Emanuel Peroutka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Emanuel Peroutka
Narození1. ledna 1860
Domažlice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. listopadu 1912 (ve věku 52 let)
Praha-Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníprofesor starověkých dějin a překladatel
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
PodpisPodpis
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emanuel Peroutka (1. ledna 1860 Domažlice[1]22. listopadu 1912 Praha-Vinohrady[2]) byl český profesor starověkých dějin a překladatel z latiny, starořečtiny a angličtiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Domažlicích na Bezděkovském předměstí čp. 88.[1][3] Po studiích na domažlickém gymnáziu studoval[4] v letech 1879–1884 klasickou filolofii na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1884–1885 dělal suplenta na domažlickém gymnáziu, v letech 1885–1895 učil na gymnáziu v Roudnici nad Labem, mezi tím se v roce 1888 oženil[5] s Terezií Chiriovou[6] a od roku 1895 učil na českém gymnáziu na Královských Vinohradech.[7] V roce 1904 se habilitoval na české filozofické fakultě jako docent dějin řeckých a římských.[8] Byl spoluautorem českého překladu Platónovy Ústavy.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Domažlice
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z6, s. 356
  3. prof. PhDr. Peroutka Emanuel. Chodsko.net [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Matriky Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Peroutka Emanuel, 1. 1. 1860, Domažlice
  5. Matriční záznam o sňatku Emanuela Peroutky s Terezií Chiniovou farnost Domažlice
  6. Matriční záznam o narození a křtu Terezie Chiriové farnost Trhanov
  7. Ottův slovník naučný. Svazek 19. Praha: J. Otto, 1902. S. 513. 
  8. Český časopis historický / Praha : Bursík a Kohout , ročník 10, (1904), č. 3, S. 372.
  9. PLATÓN. Ústava. Překlad František Novotný a Emanuel Peroutka. 3., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2001. 359 s. Knihovna antické tradice; sv. 18. Platónovy spisy; 18.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]