Elin Wägnerová
| Elin Wägner | |
|---|---|
| Narození | 16. května 1882 lundská katedrální farnost |
| Úmrtí | 7. ledna 1949 (ve věku 66 let) Berg parish |
| Místo pohřbení | Severní hřbitov v Lundu |
| Občanství | Švédsko |
| Povolání | novinářka, spisovatelka a sufražetka |
| Ocenění | Velká cena Devíti (1923) |
| Choť | John Landquist (1910–1922)[1] |
| Rodiče | Sven Wägner[1][2][3] |
| Příbuzní | Harald Wägner[1][3] (bratr) |
| Funkce | seat 15 of the Swedish Academy (1944–1949) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elin Matilda Elisabet Wägnerová (16. května 1882 Lund – 7. ledna 1949) byla švédská spisovatelka, novinářka, feministka, ochránkyně životního prostředí a pacifistka. Od roku 1944 byla členkou Švédské akademie, kam byla přizvána po sepsání biografie Selmy Lagerlöfové. Její knihy a články se zaměřují na témata ženské emancipace, občanských práv, volebního práva pro ženy, mírového hnutí, sociální péče a znečištění životního prostředí. Nejvíce se proslavila svou angažovaností v hnutí za volební právo žen ve Švédsku. Spolu s Fredrikou Bremerovou je často považována za nejdůležitější a nejvlivnější průkopnici feminismu ve Švédsku. Byla zakládající redaktorkou politického týdeníku Tidevarvet a v letech 1924 až 1927 jej vedla. Mezi její nejpopulárnější romány patří Norrtullsligan (Muži a jiná neštěstí) z roku 1908. V roce 1923 získala literární ocenění Velká cena Devíti. V letech 1910 až 1922 byla vdaná za literárního kritika Johna Landquista.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Från det Jordiska Museet (1907)
- Norrtullsligan (1908)
- Pennskaftet (1910)
- Helga Wisbecková (1913)
- Mannen och Körsbären (1914)
- Camillas Äktenskap (1915)
- Släkten Jerneploogs Framgång (1916)
- Åsa-Hanna (1918)
- Kvarteret Oron (1919)
- Den Befriade Kärleken (1919)
- Den Förödda Vingården (1920)
- Nyckelknippan (1921)
- Den Namnlösa (1922)
- Från Seine, Rhen och Ruhr (1923)
- Silverforsen (1924)
- Natten till Söndag (1926)
- De Fem Pärlorna (1927)
- Den odödliga gärningen (1928)
- Svalorna Flyga Högt (1929)
- Korpungen och Jag (1930)
- Gammalrödja (1931)
- Dialogen fortsätter (1932)
- Mannen vid min Sida (1933)
- Vändkorset (1934)
- Genomskådad (1937)
- Hemlighetsfull (1938)
- Tusen År i Småland (1939)
- Fred med Jorden (1940)
- Väckarklocka (1941)
- Selma Lagerlöf I (1942)
- Selma Lagerlöfová II (1943)
- Hans Larsson (1944)
- Vinden Vände Bladen (1947)
- Spinnerskan (1948)
- Fredrika Bremer (1949)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elin Wägner na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 Elin Mathilda Elisabeth Wägner. Dostupné online. [cit. 2020-02-28].
- ↑ Lunds domkyrkoförsamlings kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, SE/LLA/13254/C I/14 (1881-1892), bildid: 00106227_00062, sida 58. Dostupné online. [cit. 2020-09-28].
- 1 2 Elin Mathilda Elisabeth, f. 1882 i Lund Malmöhus län. Švédský národní archiv. Dostupné online. [cit. 2020-09-28].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elin Wägner na Wikimedia Commons