Elektrozavodskaja (stanice metra v Moskvě)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrozavodskaja
Moscow Elektrozavodskaya metro station asv2018-09.jpg
Stát Rusko
Město Moskva a Krasnogorsk Urban Settlement
Vznik 15. května 1944
Linky Arbatsko-Pokrovskaja
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nástupiště ve stanici „Elektrozavodskaja“

Elektrozavodskaja (rusky Электрозаводская) je stanice Moskevského metra na Arbatsko-Pokrovské lince.

Dějiny stanice[editovat | editovat zdroj]

Moskevské metro bylo dále rozšiřováno i v průběhu druhé světové války. Jako jedna ze sedmi stanic postavených v té době byla stanice Elektrozavodskaja předána do provozu 15. května roku 1944. Patří ke třetímu stavebnímu úseku Moskevského metra. Celý úsek od stanice Kurskaja do stanice Partizanskaja (tehdy se jmenovala Izmailovskaja) byl zprovozněn již 18. ledna 1944. Stanice Elektrozavodskaja, která na něm leží, byla dostavěna o čtyři měsíce později.[1]

Charakter stanice[editovat | editovat zdroj]

Elektrozavodskaja je konstruována jako podzemní, trojlodní stanice se sedmi páry prostupů, zkrácenou střední lodí a jedním eskalátorovým tunelem, vedoucím do povrchového vestibulu se čtvercovým půdorysem a s kupolí.

Je jednou z nejznámějších stanic celé sítě metra. V roce 2002 ji využilo kolem 45 tisíc lidí, za rok 2002 to bylo 16,5 milionu cestujících.

Z hlediska svého vybavení a výzdoby je tato stanice známá mimo jiné díky kruhovým světlům, umístěným ve střední lodi stanice, kterých je celkem 318. Osvětlení v bočních lodích je zajištěno zavěšenými lampami a lampami na stěnách.

Hlavním tématem pro její architektonické ztvárnění a výzdobu byl výzkum a rozvoj použití elektřiny v národním hospodářství, protože nedaleko ní se nachází elektrárna. V podzemních prostorech přitahují pozornost cestujících portréty průkopníků elektrotechniky, jako byli například William Gilbert, Benjamin Franklin, Michail Lomonosov, Michael Faraday, Pavel Nikolajevič JabločkovAlexandr Stěpanovič Popov. Na bílých mramorových sloupech na rozhraních jednotlivých lodí jsou vyobrazeni zemědělci, stěny za nástupištěm a některé stěny ve vestibulu jsou obložené červeným mramorem, původem z Gruzie. Architekti stanice Vladimir Ščuko (zemřel v roce 1939 během práce na projektu) a Vladimir Gelfrajch získali za ztvárnění Elektrozavodské státní cenu SSSR. Kromě těchto dvou známých architektů, kteří se podíleli na projektech více stanic Moskevského metra, spolupracoval na projektu této stanice Gelfrajchův žák Igor Rožin.

Od 19. května 2007 byl vestibul stanice uzavřen, a to i s eskalátorovým tunelem. Důvodem byla rekonstrukce a výměna eskalátorů. Během rekonstrukce vlaky projížděly stanicí bez zastavení, vzhledem k tomu, že Elektrozavodskaja má jediný vestibul a cestující by nemohli vystoupit.[2] Stanice byla po rekonstrukci znovu otevřena 28. listopadu 2008.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiální informace na webové stránce provozovatele metra, http://mosmetro.ru/stations/arbatsko_pokrovskaya/elektrozavodskaya/ Archivováno 12. 2. 2014 na Wayback Machine (rusky).
  2. Oficiální informace na webové stránce provozovatele metra, [1] (rusky).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

← směr Ščjolkovskaja Metro v MoskvěArbatsko-Pokrovskaja – 3 směr Pjatnickoje šosse
Semjonovskaja Elektrozavodskaja Baumanskaja
ŠčjolkovskajaPervomajskajaIzmajlovskajaPartizanskaja 14SemjonovskajaElektrozavodskajaBaumanskajaKurskaja 5 10Ploščaď Revoljucii 2Arbatskaja 1 4 9SmolenskajaKijevskaja 4 5Park Pobědy 8Slavjanskij bulvarKuncevskaja 4MolodjožnajaKrylatskojeStroginoMjakininoVolokolamskajaMitinoPjatnickoje šosse