Emanuel Masák
| R.D. Emanuel Masák | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 14. 7. 1907 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 25. prosinec 1883 |
| Místo narození | Lazinov, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 24. září 1964 (ve věku 80 let) |
| Místo úmrtí | Brno, Československo |
| Povolání | duchovní, katolický kněz, teolog, spisovatel, překladatel, básník, literární kritik, literární historik a redaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
R. D. Emanuel Masák (25. prosinec 1883 Lazinov – 24. září 1964 Brno) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní a spisovatel.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Po maturitě na brněnském klasickém gymnáziu vstoupil do biskupského semináře v Brně, na kněze byl vysvěcen 14. července 1907. Jeho prvním kaplanským místem byl Benešov u Boskovic, poté Brtnice a pak Rouchovany, kde sloužil jako kooperátor 3 roky a dva měsíce.
V říjnu 1911 byl jmenován katechetou chlapecké měšťanské školy v Židenicích, později vyučoval i na ostatních židenických školách až do roku 1950. Byl také funkcionářem Spolku pro postavení kostela v Židenicích, Poté, co byl vysvěcen židenický kostel sv. Cyrila a Metoděje, vypomáhal ve zdejší duchovní správě. V roce 1935 byl členem umělecké komise ústředního výboru Prvního celostátního sjezdu katolíků Československé republiky v Praze.
Už od doby studií působil literárně. Už jako student teologie redigoval časopis bohoslovců Museum, později časopis Anděl strážný a měsíčník pro literaturu, umění, kulturu a život Archa. Od roku 1924 byl předsedou olomoucké Družiny literární a umělecké. Psal rovněž beletrii (mj. román Šimon Stylita, Blouznivci), publikoval také básně. Průběžně překládal polské spisovatele a básníky, mj. Julia Slowackého, Cypriana Norwida či Stefana Zeromského. Jako redaktor časopisu Anděl strážný inspiroval spisovatelku Marii Wagnerovou, používající pseudonym Felix Háj, k napsání příběhů o Káju Maříkovi. Jako ocenění jeho kněžské i literární práce byl v lednu 1949 jmenován biskupským radou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 93–95.
