Přeskočit na obsah

Ellen Spijkstra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ellen Spijkstra
Ellen Spijkstra (2. října 2020)
Ellen Spijkstra (2. října 2020)
Narození1957 (66–67 let)
Hattem
Alma materAcademie Minerva
Rochester Institute of Technology
Newyorský institut fotografie
Povoláníkeramička a fotografka
OceněníCola Debrot Award (2023)
Webová stránkaellenspijkstra.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Frozen Turmoil (20x18x30 cm), mramorovaná kamenina, fosilní korály a ocel, 2004
Ritual pa union i forsa, 2017
Mi Kacho, 1992

Ellen Spijkstra (* 3. srpna 1957) je nizozemská umělkyně pracující s keramikou a fotografka, rezidentka v Curaçao.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Ellen Spijkstra studovala na Academie Minerva v Groningenu.[2] V roce 1980 se se svým manželem Ericem de Brabanderem přestěhovala na Curaçao. V letech 1985–1986 absolvovala letní kurz foukání skla na Rochester Institute of Technology v metropolitní oblasti Rochesteru v New Yorku, poté následovaly teoretické kurzy studia hlíny a glazury a konstrukce pecí v rámci programu Master of Fine Arts Ceramics. Po této celoroční přestávce se natrvalo usadila na Curaçao. Založila keramické studio Girouette a do roku 2012 pořádala kurzy keramiky. Fotografie byla zpočátku jen koníčkem, ale poté, co v roce 1985 zvítězila v místní fotografické soutěži, začala se intenzivně věnovat traké fotografii.[3] V roce 1991 absolvovala kurz fotografie na New York Institute of Photography.[4]

Spijkstra čerpá většinu své inspirace z přírodního prostředí Curaçao. Kombinuje keramiku s fragmenty hornin a korálů a do své keramiky integruje fotografie korálů. Jejími hlavními tématy jsou země a voda, život a rozklad.[5] Vytváří keramické kousky v různých měřítcích, od malých po monumentální, a nejraději pracuje na sériích.[6]

Spijkstra učila mimo jiné na Institutu Buena Bista v Curaçao,[7] Ateliers '89 v Arubě[8] a na Taller Escuela Arte Fuego v Caracasu. Jako rezidentka pracovala v Taller Varadero na Kubě (sedmé bienále v Havaně),[9] v Resen International Ceramic Colony v Resen a v Shangyu Celadon Modern International Ceramic Center v Shangyu v Číně.[10]

Díla umělkyně jsou součástí, kromě jiných muzeí, sbírky Curaçaosch Museum.[11]

Je členkou Mezinárodní akademie keramiky.[12]

  • Global Local: Ellen Spijkstra Ceramics and Photography. Harderwijk: d'jonge Hond, 2008. With texts by Saskia Meijer and Marjan Unger. ISBN 978-90-89100-73-3.

Samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1988 Ceramic sculptures and photographs, Het Curaçaosch Museum[13]
  • 1989 Ellen Spijkstra, Taller Escuela Arte Fuego, Caracas[14]
  • 1993 Lustrum Prijs, Het Curaçaosch Museum, Curaçao
  • 2000 Curaçao Harbor Tour, Maritiem Museum Curaçao
  • 2003 Passage of Time, Art Studio Insight, Aruba[15]
  • 2004 Waterwerk, Dutch Maritime Museum, Amsterdam[16]
  • 2005 Baranka Korsou, Gallery Alma Blou, Curaçao
  • 2006 Ellen Spijkstra, Blow-up Gallery, Amsterdam
  • 2008 Kleurgamma Downtown, Amsterdam[17]
  • 2008 Photoimagen, The French Embassy Gallery, Santo Domingo[18]
  • 2008 Global Local, Galerie Bloemhof, Curaçao[19]
  • 2009 Ellen Spijkstra, Photography and Ceramics, Galerie Taptoe, Brussel[20]
  • 2013 Oud en Nieuw, Avila Beach Hotel, Curaçao[21]
  • 2015/18 Open Atelier Route, Studio Girouette, Curaçao[22]
  • 2019 Ellen Spijkstra – An artistic journey, Het Curaçaosch Museum, Curaçao[23]
  • 1985 First Prize, photo competition 'Inner Wheel', Curaçao[24]
  • 1989 Third Prize, international photo competition 'Architecture', New York Institute of Photography, USA[25]
  • 1990 Award of Merit, international photo competition 'Romance', New York Institute of Photography, USA[25]
  • 1993 Curaçao Museum Lustrum Prize, Curaçao[26]
  • 1999 Honorable Mention Arte '99, Curaçao[1]
  • 2000 Award final selection, Sixth Taiwan Golden Ceramics Awards Exhibition; the opening exhibition of the new Taipei County Yingko Ceramic Museum, Taiwan[27]
  • 2014 Best Work of Art Tile, Elit-Tile 2014/2015, Premio Fundación Susana de Moya, Dominikánská republika[28]
  • 2015 Honorable Mention, Gyeonggi International Ceramic Biennale 2015, Jižní Korea[29][30]

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ellen Spijkstra na anglické Wikipedii.

  1. a b Biography of Ellen Spijkstra [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-29. 
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-90-89100-73-3. 
  4. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-07. 
  5. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-19. 
  6. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-94-6022-473-7. 
  7. Dostupné online. 
  8. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-19. 
  9. [s.l.]: [s.n.] ISBN 90-6832-514-0. 
  10. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-11. 
  11. Dostupné online. 
  12. Dostupné online. 
  13. Nel Casimiri. Ellen Spijkstra in Curacaosch Museum [online]. 14 June 1988 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  14. Nicole Pieternella. Op de stoel van... Ellen Spijkstra [online]. 26 November 2016 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  15. Passage of Time, Ellen Spijkstra [online]. 2003 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (pap) 
  16. Michael. Bonte verzameling scheepshuiden in het Scheepvaartmuseum [online]. 17 December 2004 [cit. 2020-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-19. (nizozemsky) 
  17. Dick Drayer. ‘Global Local’ van Ellen Spijkstra aangeboden op het Antillenhuis [online]. 2 September 2008 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  18. Marianne de Tolentino. Ellen Spijkstra y su photografía portuaria [online]. 2008 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  19. Dick Drayer. Boekpresentatie en expositie van Ellen Spijkstra in Landhuis Bloemhof [online]. 2 November 2008 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  20. Nouvelle galerie d'exposition d'artistes [online]. 2008 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (francouzsky) 
  21. Ellen Spijkstra exhibits 'Oud en Nieuw' (Old and New) [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Open Atelier Route 2018 [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-19. (anglicky) 
  23. Ellen Spijkstra - An Artistic Journey [online]. 2019 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Innerwheel [online]. 3 December 1985 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  25. a b Yolanda Wood. Islas del Caribe: Naturaleza-arte-sociedad, page 317-318. [s.l.]: Facultad de Artes y Letras, Universidad de La Habana, 2012. Dostupné online. ISBN 978-959-7211-14-3. (španělsky)  Archivováno 8. 12. 2020 na Wayback Machine.
  26. Ellen Spijkstra wint lustrumprijs [online]. 17 February 1993 [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  27. Traum und Wirklichkeit [online]. 1 July 2001 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (německy) 
  28. Eduardo Alcaraz. 2014/15 Quinta Trienal Mundial del Tile Ceramico laudo del jurado a las piezas internacionales [online]. 15 September 2016 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  29. Ellen Spijkstra in Korea [online]. 24 April 2015 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Spijkstra in Zuid-Korea [online]. 27 May 2015 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Gulmans. Beeldende kunst van Curaçao, Aruba, Bonaire, Saba, Sint Eustatius en Sint Maarten = Visual arts from Curaçao, Aruba, Bonaire, Saba, Sint Eustatius and Sint Maarten: 54 articles from the Antilliaans Dagblad. [s.l.]: LM Publishers, 2019. ISBN 978-94-6022-473-7. (nizozemsky) 
  • Jennifer Smit and Felix de Rooy. Curaçao Classics: The visual arts since 1900. [s.l.]: KIT Publishers, 2012. ISBN 978-9460221637. (en, es) 
  • Felix de Rooy and Kirk Claes. Ellen Spijkstra Rust & Coral [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]