Emily Hobhouseová
| Emily Hobhouse | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. dubna 1860 St Ive |
| Úmrtí | 8. června 1926 (ve věku 66 let) Londýn |
| Povolání | lidskoprávní aktivistka, mírová aktivistka, humanitární pracovnice, charitativní pracovnice a sociální aktivistka |
| Rodiče | Reginald Hobhouse[1][2] a Caroline Salusbury-Trelawny[1][2] |
| Příbuzní | Leonard Hobhouse[2][3] (bratr) Arthur Hobhouse, 1st Baron Hobhouse (strýc)[4] Charles Hobhouse (bratranec)[5] Henry Hobhouse (bratranec)[6] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emily Hobhouseová (9. dubna 1860 St Ive – 8. června 1926 Londýn) byla britská aktivistka za mír a lidská práva.
Jejím otcem byl anglikánský kněz Reginald Hobhouse a bratrem politik Liberální strany Leonard Hobhouse. Vedla otcovu domácnost do jeho smrti v roce 1895, pak odjela do Spojených států jako sociální pracovnice pro horníky pocházející z jejího rodného Cornwallu. Po třech letech se vrátila do Británie a zapojila se do kampaní za volební právo žen a za zákaz dětské práce.
Po vypuknutí druhé búrské války vstoupila do protiválečné organizace South Africa Conciliation Committee.[7] V prosinci 1900 přijela do jižní Afriky, aby se na místě seznámila se situací. Kritizovala britskou armádu uplatňující taktiku spálené země a internující ženy a děti búrských bojovníků v koncentračních táborech. Navštívila tábor v Bloemfonteinu a vydala podrobnou zprávu o nedostatku vody a potravin, nekvalitním ubytování a nedostatečné hygieně. Upozornila také na osud sedmileté Lizzie van Zylové, která v táboře zemřela na podvýživu. Pro svoji péči o oběti války získala přezdívku Anděl lásky. V říjnu 1901 byla z Kapské kolonie vypovězena, avšak na základě jejích informací prosadila britská opozice vytvoření komise pro vyšetřování válečných zločinů, kterou vedla Millicent Fawcettová.[8]
Po válce se Hobhouseová do jižní Afriky na pět let vrátila a zakládala zde školy pro afrikánské ženy a děti. Setkala se zde také s Mahátmou Gándhím. Za první světové války iniciovala vydání Otevřeného vánočního dopisu německým ženám vyzývajícího k ukončení bojů. Po válce organizovala potravinovou pomoc potřebným ve střední Evropě.[9]
Po smrti byl její popel uložen ve válečném památníku v Bloemfonteinu. V jihoafrickém Svobodném státě po ní bylo pojmenováno město Hobhouse. Její jméno nesla také jihoafrická ponorka, v roce 1994 přejmenovaná na Umkhonto. Dirk de Villiers o ní natočil životopisný film Ohnivá Angličanka. V roce 2024 bylo v jejím rodném domě zřízeno muzeum.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c Kindred Britain.
- ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ JSTOR. Dostupné online.
- ↑ FamilySearch Family Tree. Dostupné online. [cit. 2024-04-02].
- ↑ Emily Hobhouse and the Boer war. The Guardian [online]. 2019-01-03 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emily Hobhouse [online]. South African History Online [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emily Hobhouse [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Life of Cornish heroine celebrated in new museum. BBC [online]. 2024-08-30 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emily Hobhouse na Wikimedia Commons - The Story of Emily
