Emily Warren Roebling
| Emily Warren Roebling | |
|---|---|
.jpg) Portrét Emily Warren Roebling – Carolus-Duran (1896), výřez | |
| Narození | 23. září 1843 Cold Spring  USA |
| Úmrtí | 28. února 1903 (ve věku 59 let) Trenton USA |
| Příčina úmrtí | rakovina žaludku |
| Alma mater | Newyorská univerzita Georgetown Visitation Preparatory School |
| Povolání | stavební inženýrka a inženýrka |
| Choť | Washington Roebling |
| Děti | John A. Roebling II. |
| Příbuzní | Gouverneur Kemble Warren[1] (sourozenec) Donald Roebling[2] a Siegfried Roebling[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emily Warren Roebling (23. září 1843 Cold Spring, New York, USA – 28. únor 1903 Trenton, New Jersey) byla americká stavební inženýrka, která se podílela na dostavbě Brooklynského mostu. Do vedení stavby se zapojila poté, co tehdejší vedoucí projektu a její manžel Washington Roebling onemocněl dekompresní (kesonovou) nemocí.
Mládí a rodina[editovat | editovat zdroj]
Narodila se Sylnasovi a Phebe Warrenovým v Cold Spring ve státě New York. Byla druhou nejmladší z dvanácti dětí.[3] Její zájem o vzdělání podporoval starší bratr Gouverneur Kemble Warren. Oba sourozenci spolu měli blízký vztah.[4] Emily navštěvovala školu Georgetown Visitation Academy ve Washingtonu, D.C. nyní známou jako Georgetown Visitation Preparatory School.
V roce 1864, během americké občanské války, Emily navštívila svého bratra, který velel 5. armádnímu sboru. Během vojenského plesu se seznámila s Washingtonem Roeblingem, synem stavebního inženýra Brooklynského mostu Johna A. Roeblinga, který byl podřízeným jejího bratra.[5] Emily a Washington se vzali během dvojité svatby (společně s dalším ze sourozenců Warrenových) v Cold Spring 18. ledna 1865.[6] Když John A. Roebling začal s přípravou plánů na stavbu Brooklynského mostu, novomanželé jeli do Evropy nastudovat použití kesonů pro stavbu mostu.[5] V listopadu 1867 v Německu porodila Emily jediného syna Johna A. Roeblinga II.[6]
Brooklynský most[editovat | editovat zdroj]
Začátek stavby[editovat | editovat zdroj]
Její manžel Washington byl rovnocenným partnerem svého otce v životním projektu do té doby nevídaném – stavbě Brooklynského mostu. Washington byl stejně zapáleným perfekcionistou jako jeho otec, takže poté co dostali od Kongresu svolení k zahájení stavby, ihned se pustili do práce. John utrpěl na stavbě úraz nohy, byly mu amputovány prsty a 22. července 1869 zemřel na tetanus. Po smrti otce celý projekt zůstal na Washingtonovi. Začal s nejtěžším úkolem – postavit na dno řeky kesony pro stavbu základů pilířů mostu. Jednalo se o extrémně nebezpečnou a úmornou práci. Jedno z tehdy ještě neznámých nebezpečí představovala kesonová nemoc, tedy nemoc z dekomprese způsobená opakovaným spouštěním do přetlakové komory pod vodní hladinu. Washington pocítil první příznaky nemoci již v září 1869. Následně na stavbě zkolaboval, aby se znovu vrátil do práce, hnaný pocitem viny a odpovědnosti za dělníky, které stejně jako jeho postihovala záhadná nemoc a někteří z nich i umírali. Ve své snaze co nejdříve dokončit práce se spouštěl do kesonů stále častěji, čímž si poškodil zdraví natolik, že zůstal upoután na lůžku doma v Trentonu a nemohl docházet na stavbu.[7]
Emily v roli stavbyvedoucí[editovat | editovat zdroj]
_b_797.jpg)
Novou stavbyvedoucí se stala právě Emily, která převzala stavbu podle manželových plánů a instrukcí. Deset let, od roku 1873 až do roku 1883, vedla veškerou korespondenci a vypracovávala technické návrhy a náčrty. Naučila se matematické propočty i fyzikální zákony. Také jednala s dodavateli a s finančními partnery a předávala vzkazy a úkoly inženýrům. Po stavbě chodila v sukních po dřevěných lávkách. Stala se prostředníkem a umožnila Washingtonovi na dálku na stavbu dohlížet. Emily s Washingtonem se vrátili do Brooklynu, až když se začala napínat první lana mostu v roce 1876. Nastěhovali se do domu půl míle od mostu. Washington vše pozoroval dalekohledem z okna svého pokoje.[8]
Stavbě se nevyhnuly také právní spory. Například když Brooklyn žaloval Manhattan za to, že dluží za stavbu mostu. Emily tak ke svým povinnostem musela přibrat roli diplomatky a snažit se urovnávat spory. Mimo jiné se začaly objevovat zvěsti, že Washington propadl šílenství, a proto za něj všechno dělá jeho žena.
Když byla v květnu 1883 vozovka mostu hotová, Emily Roebling byla vybrána jako první, kdo most přejede. Emily most přejela v otevřeném kočáře, zatímco před ní dělníci smekali klobouky a shromážděný dav jásal. Na klíně při tom držela kohouta – symbol vítězství.[9][10]
Poté co byl 24. května 1883 most slavnostně otevřen, Emily ve svém projevu pochválil starosta New Yorku Abram Stevens Hewitt, který řekl, že most je „věčným monumentem obětavé oddanosti ženy a jejího vysokého vzdělání, z něhož byla příliš dlouho vyloučena”. Emily pozvala odpoledne význačné hosty na recepci do brooklynského domu. Pozvání přijalo na tisíc hostů a byl mezi nimi i prezident Chester Arthur. Poté její manžel Washington na post hlavního inženýra rezignoval. Manželé se pak odstěhovali zpět do Trentonu v New Jersey.
Po dokončení mostu byla Emily aktivní v několika ženských hnutích a organizacích. Začala také studovat práva na Newyorské univerzitě.[11] Zemřela 28. února 1903, kdy podlehla rakovině.[11]
Portrét[editovat | editovat zdroj]
Portrét Emily Warren Roebling namaloval malíř Charles-Émile-Auguste Carolus-Duran (1838–1917). Šaty, ve kterých byla portrétována jsou uloženy v Metropolitním muzeu umění v New Yorku, kam byly anonymně darovány v roce 2009. Jedná se o róbu určenou ke dvoru, jejíž formální vzhled diktoval protokol.[12]
Pocta[editovat | editovat zdroj]
Na Brooklynském mostě je umístěna plaketa věnovaná Emily, jejímu manželovi Washingtonovi a jejímu tchánovi Johnu A. Roeblingovi.[13][14]
V roce 2018 The New York Times pro Emily vydal opožděný nekrolog.[15]
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
Emily Warren Roebling ztvárnila herečka Liz Wisan v 5. epizodě 2. série TV seriálu Pozlacený věk.[16]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emily Warren Roebling na anglické Wikipedii.
- ↑ Emily Warren Roebling, the Woman Behind the Man Who Built the Brooklyn Bridge. 8. března 2018. Dostupné online. [cit. 2024-02-03]
- ↑ a b WikiTree. Dostupné online. [cit. 2024-04-15]
- ↑ Roebling, Emily Warren: "Notes on the Warren Family" in the Appendix, Page 446, "The Journal of the Reverend Silas Comfort", Lippincott, Philadelphia, 1903
- ↑ Weingardt, Richard: "Engineering Legends: Great American Civil Engineers", page 56. ASCE Publications, 2005.
- ↑ a b Petrash, Antonia: "More than Petticoats: Remarkable New York Women", page 80. Globe Pequot, 2001.
- ↑ a b Logan, Mary: "The Part Taken by Women in American History", page 297. The Perry-Nalle Publishing Co., 1912.
- ↑ Heyd, str. 288-289
- ↑ Heyd, str. 293
- ↑ Heyd, str. 298
- ↑ David McCullough. Brave Companions: Portraits in History. [s.l.]: Simon & Schuster, 1992 ISBN 0-671-79276-8. S. 116.
- ↑ a b Petrash, page 88
- ↑ Court presentation ensemble [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Historical Marker Database Photo of Emily Warren Roebling plaque
- ↑ Petrash, page 89
- ↑ BENNETT, Jessica. Emily Warren Roebling, the Woman Behind the Man Who Built the Brooklyn Bridge. The New York Times. 8 March 2018. Dostupné online.
- ↑ Liz Wisan: Emily Warren Roebling [online]. imdb.com [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emily Warren Roebling na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HEYD, Eva. I já se toulal po Manhattanu. 1. vyd. Příbram: Kant, 2020. 365 s. ISBN 978-80-7437-329-9. S. 281–299.
