Emanuel Stěpanovič Šiffers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emanuel Stěpanovič Šiffers
Emanuel Schiffers.JPG
Narození 4. května 1850
Petrohrad
Úmrtí 12. prosince 1904 (ve věku 54 let)
Petrohrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Stěpanovič Šiffers, rusky Эммануил Степанович Шифферс (4. května 1850, Petrohrad12. prosince 1904, tamtéž) byl ruský šachový mistr, přítel a učitel Michaila Ivanoviče Čigorina.

Rodiče Emanuela Šifferse pocházeli z Pruska a neměli ruské občanství. Šiffers je obdržel až roku 1871. V Petrohradě vystudoval gymnázium (1867), ale univerzitu nedokončil. Šachy hrál v kavárně Доменик, kde byl stálým hostem, od roku 1873 byl považován za nejsilnějšího ruského šachistu[1] a stal se učitelem Michaila Ivanoviče Čigorina, ačkoliv byli stejně staří (Čigorin začal se šachem později).

Šiffers dával zpočátku Čigorinovi výhodu jezdce, ale Čigorinova výkonnost prudce stoupala. Roku 1876 na turnaji v Petrohradě skončil již Čigorin za Andrejem Alexandrovičem Ascharinem na druhém místě, zatímco Šiffers se umístil až třetí.[2] Šiffers pak sehrál s Čigorinem Petrohradě čtyři zápasy, z nichž v roce 1878 první prohrál 3:7 a druhý vyhrál 7:6 (=1), ale další dva již opět prohrál, 4:7(=2) roku 1879 a 1:5 (=5) roku 1880, takže mu musel přepustit pověst nejlepšího ruského hráče.

Roku 1887 se Šiffers poprvé zúčastnil mezinárodního šachového turnaje. Byl to turnaj ve Frankfurtu, kde skončil na desátém místě z dvaceti jedna hráčů (turnaj vyhrál George Henry Mackenzie). Na turnaji v Lipsku roku 1894 pak skončil na osmém až devátém místě z osmnácti hráčů (turnaj vyhrál Siegbert Tarrasch).

Roku 1895 dosáhl Šiffers pravděpodobně svého nejlepšího turnajového výsledku, když na silně obsazeném turnaji v Hastingsu obsadil šesté místo z dvaceti dvou hráčů (turnaj vyhrál Harry Nelson Pillsbury).

Roku 1896 sehrál Šiffers v Rostově na Donu zápas s Wilhelem Steinitzem a prohrál 4:6 (=1).[3]

Na prvních dvou ročnících mistrovství Ruska v šachu skončil Šiffers vždy na druhém místě. První mistrovství se hrálo roku 1899 v Moskvě, a turnaj, kterého se zúčastnilo čtrnáct hráčů, vyhrál Čigorin s 10 body před Šiffersem (7,5 bodu). Na dalším ruském šampionátu roku 1901, který se konal opět v Moskvě (tentokrát ale již za účasti osmnácti hráčů) Čigorin svůj titul obhájil se ziskem 16,5 bodu (ze sedmnácti partií), a druhý byl opět Šiffers (14 bodů).[1]

Šiffers byl nazýván ruským učitelem šachu. Vedl šachové rubriky v petrohradských časopisech, roku 1889 měl v Rusku první veřejnou přednášku o šachové teorii, vydal sbírku partií mingrelijského knížete Dadiana1 a napsal knihu Самоучитель шахматной игры (1906, Učebnice šachu pro samouky).


Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  • 1 Kníže André Davidovič Dadian[4] (18501910) z Mingrélie (dřívější knížectví v západní části Gruzie, od roku 1857 pod ruskou správou), šachový mecenáš, sestavovatel brilantních umělých šachových partií, které vydal roku 1903 Emanuel Stěpanovič Šiffers pod názvem Окончания партий принца Мегрелии Дадиани[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://valenik.narod.ru/museum/name/u/uvsh-k/03/039.html
  2. http://xoomer.alice.it/cserica/scacchi/storiascacchi/tornei/1851-99/1876SaintPetersburg.htm
  3. http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=22166
  4. http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=80117
  5. http://www.piterge.ru/digest/2008/02.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]