Elementární funkce
Jako elementární funkce je označována funkce, kterou lze získat konečným počtem sečtení, odečtení, násobení, dělení a složení základních elementárních funkcí, jedná se tedy o algebraické funkce a nižší transcendentní funkce, jako logaritmické, exponenciální, mocninné, goniometrické, cyklometrické, hyperbolické a hyperbolometrické funkce. Funkce, které nelze vyjádřit prostřednictvím konečného počtu elementárních funkcí, se označují jako vyšší transcendentní funkce.
Základní elementární funkce
[editovat | editovat zdroj]Definice logaritmu a exponenciály
[editovat | editovat zdroj]
Funkci přirozeného logaritmu lze zavést axiomaticky:
- definiční obor funkce je otevřený interval
- pro každé dva prvky a definičního oboru platí:
- pro každé dva prvky definičního oboru platí:
- pro prvky definičního oboru platí:
Výše uvedené čtyři axiomy splňuje právě jedna funkce, tj. funkce přirozený logaritmus. Exponenciální funkci pak můžeme definovat jako inverzi přirozeného logaritmu a její pomocí definovat obecnou mocninnou funkci:
kde funkce je na svém definičním oboru kladná. Je-li funkce resp. konstantní resp. identická funkce, dostáváme mocninnou funkci s reálným exponentem , je-li funkce resp. identická resp. konstantní funkce, dostáváme exponenciální funkci při reálném základu . Pomocí funkce lze zavést funkce hyperbolické a jejich inverzí funkce hyperbolometrické.
Definice sinu
[editovat | editovat zdroj]
Funkci sinu lze zavést axiomaticky:
- definiční obor funkce je reálná osa
- pro každé dva prvky a definičního oboru platí:
- pro každé dva prvky z uzavřeného intervalu platí:
- pro prvky definičního oboru platí:
Výše uvedených pět axiomů splňuje právě jedna funkce, tj. funkce sinus, jejíž pomocí lze zavést funkce goniometrické a jejich inverzí funkce cyklometrické.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Elementární funkce jsou na svém definičním oboru kromě případných izolovaných bodů:
- spojité,
- diferencovatelné,
- integrovatelné, tj. existují k nim primitivní funkce.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Příklady elementárních funkcí:
- ,
- ,
- .
Příkladem funkce, která není elementární, je chybová funkce: .
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce. 4. vyd. Praha: Academia, 1994. 832 s. ISBN 80-200-1448-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu elementární funkce na Wikimedia Commons - Elementární funkce - studijní materiál VŠB