Eliezer ben Elija Aškenazi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eliezer ben Elija Aškenazi
Narození 1512
Úmrtí 1585 (ve věku 72–73 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Maceva Eliezera Aškenaziho na hřbitově Remu v Krakově.

Eliezer ben Elija Aškenazi, též Lazar Aškenazi (hebrejsky אליעזר בן אליהו אשכנזי‎‎) (1512? asi Levanta13. prosince 1585 Krakov) byl rabín, talmudista, lékař, cestovatel a všestranný renesanční učenec.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv zřejmě jeho předkové pocházeli z Německa (středověký hebrejský název “Aškenáz”), on sám se narodil někde v Levantě (popř. v italském Levantu), asi v roce 1512. Studoval Talmud u Josefa TaitazakaSoluni.

Nejprve působil Aškenázi dvaadvacet let jako rabín v Egyptě, mezi lety 15381560, a to nejspíše ve Fustátu. Byl zde velmi úspěšný a oblíbený, pro svoji autoritu a také své relativně vysoké sociální postavení se tu těšil velkému věhlasu. Z nepříliš jasných důvodů – patrně však pro politické neshody – byl nucen v roce 1560 Egypt opustit a odchází na Kypr, kde působí dva roky jako rabín obce ve Famagustě. Touha navštěvovat cizí kraje a objevovat neznámé obyčeje cizích lidí ho však záhy znovu donutila opustit i tento úřad a vydat se opět na cestu.

Nejdříve se dostává do Benátek, ale konflikt s místním vrchním rabínem Jehudou Katzenellenbogenem, věhlasným '"Maharamem z Padovy"', ho přiměl ještě tentýž rok město opustit, až se roku 1561 usazuje v Praze. Zde položil základy pohřebního bratrstva Chevry kadiša a jeho podpis se skví jako první pod stanovami pohřebního bratrstva. Po odchodu z Čech směrem na východ (docestuje postupně až na Krym), se někdy po roce 1570 vrací zpět do Itálie, kde se ujímá rabinátu v Cremoně. Zde roku 1576 poprvé vychází jeho dílo Josef Lekach, věnované donu Josefovi Nasimu, židovskému šlechtici a mecenáši na dvoře sultána Sulejmána I. Toto dílo se pro svou popularitu dočkalo opakovaného vydání. O čtyři roky později, roku 1580, se Aškenazi zjevuje opět ve východní Evropě; stává se vrchním rabínem Poznaně. Právě zde roku 1583 vychází jeho exegetické dílo "Ma'ase HaŠem" ("Dílo Hospodinovo"), zabývajícín se tématem exodu z Egypta. Roku 1584 Aškenazi z Poznaně odchází do ústraní do Krakova, kde 13. prosince 1585 (22. kislev 5346) umírá. Je pochován na slavném Starém krakovském židovském hřbitově, hned vedle synagogy Remu.

Náhrobek[editovat | editovat zdroj]

Jeho náhrobek se nachází v jihozápadní části Starého židovského hřbitova v Krakově, v místní části Kazimierz (bývalé ghetto). Jeho maceva je ozdobena symbolem hada - užovky stromové (zřejmě jediný náhrobek svého druhu zde) a kryta plechovou stříškou. V roce 2016 se plánovala postupná restaurace náhrobku, neboť byl částečně poničen nacisty během druhé světovvé války a holocaustu.