Elisaveta Bagrjana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elisaveta Bagrjana
Rodné jménoЕлисавета Любомирова Белчева
Narození29. dubna 1893
Sofie
Úmrtí23. března 1991 (ve věku 97 let) nebo 24. března 1991 (ve věku 97 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
BydlištěSofie
Alma materFakulta historie Sofijské univerzity
Povoláníbásnířka, překladatelka, lektorka a spisovatelka
ZaměstnavatelSofijská univerzita
OceněníHrdina Bulharské lidové republiky (1983)
Řád Georgiho Dimitrova (1983)
ChoťIvan Shapkarev
PodpisElisaveta Bagrjana – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elisaveta Bagrjana, bulharsky Елисавета Багряна, vlastním jménem Elisaveta Ljubomirovová-Belčevová (29. duben 1893, Sofie - 24. únor 1991, Sofie) byla bulharská spisovatelka, zejména pak básnířka.

Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž ji označila za "autorku emocionální lyriky vyjadřující touhu po volnosti i vyznání smyslu života".[1] Jejím velkým tématem bylo ženství, často psala z pozice "věčného ženství", jež zdraví život.[2]

Vystudovala slovanskou filologii na univerzitě v Sofii. První básně otiskla roku 1915 v časopise Съвременна мисъл (Současné myšlení). Svou první knihu básní vydala roku 1927 pod názvem Вечната и святата (Věčnost a svatost). Psala též pro děti (zejm. Кладенецът). Její díla byla přeložena do třiceti jazyků.

Roku 1957 byla spoluautorkou textu nové bulharské hymny Българийо мила (Milované Bulharsko), která však byla roku 1964 nahrazena jinou státní hymnou.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisaveta Bagriana na anglické Wikipedii.