Emanuel Maceška
| Emanuel Maceška | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. března 1877 Načeradec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. prosince 1966 (ve věku 89 let) Praha  Československo |
| Povolání | podnikatel |
| Choť | Františka Řebíčková |
| Děti | 6 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emanuel Maceška (24. března 1877, Načeradec[1] – 30. prosince 1966 Praha[2]) byl český velkouzenář a průmyslník, významný podnikatel za Rakouska-Uherska a za první republiky. Jeho uzenářský podnik na Vinohradech v Praze byl největším podnikem tohoto druhu ve městě.[3]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Maceška se narodil jako třetí syn z pěti dětí ve středostavovské rodině mlynáře Jakuba Macešky (1834–1900) z Načeradce čp. 163 a jeho manželky Emanuely Hlinské z Louňovic.[4] Rodina svůj původ odvozovala od šlechticů Macešků z Peclínova. Rodina se přestěhovala do Prahy na Vinohrady do dnešní Belgické ulice č. 16/131 a 28. května 1881 se tam přihlásila k pobytu. Emanuel se vyučil řezníkem a zažil obrovský úspěch kluka z venkovské rodiny.[5] V roce 1896[3] v 19 letech[5] si na Pankráci otevřel malý uzenářský krámek, který měl díky vyhlášeným výrobkům velký úspěch. Nedlouho na to se tak vypracoval na zámožného podnikatele. Na začátku 20. století založil v Praze na Vinohradech největší pražský uzenářský podnik a v roce 1923 ho rozšířil o továrnu na výrobu uherského salámu.[3]
Maceška v Praze si dal postavit honosný Maceškův palác na nároží Vinohradské třídy a Budečské ulice, v kterém měl v přízemí krám s prodejnou a občerstvením a kino, později nazvané Bio Illusion.[5]
Dále vlastnil panství Votice, kde provozoval zámecký pivovar se sladovnou. V roce 1925 si v Praze na Václavském náměstí dal postavit hotel Majestic podle projektu architekta Jana Jarolíma, v němž roku 1926 v přízemí otevřel lidovou jídelnu, kde se čepovalo pivo ze zámeckého pivovaru.[6][7]
Za druhé světové války mu byly všechny podniky a velkostatek zabaveny nacisty a v únoru 1945 při leteckém útoku na Prahu spojenecká bomba srovnala jeho vinohradský uzenářský podnik se zemí. Biograf mu byl po válce znárodněn a v roce 1948 přišel o zbytek svých podniků.[3] Potom se uchýlil na chatu svých příbuzných v Bojanovicích a na odpočinku se věnoval zahrádkaření.[5]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1902 se oženil s Františkou Řebíčkovou, s níž měl šest dětí.[6]
Výrobky[editovat | editovat zdroj]
Emanuel Maceška vyráběl vyhlášené uzenářské pochoutky, mezi nimi například uherský salám EMKA. Proslul ale vynálezem „mazacího buřtu“, který začal být po svém tvůrci označován „maceška“. Vyrábí se do současnosti a je stále značně oblíbený. Jde o druh métského salámu, který tvůrce odlišil tím, že místo směsi hovězího a vepřového ho začal vyrábět výhradně z vepřového masa.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Načeradec
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Maceška, Emanuel, 1877–1966
- ↑ a b c d Před 50 lety zemřel velkouzenář a průmyslník Emanuel Maceška. Deník.cz [online]. 2016-12-29 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv ČR Pobytová přihláška rodiny u pražského policejního komisařství
- ↑ a b c d e Mazací salám je tu stále. Jeho vynálezce, velkouzenář Maceška, zemřel před padesáti lety. E15.cz [online]. 2017-01-05 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Emanuel Maceška průmyslník a velkostatář. Národní listy [online]. 7.5.1927 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Emanuelu Maceškovi. Národní politika [online]. 25.12.1929 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
