Eli'ezer ben Elija Aškenazi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Eliezer ben Elija Aškenazi)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eli'ezer ben Elija Aškenazi
Narození 1512 (?)
Úmrtí 13. prosince 1585 (22. kislevu 5346) (ve věku 73 let)
Krakov
Povolání rabín
Denominace judaismus
Pohřben Hřbitov Remu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Maceva Eli'ezera Aškenaziho na hřbitově Remu v Krakově.

Eli'ezer ben Elija Aškenazi, též Lazar Aškenazi (hebrejsky אליעזר בן אליהו אשכנזי‎‎‎‎) (1512? asi Levanta13. prosince 1585 Krakov) byl rabín, talmudista, lékař, cestovatel a všestranný renesanční učenec.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv zřejmě jeho předkové pocházeli z Německa (středověký hebrejský název „Aškenáz“), on sám se narodil někde v Levantě (popř. v italském Levantu), asi v roce 1512. Studoval talmud u Josefa TaitazakaSoluni.

Nejprve působil Aškenázi dvaadvacet let jako rabín v Egyptě, mezi lety 15381560, a to nejspíše ve Fustátu. Byl zde velmi úspěšný a oblíbený, pro svoji autoritu a také své relativně vysoké sociální postavení se tu těšil velkému věhlasu. Z nepříliš jasných důvodů – patrně však pro politické neshody – byl nucen v roce 1560 Egypt opustit a odešel na Kypr, kde působil dva roky jako rabín obce ve Famagustě. Touha navštěvovat cizí kraje a objevovat neznámé obyčeje cizích lidí ho však záhy znovu donutila opustit i tento úřad a vydat se opět na cestu.

Nejdříve se dostal do Benátek, ale konflikt s místním vrchním rabínem Jehudou Katzenellenbogenem, věhlasným Maharamem z Padovy, ho přiměl ještě tentýž rok město opustit, až se roku 1561 usadil v Praze. Zde položil základy pohřebního bratrstva Chevry kadiša a jeho podpis se skví jako první pod stanovami pohřebního bratrstva. Po odchodu z Čech směrem na východ (docestoval postupně až na Krym), se někdy po roce 1570 vrátil zpět do Itálie, kde se ujal rabinátu v Cremoně. Zde roku 1576 poprvé vyšlo jeho dílo Josef lekach, věnované donu Josefovi Nasimu, židovskému šlechtici a mecenáši na dvoře sultána Sulejmána I. Toto dílo se pro svou popularitu dočkalo opakovaného vydání.

O čtyři roky později, roku 1580, se Aškenazi objevil opět ve východní Evropě; stává se vrchním rabínem Poznaně. Právě zde roku 1583 vyšlo jeho exegetické dílo Ma'ase ha-Šem (Dílo Hospodinovo), zabývající se tématem exodu z Egypta.

Roku 1584 Aškenazi z Poznaně odešel do ústraní do Krakova, kde 13. prosince 1585 (22. kislev 5346) zemřel. Je pochován na Starém krakovském židovském hřbitově, hned vedle synagogy Remu.

Náhrobek[editovat | editovat zdroj]

Jeho náhrobek se nachází v jihozápadní části Starého židovského hřbitova v Krakově, v místní části Kazimierz (bývalé ghetto). Jeho maceva je ozdobena symbolem hada – užovky stromové (zřejmě jediný náhrobek svého druhu zde) a kryta plechovou stříškou. V roce 2016 se plánovala postupná restaurace náhrobku, neboť byl částečně poničen nacisty během druhé světové války a holocaustu.