stranický odznak |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Choť | Hermann Göring (1935–1946) |
| Děti | Edda Göring |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emma Johanna Henny „Emmy“ Göring rozená Sonnemannová (24. března 1893 Hamburk, Německo – 8. června 1973 Mnichov, Západní Německo) byla německá divadelní herečka a druhá manželka vrchního velitele nacistického Luftwaffe Hermanna Göringa.
Ve vymezeném období nacistické vlády Adolfa Hitlera, který nebyl ženat, plnila neoficiálně roli první dámy Třetí Říše.[1][p 1]
Mládí a manželství[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako Emma Sonnemannová v Hamburku do rodiny bohatého obchodníka. Po školní docházce se stala herečkou v Národním divadle ve Výmaru, kde poznala Hermanna Göringa.
Jejím prvním manželem se stal v roce 1916 herec Karl Köstlin. Dne 10. dubna 1935 se provdala podruhé za prominentního nacistu a vrchního velitele Luftwaffe Hermanna Göringa. I pro Hermanna Göringa bylo manželství s Emmou již druhé v pořadí, jeho první manželka Carin zemřela v říjnu 1931.[2] Na mnoha státních setkáních před druhou světovou válkou sloužila jako Hitlerova hosteska. Její tvrzení, že je první dámou Třetí Říše vytvořilo hodně nepřátelství mezi ní a Hitlerovou milenkou Evou Braunovou, kterou otevřeně pohrdala. To, že na sebe vzala roli první dámy Říše, jí Eva Braunová údajně nikdy neodpustila.[2] Jako manželka jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů Evropy získala velkou pozornost veřejnosti. Po skončení války během německé denacifikace ji soud usvědčil z toho, že propagovala nacismus a odsoudil ji na jeden rok do vězení. Když byla propuštěna, bylo jí zkonfiskováno 30 procent jejího majetku a bylo jí zakázáno herectví na dobu pěti let. Tím byla připravena o živobytí.[3]
Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]
Několik let po svém propuštění z vězení získala velmi malý byt v Mnichově, kde zůstala již po celý zbytek svého života.[3] V posledních letech života trpěla bolestmi sedacích nervů. Napsala autobiografii, An der Seite meines Mannes (1967). Zemřela v Mnichově v roce 1973.[3]
Odraz v literatuře[editovat | editovat zdroj]
- Werner Fritsch: Enigma Emmy Göringové, monodrama na motivy její autobiografie. Dramatizace pro Český rozhlas v překladu Magdaleny Štulcové: Emmy Göring (Hana Maciuchová), Göring (Jaromír Meduna), Hitler (Ivan Řezáč) a Gustav Gründgens (Lukáš Hlavica), dramaturg: Hynek Pekárek, režie: Aleš Vrzák, natočeno: v roce 2010. Oceněno Prix Bohemia 2010 za nejlepší rozhlasovou hru roku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Některé zdroje považují za neoficiální první dámu Třetí říše Magdu Goebbelsovou (např. [1] Archivováno 26. 7. 2019 na Wayback Machine.).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GUN, Nerin E. Eva Braun: Hitler's Mistress (Coronet Books). [s.l.]: Coronet Books; New edition edition, 1976. 280 s. ISBN 978-0340199329. S. 127. (anglicky)
- ↑ a b HAMILTON, Charles. Leaders & Personalities of the 3rd Reich, 1. vydání. [s.l.]: R. James Bender Publishing, 1997. 480 s. ISBN 978-0912138671. (anglicky)
- ↑ a b c Hamilton 1984, str. 110.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emmy Göringová na Wikimedia Commons
