Embosovaná platební karta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Embosované platební karty

Embosovaná platební karta (anglicky Embossed Payment Card)[1] je typ platební karty, na níž jsou embossingem[p 1] vyraženy údaje o vlastní kartě i o jejím majiteli (jeho jméno, dále číslo platební karty a doba její platnosti).[4] Díky embosovaným údajům je možné kartou platit také v provozovnách nevybavených elektronickým platebním terminálem, kde se tak používá mechanické snímací zařízení nazývané imprinter.[3] Ten při placení embosované informace z karty otiskne na účtenku, kterou následně zákazník podepíše.[5] Embosované karty jsou proto (s ohledem na rozšíření elektronických platebních terminálů především v méně hospodářsky rozvinutých zemích)[6] vhodné při cestách do zahraničí.[7]

Podoba karty[editovat | editovat zdroj]

Vzhled a podobu platebních karet udávají pokyny ISO 3554 vydané Mezinárodní organizací pro normalizaci.[p 2] Platební karta má podle nich tvar obdélníku o rozměrech 85,6  × 54,0 milimetrů s tloušťkou 0,76 milimetru. Je vyrobena z třívrstvého PVC, jež musí zvládat elastické vyrovnávání deformací při běžném používání karty. Současně její materiál nesmí obsahovat toxické látky, ale zároveň musí zajistit odolnost vůči chemickým vlivům při běžném používání a jeho struktura nesmí vykazovat nespolehlivost při teplotách prostředí od -35 do +50 °C při relativní vlhkosti vzduchu pohybující se od 5 do 95 % při 25 °C. V místech embossingu se karta navíc nesmí rozmačkat nebo zkroutit.[12] Embossované údaje se do karty vyrážejí písmem OCR 7B (Optical Character Recognition) o výšce 3,63 milimetru.[13] Některé bankovní instituce umožňují navíc přední stranu karty upravit umístěním obrázku dle zákazníkova přání[14] nebo sem umístit například odrazovou plochu či imitaci kůže.[15]

Na přední straně karty je uvedeno 12 až 19 ciferné číslo karty,[p 3] dále platnost karty[p 4] (u karet od společnosti MasterCard navíc ještě čtyřmístný identifikátor banky), na dalším řádku je uvedeno jméno držitele (nejvýše 27 znaků) a v posledním řádku je u služebních karet uvedeno jméno společnosti, k jejímuž účtu je platební karta vydána (opět maximálně 27 znaků).[12] Zadní strana obsahuje magnetický proužek, v němž jsou zaznamenány identifikační údaje využívané při elektronických transakcích kartou, dále podpisový proužek pro záznam podpisového vzoru držitele karty a kód CVC nebo CVV.[p 5][12][19]

Princip fungování platební karty[editovat | editovat zdroj]

Schéma placení platební kartou

Způsob placení embosovanou kartou se neliší od plateb prováděných jinými platebními kartami. Zákazník pomocí karty zaplatí u obchodníka, který tuto částku následně požaduje od své banky. Ta ji zaplatí a vynaložené finance vyžaduje od vydavatele karty, tedy po společnostech Visa nebo MasterCard. Poté, co je vyplatí, jsou touto společností vyplacené peníze požadovány po bance, která kartu zákazníkovi vydala. Banka z jeho účtu požadovaný finanční obnos strhne a pošle jej vydavateli karet.[20]

Výhody platebních karet[editovat | editovat zdroj]

Platební karty mají oproti hotovostním operacím několik výhod. Platba provedená kartou není anonymní, neboť ji lze zpětně dohledat a překontrolovat. Takto provedené platby jsou také více bezpečné a současně vedou ke snížení nákladů na zpracování hotových peněz, jejich úschovu a dopravu od obchodníka do banky. Fyzické peníze je navíc nutné tisknout a zabezpečit ochranou proti jejich padělání. Při cestách do zahraničí je potřebná směna hotovosti za cizí peníze, což u plateb prováděných kartou odpadá.[21]

Používání karet takto přináší výhody jak pro držitele karty, tak pro obchodníka a spolu s tím též vydavateli karet. Držitel karty má totiž své prostředky lépe zabezpečeny (není nutné nosit při sobě hotovost), karty mají celostátní či mezinárodní použití, odbourávají se směnárenské poplatky i kurzové ztráty při výměnách valut, dále lze sledovat transakce uskutečněné platební kartou a je možné si k ní sjednat další doplňkové služby (například pojištění). Pro obchodníka má placení kartou přínos v jeho jednoduchosti a vyšší bezpečnosti (nemanipuluje s hotovostí). Přínosem pro něj je také zaručení platby, zvýšení jeho prestiže a udržení se v konkurenčním boji. Vydavatelé karet zase profitují ze zisku nových klientů, mohou vybírat poplatky za držení karty i za jednotlivé operace kartou uskutečněné a lze také nabízet komplexní služby pro organizace a podnikatele, jež karty využívají.[21][22]

Bezpečnostní rizika[editovat | editovat zdroj]

Majitelé platebních karet by měli ve snaze o snížení bezpečnostních rizik dodržovat několik pravidel. Není vhodné platební kartu někomu půjčovat nebo vyzrazovat její PIN, popřípadě nechávat tento kód v blízkosti karty. Během placení nesmí zákazník ztratit svou kartu z dohledu. Současně je při operacích u bankomatu důležité zakrytí klávesnice bankomatu při zadávání PIN kódu. Je také vhodné průběžně kontrolovat výpisy z účtu, k němuž byla karta vydána, a případné nesrovnalosti ihned hlásit bance. Rizika potenciálně vzniklých škod lze snížit pojištěním zneužití karty.[23]

Pokud dojde ke ztrátě platební karty, je nutné kartu zablokovat, čímž se předchází riziku jejího zneužití. U embosovaných karet je třeba provést tak zvanou stoplistaci, která zabrání provádět kartou nejenom on-line transakce přes internet, ale také neověřované transakce, jež embosované karty – na rozdíl od karet elektronických – umožňují. Při stoplistaci dojde k trvalému a nezrušitelnému zablokování platební karty. Akt lze provést pomocí telefonu a to i ze zahraničí.[24]

U embosovaných karet je navíc důležité dodržet opatrnost při vyplácení hotovosti pomocí cash advance a obecně i při každém placení s pomocí mechanického protlačovacího imprinteru tzv. „žehličky“. Je především vhodné vizuálně kontrolovat, zda je do imprinteru k otisknutí vložena jen jedna vícedílná účtenka, a v případě, že bylo provedeno více otisků, trvat na fyzickém zničení takovýchto duplikátů, ještě před podpisem účtenky.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Embossing je technologie vyrážení textů (či vzorů) do plochy.[2] Takto napsané texty pak z platební karty vystupují.[3]
  2. Norma ISO 3554 (nazvaná Credit cards -- Magnetic stripe encoding for tracks 1 and 2) vydaná v roce 1976 byla k 1. prosinci 1985 zrušena.[8] Nahradil ji předpis ISO / IEC 7810 z roku 1985.[9] Jeho poslední novelizace proběhla v roce 2003.[10][11]
  3. První dvě cifry čísla karty definují druh karty (například bankovní karty vydané firmou MasterCard začínají vždy pětkou, karty od společnosti Visa zas čtyřkou), dalších zpravidla pět číslic identifikuje vydavatele karty (podle přidělení ISO) a zbývajících 8 až 13 pozic slouží k identifikaci konkrétního kartového produktu a vydavatele.[12]
  4. Uvádí se ve formátu dvojciferného číselného označení měsíce lomeného dvojciferným koncem letopočtu (například pro aktuální měsíc – leden – má podobu 01/19).[12]
  5. Trojciferné kódy CVC (Card Verification Code)[16] nebo CVV (Card Verification Value)[16] jsou obdobou PIN kódu.[17] CVC kód dává na své karty společnost MasterCard, CVV kód společnost Visa.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠKVÁRA, Miroslav. Embosovaná platební karta [online]. Praha: Ing. Miroslav Škvára [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  2. HOROVÁ, Jitka. Embossing [online]. Jevíčko: VašeDěti.cz – Mgr. Petra Vymětalová, 2010-09-24 [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b Embosovaná platební karta [online]. Praha: MasterCard, 2008 [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. 
  4. Embosovaná platební karta. Měšec.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. ISSN 1213-4414. 
  5. Jak pohodlně používat platební kartu [online]. Praha: Komerční banka [cit. 2013-10-22]. Kapitola Platba za zboží a služby prostřednictvím imprinteru = mechanický snímač. Dostupné online. 
  6. ADAMČÍKOVÁ, Eva. Platební karty – embosovanou, nebo elektronickou?. Měšec.cz [online]. 2004-10-06 [cit. 2013-10-23]. Dostupné online. ISSN 1213-4414. 
  7. LENCOVÁ, Štěpánka. Co je embosovaná karta?. Blesk pro ženy [online]. 2008-11-04 [cit. 2013-10-23]. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  8. ISO 3554:1976 [online]. Ženeva: International Organization for Standardization [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. ISO 7810:1985 [online]. Ženeva: International Organization for Standardization [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  10. ISO/IEC 7810:2003 [online]. Ženeva: International Organization for Standardization [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  11. Sizing up card dimensions for international interchange [online]. Ženeva: International Organization for Standardization, 2004-03-17 [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  12. a b c d e JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: Radix, 1995. 125 s. ISBN 80-901853-1-2. Kapitola Platební karta, s. 14. [Dále jen Svět platebních karet]. 
  13. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2., přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 175 s. ISBN 80-247-0195-2. Kapitola Druh záznamu, s. 43. 
  14. TŮMOVÁ, Věra. Vyberte si obrázek na platební kartu. Návod, jak na to. Aktuálně.cz [online]. 2011-05-07 [cit. 2013-10-23]. Dostupné online. 
  15. HRUŠOVÁ, Monika. Podívejte se: Platební karty se zrcátkem nebo z kůže. iDNES.cz [online]. 2011-05-09 [cit. 2013-10-23]. Dostupné online. 
  16. a b KRHOVJÁK, Jan; LORENC, Václav; MATYÁŠ, Václav. Autentizace a autorizace finančních transakcí. Zpravodaj ÚVT MU. 2007, roč. 18, čís. 1, s. 5–10. Dostupné online. ISSN 1212-0901. 
  17. VYBÍHAL, Václav, a kol. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. vyd. Praha: Cofet, 2011. 416 s. ISBN 978-80-904396-1-0. Kapitola Platební karty, s. 162. [Dále jen Slabikář]. 
  18. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: Radix, 1995. 125 s. ISBN 80-901853-1-2. Kapitola Druh záznamu na kartě, s. 36. [Dále jen Svět platebních karet]. 
  19. Svět platebních karet, s. 15
  20. Slabikář, s. 157
  21. a b Svět platebních karet, s. 64
  22. Svět platebních karet, s. 65
  23. Slabikář, s. 164–165
  24. Slabikář, s. 166

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2., přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 175 s. ISBN 80-247-0195-2. 
  • JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. 204 s. ISBN 978-80-7277-498-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]