Emil Rigo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RSDr. Emil Rigo

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1971 – 1976
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1986

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1986 – 1989
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)

Narození 11. února 1926
Horné Orešany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater VŠ ÚV KSČ
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Rigo (* 11. února 1926 Horné Orešany[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, během Pražského jara představitel konzervativní, prosovětské frakce v komunistické straně, později za normalizace náměstek ředitele Východoslovenských železáren v Košicích, poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze slovenské romské rodiny. Členem komunistické strany byl od roku 1946. V roce 1964 absolvoval Vysokou stranickou školu - Institut společenských věd při ÚV KSČ. Od 50. let zastával četné stranické posty. V letech 1951-1953 byl okresním funkcionářem v Aši, v letech 1954-1960 zástupcem vedoucího oddělení Krajského výboru KSS v Prešově a v období let 1960-1961 okresním tajemníkem KSS v Prešově. Od roku 1961 až do 26. srpna 1968 byl předsedou Závodního výboru KSS v podniku Východoslovenské železárny v Košicích. Z této funkce byl suspendován 26. srpna 1968 pro podezření z kolaborace se sovětskými invazními jednotkami. Patřil totiž ke konzervativnímu prosovětskému křídlu KSČ. Během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 hlasoval jako jeden z mála členů předsednictva ÚV KSČ proti provolání ÚV KSČ proti okupaci. Na post předsedy komunistické buňky ve Východoslovenských železárnách se vrátil 16. října 1968.[3]

V letech 1962-1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[4] XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. XIII. sjezd KSČ ho zvolil do funkce člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XIV. sjezd KSČ a XV. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od ledna do srpna 1968 byl navíc členem předsednictva ÚV KSČ. Od 3. března 1969 zastával post náměstka ředitele Východoslovenských železáren v Košicích (zároveň byl od této doby místopředsedou Závodního výboru KSČ v tomto velkém podniku). V roce 1971 a 1986 mu byl udělen Řád práce a roku 1976 Řád Vítězného února.[5] K roku 1971 a 1976 se uvádí jako personální náměstek Východoslovenských železáren.[6][7]

Ve volbách roku 1971 zasedl do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 134 – Košice-sever, Východoslovenský kraj). Mandát obhájil ve volbách roku 1976 (obvod Košice-sever) a volbách roku 1981 (obvod Košice II – západ). Ve volbách roku 1986 přešel do Sněmovny lidu (obvod Košice II). Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na poslanecký post v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9][10][11][12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Emil Rigo [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  2. Pešek, Jan : Rigo Emil, komunistický funkcionár [online]. databazy.dejiny.sk [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. BOX-FOLDER-REPORT: 21-2-109 TITLE: The New CPCS Central Committee [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  6. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  7. Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (česky) 
  12. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-21]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]