Emile Berliner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emile Berliner
Emile Berliner.jpg
Rodné jméno Emil Berliner
Narození 20. května 1851
Hannover
Úmrtí 3. srpna 1929 (ve věku 78 let)
Washington, D.C.
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení hřbitov Rock Creek
Bydliště Hannover (1851–1870)
Spojené státy americké (od 1870)
Národnost Židé
Alma mater Cooper Union
Ocenění medaile Elliotta Cressona (1913)
Franklinova medaile (1929)
Grammy Trustees Award (1987)
National Inventors Hall of Fame
Děti Henry Berliner
Herbert Samuel Berliner
Příbuzní Joseph Berliner
Jacob Berliner
Manfred Berliner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emile Berliner (20. květen, 18513. srpen, 1929) byl v Německu narozený americký vynálezce židovského původu. V roce 1870 se přestěhoval z Německa do Spojených států, Washingtonu D.C., ale do Evropy se vracel a podnikal zde ve snaze zpeněžit některé ze svých nejslibnějších vynálezů. Mezi ty nejznámější patřil mikrofon (1877) a gramofon (1895).

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl obchodník. Měl dvanáct sourozenců, dva z nich ještě v dětství zemřeli. Po střední škole (Samsonschule ve Wolfenbüttelu) začal pracovat v otcově obchodě. Brzy však, roku 1870, odešel do Spojených států amerických, možná proto, aby se vyhnul narukování do prusko-francouzské války. Nejprve žil ve Washingtonu, později v New Yorku, kde získal místo v laboratoři Constantina Fahlberga, objevitele sacharinu. Fahlberg ho zcela nadchl pro vědu, spolu s dobovou atmosférou, která senzačními zprávami o nových vynálezech doslova přetékala. Jedním z nich byl i Bellův telefon. Když ho Berliner prozkoumal, zklamalo ho, jak málo je slyšet hlas z druhé strany přístroje. Sestrojil tedy přístroj, jenž nazval „volný kontaktní vysílač.“ To byl jeho první velký vynález - dnes známý jako mikrofon.

Berliner žádal podíl na patentu telefonu. Ten nevysoudil, ale Bellův kolega, Thomas Watson, který Berlinera navštívil, aby si nový přístroj prohlédl, byl nadšený a nabídl mu místo v Bellových laboratořích. Berliner přijal a Bellova firma patent mikrofonu odkoupila. Tím mohl přístroj nastoupit své vítězné tažení světem.

Z Bellovy firmy Berliner odešel v roce 1884. Přesídlil znovu do Washingtonu a zde založil firmu vlastní. Věřil, že má s čím prorazit: sestrojil první gramofon a gramofonovou desku. Patent získal roku 1887. První desky vyráběl ze skla. Později přešel na zinek. Průlomem byl nástup plastů. Berliner prokázal brzy i ryze obchodní talent. Navázal za účelem propagace gramofonu spolupráci se dvěma pěveckými hvězdami té doby, pěvkyní Nellie Melbou a hlavně nejslavnějším tenorem Enricem Carusem. Dobře pracoval i s konceptem značky - jeho pes u trouby gramofonu se stal světově proslulým logem.[1]

Vynalézal ale dál. Lákalo ho letectví a tak zdokonalil letecký motor. Vedl pak svého syna, Henryho Berlinera, když vynalezl vrtulník, který se prvně vznesl roku 1919.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mistr Gramofon se narodil před sto šedesáti lety. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (česky) 
  2. Emil Berliner | American inventor. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky)