Elgudža Chintibidze
Elgudža Chintibidze — (v gruzínštině - ელგუჯა ხინთიბიძე, narozen 7. června 1937) gruzínský filolog, doktor filologických věd; profesor na Tbiliské státní univerzitě Ivane Javakhishviliho[1]; akademik Gruzínské národní akademie věd[2]; člen ''Société Internationale pour l'Étude de la Philosophie Médiévale'' - S.I.E.P.M.[3]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Elgudža Chintibidze absolvoval Filologickou fakultu Tbiliské státní univerzity v roce 1960. V současné době je vedoucím Ústavu gruzínské literatury na Fakultě humanitních věd TSU a prezidentem Mezinárodní asociace pro podporu gruzínských/kartvelských studií. Působil jako děkan Filologické fakulty TSU (1976-1986); prorektor pro vědecký výzkum TSU (1986-1993) a vedoucí katedry starogruzínské literatury TSU (2000-2006). Hlavní oblastí Chintibidzeho výzkumu jsou středověká gruzínská literatura a gruzínsko-byzantské literární kontakty, dále zejména rustavelistika a studia pramenů. E. Chintibidze byl redaktorem časopisu Literary Research (Sborník Tbiliské univerzity) (1976-2004); členem redakční rady časopisu ''Georgica'' (1978 →)[4]; zakladatelem a redaktorem časopisu "The Kartvelologist" (Časopis gruzínských studií) (1993 →)[5]. Zakladatel a vedoucí "Centra a fondu kartvelských studií" (1992 →); zakladatel programu "Mezinárodní letní školy kartvelských studií" (1995 →). Iniciátor a organizátor šesti "Mezinárodních sympozií o kartvelských studiích"[6].
Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Mezinárodní cena "International Order of Merit for Service to Kartvelian Studies" (IOM), Cambridge, 1994
- Cena Ivane Javakhishviliho, 1984, 2016.
Výzkum a publikace[editovat | editovat zdroj]
Chintibidze se zabývá studiem procesu gruzínsko-byzantských kontaktů a je autorem některých teorií z této oblasti, jmenovitě:
- Teorie a argumentace o gruzínském původu kappadockých svatých otců ze 4. století Basila Velikého a Řehoře z Nyssy[7]
- Argumentace o autorství byzantského románu ''Barlaam a Josafat'' od Eutymia Athonského[8]
- Komparatistická analýza gruzínského a řeckého textu románu ''Barlaam a Josafat'' a datování řeckého textu[9]
- Teorii o etymologii původu Gruzínců.
- Objevení dopisů španělských panovníků Isabely a Ferdinanda II ve španělských archivech, napsaných jako odpověď na dopis gruzínského krále Konstantina II. z konce 15. století.
- Objev dvou neznámých fragmentů gruzínského rukopisu z 11. století, z nichž jeden je autografem Jiřího Athoského'', v Britském muzeu.
- Objev dosud neznámých gruzínských knih a rukopisů v knihovně v Ivironu (hora Athos)[10]
- Nález řeckého a latinského překladu části díla ''Život Jiřího Athoského'' ze 13. století;
- Objev a nové vydání projevu, který pronesl Alaverdi Khan Undiladze na dvoře šáha Abbáse na konci 16. století a který byl v 17. století vydán v Anglii.[11]
- Překlad a zveřejnění záznamů o Gruzii od španělského cestovatele z počátku 15. století Ruie Gonsaleze Klavikha.
Práce (články a monografie) o této problematice byly publikovány v Gruzii i v zahraničí a předneseny na mezinárodních kongresech byzantologů.
Výzkum týkající se ''Muže v tygří kůži'' (MTK)[editovat | editovat zdroj]
V článcích a monografiích E. Chintibidzeho o ''Muži v tygří kůži'' (MTK) je na základě analýzy klíčových prvků umělecké struktury a klíčových filozofických a teologických pojmů básně učiněn pokus o vymezení náboženského, filozofického a literárního myšlení a pozice Rustaveliho ve středověkém myšlení. Chintibidzeho bádání v této oblasti zahrnuje následující sféry: teologickou, filozofickou, etickou a astrologickou. Studovány jsou rovněž scholastické termíny v MTK. E. Chintibidze se ve svých studiích o ''Muži v tygří kůži'' věnuje vlivu antické filozofie, konkrétně se jedná o aristotelskou definici duše oblíbenou ve středověku; pojetí přátelství v MTK v aristotelském smyslu; pojem zlatého středu; Rustaveliho pojetí neřesti ve vztahu k Platónově etické koncepci a vliv Platónovy teorie dokonalosti v Rustaveliho eposu[12].[13]
Chintibidze se domnívá, že Rustaveliho myšlení nachází paralely nejen ve vývoji evropského literárního myšlení (trubadúři, Dante, Petrarca), ale vliv MTK je přímo prokázán v evropských literárních dílech. Podle jeho názoru zápletku ''Muže v tygří kůži'' využívají angličtí dramatici 17. století - William Shakespeare, Francis Beaumont a John Fletcher. Stopa zápletky MTK je patrná v populárních hrách ze 17. století: Shakespearově ''Cymbelínovi'', Beaumontově a Fletcherově ''Filastrovi''(Philaster) a ''Králi nekráli'' (King and No King). Autor teoretizuje, jak se Rustaveliho epos mohl dostat do nejvyšších intelektuálních kruhů Shakespearovské Anglie[14][15]
Odkaz[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.tsu.ge/
- ↑ http://science.org.ge/
- ↑ http://capricorn.bc.edu/siepm/
- ↑ https://georgica.tsu.edu.ge/?tag=%E1%83%A1%E1%83%90%E1%83%9B%E1%83%94%E1%83%AA%E1%83%9C%E1%83%98%E1%83%94%E1%83%A0%E1%83%9D-%E1%83%9F%E1%83%A3%E1%83%A0%E1%83%9C%E1%83%90%E1%83%9A%E1%83%98&lang=ka
- ↑ http://kartvelologi.tsu.ge/public/en/index/1
- ↑ https://mes.gov.ge/content.php?id=6761&lang=eng
- ↑ Georgian-Byzantine Literary Contacts. "Tbilisi University Press", Tbilisi, 1989. 335 p (In Rusiian); Грузинско-Византийские литературные взаимоотношения, "Издательство Тбилиского университета", Тбилиси, 1989. 335 стр.
- ↑ „Concerning the Relationship of the Georgian and Greek Versions of Barlaam and Ioasaph, Paris, 1976, Supplément au “Revue de kartvélologie,“
- ↑ ''Georgian - Byzantine Literary Contacts. Adolf Hakkert Publisher. 1996. 345 p.“
- ↑ ''An Example of Georgian-Greek-Latin Literary Relationship in a 13th century Latin Collection'': Христианский востоk, 3(IX), Санкт-Петербург, 2002, рр. 420-431.
- ↑ "The Man in the Panther Skin: Cultural Bridge from East to West": Georgia (The Proceedings of International Seminar on "Georgia, Previous Experiences, Future Prospects"), Tehran 2011
- ↑ ''The World View of Rustaveli's Vepkhistqaosani (The Man in the Panther Skin)'', "Kartvelologi", 2009, 860p.
- ↑ ''The Man in the Panther-Skin in England in the Age of Shakespeare'', Tbilisi, 2008
- ↑ ''The Man in the Panther Skin William Shakespeare's Literary Source'', The Kartvelologist", #19, 20
- ↑ "The Man in the Panther Skin: Cultural Bridge from East to West": Georgia (The Proceedings of International Seminar on "Georgia, Previous Experiences, Future Prospects"), Tehran 2011
