Elgudža Chintibidze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Elgudža Chintibidze — (v gruzínštině - ელგუჯა ხინთიბიძე, narozen 7. června 1937) gruzínský filolog, doktor filologických věd; profesor na Tbiliské státní univerzitě Ivane Javakhishviliho[1]; akademik Gruzínské národní akademie věd[2]; člen ''Société Internationale pour l'Étude de la Philosophie Médiévale'' - S.I.E.P.M.[3]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Elgudža Chintibidze absolvoval Filologickou fakultu Tbiliské státní univerzity v roce 1960. V současné době je vedoucím Ústavu gruzínské literatury na Fakultě humanitních věd TSU a prezidentem Mezinárodní asociace pro podporu gruzínských/kartvelských studií. Působil jako děkan Filologické fakulty TSU (1976-1986); prorektor pro vědecký výzkum TSU (1986-1993) a vedoucí katedry starogruzínské literatury TSU (2000-2006). Hlavní oblastí Chintibidzeho výzkumu jsou středověká gruzínská literatura a gruzínsko-byzantské literární kontakty, dále zejména rustavelistika a studia pramenů. E. Chintibidze byl redaktorem časopisu Literary Research (Sborník Tbiliské univerzity) (1976-2004); členem redakční rady časopisu ''Georgica'' (1978 →)[4]; zakladatelem a redaktorem časopisu "The Kartvelologist" (Časopis gruzínských studií) (1993 →)[5]. Zakladatel a vedoucí "Centra a fondu kartvelských studií" (1992 →); zakladatel programu "Mezinárodní letní školy kartvelských studií" (1995 →). Iniciátor a organizátor šesti "Mezinárodních sympozií o kartvelských studiích"[6].

Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Mezinárodní cena "International Order of Merit for Service to Kartvelian Studies" (IOM), Cambridge, 1994
  • Cena Ivane Javakhishviliho, 1984, 2016.

Výzkum a publikace[editovat | editovat zdroj]

Chintibidze se zabývá studiem procesu gruzínsko-byzantských kontaktů a je autorem některých teorií z této oblasti, jmenovitě:

  • Komparatistická analýza gruzínského a řeckého textu románu ''Barlaam a Josafat'' a datování řeckého textu[9]
  • Teorii o etymologii původu Gruzínců.
  • Objevení dopisů španělských panovníků Isabely a Ferdinanda II ve španělských archivech, napsaných jako odpověď na dopis gruzínského krále Konstantina II. z konce 15. století.
  • Objev dvou neznámých fragmentů gruzínského rukopisu z 11. století, z nichž jeden je autografem Jiřího Athoského'', v Britském muzeu.
  • Objev dosud neznámých gruzínských knih a rukopisů v knihovně v Ivironu (hora Athos)[10]
  • Nález řeckého a latinského překladu části díla ''Život Jiřího Athoského'' ze 13. století;
  • Objev a nové vydání projevu, který pronesl Alaverdi Khan Undiladze na dvoře šáha Abbáse na konci 16. století a který byl v 17. století vydán v Anglii.[11]
  • Překlad a zveřejnění záznamů o Gruzii od španělského cestovatele z počátku 15. století Ruie Gonsaleze Klavikha.

Práce (články a monografie) o této problematice byly publikovány v Gruzii i v zahraničí a předneseny na mezinárodních kongresech byzantologů.

Výzkum týkající se ''Muže v tygří kůži'' (MTK)[editovat | editovat zdroj]

V článcích a monografiích E. Chintibidzeho o ''Muži v tygří kůži'' (MTK) je na základě analýzy klíčových prvků umělecké struktury a klíčových filozofických a teologických pojmů básně učiněn pokus o vymezení náboženského, filozofického a literárního myšlení a pozice Rustaveliho ve středověkém myšlení. Chintibidzeho bádání v této oblasti zahrnuje následující sféry: teologickou, filozofickou, etickou a astrologickou. Studovány jsou rovněž scholastické termíny v MTK. E. Chintibidze se ve svých studiích o ''Muži v tygří kůži'' věnuje vlivu antické filozofie, konkrétně se jedná o aristotelskou definici duše oblíbenou ve středověku; pojetí přátelství v MTK v aristotelském smyslu; pojem zlatého středu; Rustaveliho pojetí neřesti ve vztahu k Platónově etické koncepci a vliv Platónovy teorie dokonalosti v Rustaveliho eposu[12].[13]

Chintibidze se domnívá, že Rustaveliho myšlení nachází paralely nejen ve vývoji evropského literárního myšlení (trubadúři, Dante, Petrarca), ale vliv MTK je přímo prokázán v evropských literárních dílech. Podle jeho názoru zápletku ''Muže v tygří kůži'' využívají angličtí dramatici 17. století - William Shakespeare, Francis Beaumont a John Fletcher. Stopa zápletky MTK je patrná v populárních hrách ze 17. století: Shakespearově ''Cymbelínovi'', Beaumontově a Fletcherově ''Filastrovi''(Philaster) a ''Králi nekráli'' (King and No King). Autor teoretizuje, jak se Rustaveliho epos mohl dostat do nejvyšších intelektuálních kruhů Shakespearovské Anglie[14][15]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.tsu.ge/
  2. http://science.org.ge/
  3. http://capricorn.bc.edu/siepm/
  4. https://georgica.tsu.edu.ge/?tag=%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%AA%E1%83%9C%E1%83%98%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%9D-%E1%83%9F%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%9A%E1%83%98&lang=ka
  5. http://kartvelologi.tsu.ge/public/en/index/1
  6. https://mes.gov.ge/content.php?id=6761&lang=eng
  7. Georgian-Byzantine Literary Contacts. "Tbilisi University Press", Tbilisi, 1989. 335 p (In Rusiian); Грузинско-Византийские литературные взаимоотношения, "Издательство Тбилиского университета", Тбилиси, 1989. 335 стр.
  8. „Concerning the Relationship of the Georgian and Greek Versions of Barlaam and Ioasaph, Paris, 1976, Supplément au “Revue de kartvélologie,“
  9. ''Georgian - Byzantine Literary Contacts. Adolf Hakkert Publisher. 1996. 345 p.“
  10. ''An Example of Georgian-Greek-Latin Literary Relationship in a 13th century Latin Collection'': Христианский востоk, 3(IX), Санкт-Петербург, 2002, рр. 420-431.
  11. "The Man in the Panther Skin: Cultural Bridge from East to West": Georgia (The Proceedings of International Seminar on "Georgia, Previous Experiences, Future Prospects"), Tehran 2011
  12. ''The World View of Rustaveli's Vepkhistqaosani (The Man in the Panther Skin)'', "Kartvelologi", 2009, 860p.
  13. ''The Man in the Panther-Skin in England in the Age of Shakespeare'', Tbilisi, 2008
  14. ''The Man in the Panther Skin William Shakespeare's Literary Source'', The Kartvelologist", #19, 20
  15. "The Man in the Panther Skin: Cultural Bridge from East to West": Georgia (The Proceedings of International Seminar on "Georgia, Previous Experiences, Future Prospects"), Tehran 2011