Elsie Lockeová
| Bc.A. Elsie Locke, D.Litt. | |
|---|---|
 Busta Elsie Locke jako jedné z "Dvanácti místních hrdinů", Christchurch | |
| Rodné jméno | Elsie Violet Farrelly |
| Narození | 17. srpna 1912 Hamilton, Nový Zéland |
| Úmrtí | 8. dubna 2001 (ve věku 88 let) Christchurch, Nový Zéland |
| Místo pohřbení | břeh řeky Avon |
| Alma mater | University of Auckland |
| Povolání | spisovatelka, historička |
| Politická strana | Komunistická strana Nového Zélandu |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Frederick Engels Freeman (1935-1937) John Gibson Locke (1941-1996) |
| Děti | Don Freeman Keith Locke Maire Leadbeater Alison Locke |
| Rodiče | William John Allerton Farrelly Ellen Electa Bryan |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elsie Locke, rodným jménem Elsie Violet Farrelly (17. srpna 1912 Hamilton – 8. dubna 2001 Christchurch), byla novozélandská spisovatelka a jedna z vůdčích osobností feminismu a mírového hnutí.[1] Univerzita v Canterbury jí v roce 1987 udělila čestný doktorát.
Narodila se do poměrně málo vzdělané, avšak progresivní rodiny. Její otec byl výrazným podporovatelem vzdělání, matka byla sufražetkou, přičemž už jako dítě byla Elsie svědkem škod, která napáchala První světová válka, což se stalo základem jejího pozdějšího pacifistického smýšlení. Během Velké hospodářské krize vystudovala univerzitu v Aucklandu a krátce po získání bakalářského titulu vstoupila do komunistické strany. Své socialistické myšlenky publikovala v autobiografické knize Student at the gates, vydané v roce 1981. Stala se vůdkyní odnože komunistické strany ve Wellingtonu a v roce 1941 se vdala za předsedu odnože v Christchurchi, Jacka Lockea.[2]
Poté, co onemocněla kostní tuberkulózou, několik let se léčila, přičemž se snažila reformovat ideologii komunistické strany. Stala se kritikem stalinismu a, na protest proti sovětskému zásahu v maďarské revoluci, v roce 1956 komunistickou stranu opustila. V první polovině 20. století byla spolu s manželem považována za nejprominentnější komunistickou rodinu v zemi, Jack Locke ve straně, na rozdíl od své ženy, zůstal až do své smrti. Jako komunistický prominent byla sledována západními tajnými službami.[3]
Po svém odchodu z komunistické strany se dále angažovala v mírovém hnutí, přičemž se stala jedním z vůdců organizace CND, bojující proti jadernému zbrojení.[4] Za její největší dílo je považována kniha napsaná podle skutečné události, The Runaway Settlers, mapující život farmářky Mary Elizabeth Small, která utekla na novozélandský venkov z Austrálie.[5]
Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Gordon Watson, New Zealander, 1912-45 (1949)
- The Runaway Settlers (1965)
- The End of the Harbour (1969)
- Māori King and British Queen (1974)
- Look Under the Leaves (1975)
- The Boy with the Snowgrass Hair (1976)
- Moko’s Hideout (1976)
- Explorer Zach (1978)
- Student at the Gates (1981)
- The Kauri and the Willow (1984)
- Journey under Warning (1983)
- A Canoe in the Mist (1984)
- Two Peoples, One Land: A History of Aotearoa (1988)
- Joe’s Ruby (1995)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Elsie Locke, 1912 – 2001. my.christchurchcitylibraries.com [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New Zealand Journal of History - document. www.nzjh.auckland.ac.nz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Spied on since she was 10. Stuff [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.converge.org.nz [online]. [cit. 2018-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-01.
- ↑ TAONGA, New Zealand Ministry for Culture and Heritage Te Manatu. Small, Mary Elizabeth. teara.govt.nz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elsie Lockeová na Wikimedia Commons
