Ema Blažková

Ema Blažková
Ema Blažková (1960)
Rodné jméno	Emílie Alžběta Blažková
Narození	31. srpna 1924 Praha Československo Československo
Úmrtí	31. srpna 2003 (ve věku 79 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malířka a ilustrátorka
Děti	Lukáš (* † 1953), Marek (* 1954), Martina Ema (* 1961)
Ovlivněná	Cyril Bouda, Karel Lidický, Vladimír Sychra, Antonín Pelc
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ema Blažková, (31. srpna 1924, Praha – 31. srpna 2003, Praha) byla česká malířka, ilustrátorka a sochařka.

Rodina, dětství

Ema Blažková jako dítě v roce 1930 s babičkou Kateřinou Kalinovou z Račiněvsi.

Rodinný hrob na Vyšehradském hřbitově (oddíl XII., č. hrobu 8)

Narodila se v Praze v rodině novináře a sokolského činovníka Jaromíra Patrika Blažka. Byla vnučkou českého novináře a důstojníka Patrika Blažka, spoluzakladatele „Jednoty českých novinářů“. Dětství prožila v Praze, po obecné škole nastoupila v jedenácti letech do Dívčího reálného gymnázia ve Vodičkově ulici.

Období druhé světové války

Její otec v obavě o ní ve válečných letech požádal v létě 1941 o možnost přeřazení dcery do Státního reálného gymnázia v Roudnici nad Labem. Ema se přestěhovala ke svému strýci do Račiněvsi a zahájila studijní rok 1941/1942 v septimě tohoto gymnázia.

V době stanného práva po atentátu na R. Heydricha, bylo dne 20. června 1942 roudnické gymnázium obsazeno gestapem a 85 studentů, včetně Emy Blažkové, bylo zatčeno. Záminkou akce byla údajná příprava atentátu na jednoho z učitelů německé obecné školy v Roudnici nad Labem. Mezi zatčenými studenty bylo celkem 16 dívek, septimánek. Všichni zatčení studenti byli převezeni do Terezína, uvězněni a vyslýcháni v Malé pevnosti. Po pětiměsíčním pobytu byla zařazena do pracovního tábora na Křivoklátě jako lesní dělnice. Během věznění v Terezíně dva ze studentů zemřeli. Ema Blažková byla propuštěna 2. listopadu 1942.

Uvěznění studenti v terezínské Malé pevnosti, která byla pobočnou věznicí pražského gestapa, pracovali – děvčata jako polní dělnice a jako uklízečky, chlapce vozili na práci mimo Malou pevnost. Ema Blažková se během pobytu v Terezíně snažila dle možnosti také kreslit – zachytila tak na svých obrázcích prostředí Malé pevnosti, podobu ženského dvora, život žen na cele a portréty spoluvězňů, včetně bývalých spolužáků z gymnázia. Kresby byly z pevnosti posílány tajně v balících s prádlem. Některé kresby byly složeny tak, že tvořily papírovou krabičku na drobné dárky, které se směly posílat příbuzným. Musela také portrétovat dozorce, jejich ženy a děti.

Dne 17. listopadu 1944 byla opět zatčena gestapem. V tu dobu byla nasazena v rámci „ročníku darovaného Říši“ jako pomocná dělnice v závodě leteckých demontáží „Deutsche Lufthansa“ v městečku Babí u Náchoda. Deset dní strávila v  samovazbě a pak do květnové revoluce 1945 pracovala v gumárenském závodě Kudrnáč v Náchodě a následně na stavbě Štěchovické přehrady.

Poválečné období

Po válce, v květnu 1945 začala opět chodit do gymnázia a maturovala dodatečně s právní účinností od roku 1943. Soukromě studovala kreslení u V. V. Nováka. Ve školním roce 1945/1946 studovala kreslení na ČVUT u profesorů Martina Salcmana, Cyrila Boudy a Karla Lidického, v letech 1946/1947 na Akademii výtvarných umění u profesorů Karla Mináře a Vladimíra Sychry a na UMPRUM u profesora Antonína Pelce. Absolvovala jako akademická malířka.

Předmětem jejích kreseb a obrazů byly zvláště krajinomalba a portréty (specializovala se na dětský portrét), zabývala se i žánrovými náměty a zátišími. K často opakovaným námětům jejího díla patřily výjevy z různých zákoutí rodné Prahy (zejména z Malé Strany, kde žila v domě U Pavlánských), z příbramského kraje a Podřipska. Rovněž se věnovala ilustrační tvorbě pro děti a vyučovala figurální malířství. V Krátkém filmu Praha namalovala animovanou pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký.

Byla členkou Akademického klubu Tábor (studentské platformy Církve československé husitské) a zastávala funkci v jeho prezidiu. Ve své tvorbě zachytila život na akademických táborech. Je také autorkou portrétů duchovních této církve, mj. patriarchy Františka Kováře. Aktivně působila v náboženské obci na Malé Straně v Praze a přispívala do Českého zápasu.

V 60. letech absolvovala řadu studijních cest do zahraničí, kde kreslila a malovala (Řecko, Vietnam, Egypt, aj.)

Byla členkou spolku Svatobor.

Na konci roku 1974 byla zatčena pro urážku veřejného činitele a 14 měsíců vězněna v pražské věznici v Ruzyni. O svém věznění v Ruzyni psala v letech 1993–4 do Necenzurovaných novin.

Zemřela v den svých 79. narozenin v Praze a je pochována v rodinné hrobce na pražském Vyšehradském hřbitově.

Rodina a děti

Manželem Emy Blažkové byl Martin Gašparovič (1923–1989). Ema Blažková měla 3 děti, syna Lukáše (* 4. 1953, † 9. 1953), syna Marka (* 1954), stavebního inženýra, a dceru Martinu Emu (* 1961), provd. Bezouškovou, herečku a vysokoškolskou pedagožku.

Výstavy, výběr

Samostatné

• 1945 „Portréty spolužáků „Oktáva z vězňů““ – Výstavní síň firmy Bartoň, Národní třída, Praha
• 1946 „Kresby z Malé pevnosti Terezín“, Klementinum, Praha
• 1948 Tyršův dům, Praha
• 1948 Tělocvičná jednota, Račiněves
• 1949 Pelclovo reálné gymnázium, Rychnov nad Kněžnou
• 1950 Luhačovice
• 1951, 1952 Galerie Marold, Praha
• 1955 Galerie Bulharská tvorba, Praha (název výstavy: „Obrazy z bulharské cesty“)
• 1957 Galerie Německé informační služby, Praha („Krajiny z NDR“)
• 1957 Athény – Vouliagmenti, Řecko („Obrazy z pobytu v Řecku“)
• 1957 Ústav informací ve stavebnictví, Praha
• 1957 Ústřední lidová knihovna, Praha
• 1958 Nová brána na Vyšehradě, Praha
• 1959 Osvětový dům v Příbrami
• 1964 Malostranská spořitelna, Praha
• 1964 Foyer Hudebního divadla v Karlíně, Praha
• 1965 Vrtbovská zahrada, Praha („Malostranské motivy“)
• 1966 Leningrad – Astoria, SSSR („Bílé noci leningradské“)
• 1966 Galerie v Třebíči
• 1967 Mnichov – Schwabing, SRN
• 1969 Galerie Voršilská, Praha („Týdny v ateliéru“)
• 1973 Výstavní síň SČSP, Praha („Terezín svědčí a varuje“)
• 1978 Městská knihovna v Praze („Mládež v odboji“)
• 1979 Malá síň zámku Duchcov („Z cesty po Vietnamu“)
• 1985 Okresní muzeum a Galerie v Klatovech
• 2002 Karlovy Vary

Kolektivní

• 1972 Památník Terezín (“Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín 1940–1945”)
• 1973 Památník Terezín (“Terezín svědčí a varuje”)
• 1992 "Umění za pevnostními valy 1940–1945 (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín)" – Terezín Malá pevnost, IV. dvůr
• 2002 Litoměřice (II. Salon českých, moravských a slezských malířů a sochařů)

Účastnila se také řady dalších kolektivních výstav např. s Kruhem výtvarných umělkyň, se Sdružením výtvarníků Purkyně a se Spolkem výtvarných umělců Marold (Reprezentační dům hl. m. Prahy, Galerie Dílo, Špálova galerie, aj.).

Výstavy in memoriam

• 2003 Památník Terezín (“Peripetie”, samostatná výstava)
• 2007 Muzeum v Roudnici nad Labem („Kresby z věznění v Malé pevnosti Terezín“, samostatná výstava)
• 2008 Galerie Portheimka, Praha („Praha pozapomenutá“, samostatná výstava)
• 2009 Galerie Klementinum, Praha (“Poklady“, výběr děl Severočeské galerie výtvarného umění a Památníku Terezín)
• 2009 Galerie Sue Ryder, Praha (“Návraty”, samostatná výstava)

Bibliografie

• 1966 M. J. Pulec, E. Blažková (ilustrace): Krakonošův herbář, Vydavatelství obchodu
• 2008 Jan Štíbr, Ema Blažková: Peripetie, Památník Terezín, Terezín, 23 stran, ISBN 978-80-25425-21-3

Příspěvky do novin a časopisů, výběr

O svých zkušenostech z věznění v Malé pevnosti Terezín a poválečných soudních procesech s dozorci podávala svědectví ve svých příspěvcích do denního tisku a časopisů.

• 1946 Umění potajmu i na rozkaz, In.: Svobodné noviny, roč. 2, č. 41, 17. 2. 1946, str.1–2
• 1946 Oktáva z vězňů, In.: Hlas osvobozených, roč. II, 3. května 1946, č. 18
• 1972 Čas tabel, In.: Večerní Praha, roč. XVIII, č. 104, 26. května 1972
• 1977 Návštěva Terezína, In.: Vlasta, 5. ledna 1977
• 1994 Jediný koncentrák se slušnou budoucností, In.: České noviny (týdeník litoměřického regionu), roč. 2, č. 1, 7. 1. 1994
• 1995 Kreslila jsem M. Horákovou, In.: Masarykův lid, roč. I, č. 2, listopad 1995, str. 16

Galerie

• 
  Obraz patriarchy Františka Kováře, umístěný v prostorách Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• 
  Zdeněk Trtík, český teolog, duchovní Církve československé husitské
• 
  Jindřich Mánek, český teolog, duchovní Církve československé husitské

Odkazy

Literatura

• Evžen Bach: Ve znamení hákového kříže. 14 míst jedné sexty a dvou septim zůstalo prázdných. In.: Proud, roč. XIII, č. 21, str. 3
• Marie Báčová-Křížková: Terezín svědčí a varuje (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín 1940–1945), vyd. Český svaz protifašistických bojovníků v Praze - Památník Terezín, 1973 (sborník výstavě), str. 8–9, 28
• Hana Housková: Nebyla žádnou hrdinkou, In.: Mladá fronta, 18. září 1965, str. 3
• Pavel Koukal: Paleta ve vězení (Rozhovor s malířkou Emou Blažkovou), In.: Severočeský regionální deník, 3.–4. září 1994, str. 8
• Martin Jindra, Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské, vyd. Církev československá husitská, Praha, 2020, str. 60–61
• Martin Jindra: Akťácká malířka a kronikářka Ema Blažková, In: Blahoslav 2023, rodinný kalendář církve československé husitské, vyd. Církev československá husitská, Praha, 2022, str. 144–146
• Zbyšek Malý: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců. 1950–1997. Díl 1. A–Č, Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998; 346 s.
• V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 81, 241
• Red. rada: Terezínské listy, Sborník Památníku Terezín, č. 7, rok 1977, vyd. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem, 1977, str. 30, 60
• Red. rada: Terezínské listy, Sborník Památníku Terezín, 46/2018, OSWALD, Praha, 2018, str. 23, ISBN 978-80-88052-14-2
• Red. rada: Katalog výstavy „II. salon českých, moravských a slezských malířů a sochařů“, vyd. Nakladatelství Dialog, Litoměřice, 2002, str. 22, ISBN 80-85843-59-5
• Václava Suchá: Umění za pevnostními valy 1940–1945 (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín), vyd. Památník Terezín, 1992 (katalog k výstavě), str. 6, 18, 19
• Vladimír Thiele: Fůra humoru o známých lidech, Práce, Praha, 1974, str. 227

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ema Blažková na Wikimedia Commons
• Kam po Česku: Ema Blažková – Takové věci (8 .3. 2008): https://www.kampocesku.cz/clanek/6765/ema-blazkova
• Školákem v Protektorátu/Emilie Blažková [online]. Terezín: Památník Terezín [cit. 2021-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
• Databáze knih.cz: https://www.databazeknih.cz/ilustratori/ema-blazkova-16292
• SKC – Souborný katalog České republiky: http://aleph.nkp.cz/publ/skc/003/58/08/003580814.htm Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.
• https://www.artbook.cz/products/108230?variant=27746535433
• Necenzurované noviny, 4/012, str. 16, 17. 4. 1994: http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1994/nn1294/obsah/37.htm Archivováno 26. 5. 2019 na Wayback Machine.
• Aukční síň Galerie Národní 25: https://www.galerie-narodni.cz/cs/autori/1010-detail/blazkova-ema/
• Podřipsko.cz: Račiněves: http://www.podripsko.cz/menuId-4-strankaId-118-stranka-racineves.html
• Národní registr profesionálních výtvarných umělců a designérů České republiky: http://www.uvucr.cz/rejstrik/rejstrik.htm
• Atlas Česka: Oslavy 750 let obce Račiněves: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/oslavy-750-let-obce-racineves-38677/
• Informační systém abART: http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?x=0&y=0&Fprijmeni=Bla%C5%BEkov%C3%A1*&Fjmeno=Ema&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&Fmisto=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmistoumrti=&Fobor=

Autoritní data	AbARTP: 10451 NKC: xx0019266 GND: 107429372X ISNI: 0000 0001 1462 2124 LCCN: no2011017105 VIAF: 85422282 WorldCat Identities: lccn-no2011017105