Elektronický průmysl

Elektronický průmysl je průmysl, který se v průběhu 20. století vytvořil s potřebou výroby elektronických zařízení nebo jejich částí, strojů, přístrojů, spotřební elektroniky, elektronických komponent, později počítačů a mobilních zařízení atd. a postupně se stal průmyslem globálním, kolem kterého se ročně točí mnoho miliard dolarů. Současná společnost používá celou řadu elektronických zařízení, vyráběných v automatizovaných a poloautomatizovaných továrnách po celém světě. Celkový objem vyráběné elektroniky a používání chemikálií škodlivých přírodnímu prostředí a toxického odpadu, stejně jako obtíže spojené s recyklací vedl k problémům kolem elektronického odpadu, což vyústilo k mezinárodním legislativním opatřením, které tyto problémy sledují.

Historie

konec 19. století – první elektrické přístroje, většinou vyráběli samotní vynálezci manuálně
30. léta 20. století – vzestup rádia a později televize
40. léta – první sálové počítače
druhá světová válka – potřeba elektroniky do vojenské techniky (výpočty, simulace)
1947 – první tranzistor, vzestup polovodičů
50. léta – období poválečné obnovy v Evropě, konzumu, rozmach mezinárodní dopravy, elektronika proniká do přístrojů v domácnosti
60. léta – sálové počítače
konec 70. let – první videokamera, první domácí/osobní počítač
80. léta – éra osobních počítačů, rozmach spotřební elektroniky v Japonsku
90. léta – internet, mobilní telefony, audio/video

Historie elektronického průmyslu v Československu (1945 - 1989)

Tesla

Tesla vznikla zestátněním a spojením 16 firem. Byly to české a slovenské podniky a pobočky zahraničních koncernů (Siemens, Telefunken, Tungsram). Od svého založení v roce 1946 až do roku 1990 fungovala TESLA jako národní podnik, který sdružoval desítky jednotlivých národních podniků (a jejich závodů a provozoven) v celém Československu.

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1921, Elektra Praha 1932, Philips, koncern 1946, Tesla Praha, n. p. 1980 Tesla Rožnov (e-součástky) 1980 Tesla Karlín (investiční elektronika) 1980 Tesla Brno (měřící a laboratorní technika) 1980 Tesla Bratislava (spotřební elektronika)	žárovky, elektronky, rozhlasová technika, včetně vysílačů a přijímačů

Tesla Rožnov

V roce 1980 vznikl samostatný koncern Tesla Rožnov (elektronické součástky)^[1]

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1950, Tesla Rožnov 1980, Tesla Rožnov, koncern 1990, Tesla Rožnov a. s. 1991, Tesla Sezam, a. s. 1991, Terosil, a. s. 1991, Tesla Vacuum Components (TVC), a. s. 2003, ON Semiconductor Czech republic, a. s.	vakuové elektronky (1948-1980) elektronické součástky, černobílé obrazovky (1950-1990). barevné obrazovky (1980-2008), germaniové součástky (1954-1980), křemíkové diskretní součástky (1958-1991). křemíkové integrované obvody (1965-1992)

Tesla Brno

Tesla Brno je navázána na tradici vývoje elektronových mikrosopů, kterou v Brně založil a rozvíjel Armin Delong ve funkci ředitele Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. V roce 2025 kupuje TESCAN ^[2] japonská firma Shimadzu. ,

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1930, Elektrum, Brno 1948, Tesla Brno, n. p. 1980, Tesla Brno, koncern 1989, TESCAN, 2025, Shimadzu, japonská firma	Elektronové mikroskopy

Tesla Karlín

Historie národního podniku Tesla Karlín ^[3] sahá k významnému českému vynálezci Františku Křižíkovi a dále přes éru koncernu Tesla Karlín (zaměřenou na investiční elektroniku), až po založení privatizované akciové společnosti TESLA KARLÍN, a, s. v roce 1992. Dnes řeší Tesla Karlín projekty telekomunikačních a datových sítí. Nové působiště se nachází v Pražské Hostivaři.

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1980, Tesla Karlín, koncern	investiční elektronika
1992, TESLA KARLÍN, a. s. (jeden z podniků skupiny PROSPERITA holding,a. s.)	telekomunikační a datové sítě

TESLA Pardubice

Tesla Pardubice, n.p, byla založena 1945 ^[4]. Foxconn_CZ je česká nástupnická organizace, která má nyní dva závody, v Pardubicích a v Kutné Hoře.

Organizace/ Navazující organizace	Výrobky
1945, TESLA Pardubice, n .p.	radiolokátory rozhlasové a tv přijímače, počítače (Tesla 200)
1989, FOXCONN (pobočka tchajwanské firmy)	komponenty osobních počítačů, s výjimkou čipů

Tesla Jihlava

Tesla Jihlava změnila v roce 2018 název na Kolektor Tesla Jihlava ^[5]

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1958, Tesla Jihlava (pod Tesla Lanškroun) 1981, Tesla Jihlava s. p. 1992, Tesla Jihlava, a. s. 2018, Kolektor Tesla Jihlava s. r. o.	konektory, konstrukční součástky pro elektroniku

TESLA Bratislava

Tesla Bratislava, n. p. vznikla v roce 1946 sloučením 16 firem, včetně Siemens-Radio (Bratislava) a Tungsram (Bratislava) ^[6].

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1946, Tesla Bratislava, n. p.	rozhlasové a televizní přijímače, telekomunikační technika
1980, TESLA Bratislava, koncern	8bitové počítače Tesla PMD 85 (1985), rozhlasové přijímače

ZPA, VHJ (Závody přístrojů a automatizace, oborové ředitelství výrobně hospodářdké jednotky)

Obor výzkum a vývoj digitálních počítačů založil a rozvíjel v Československu Antonín Svoboda. První počítače SAPO a EPOS 1 ještě nedošly do výrobní fáze. Závody přístrojů a automatizace se zaměřily na výrobu počítačů.

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1965, ZPA, oborové ředitelství VHJ (Závody přístrojů a automatizace, výrobně hospodářská jednotka) VHJ zahrnovala podniky a ústavy: Výzkumný ústav matematických strojů Praha Výzkumný ústav automatizačních prostředků Praha Aritma Praha, n. p. ZPA Čakovice, n. p. ZPA Dukla Prešov, n. p. ZPA Jinonice, n. p. ZPA Košíře, n. p. Metra Blansko, n. p. Novoborské strojírny, n. p. ZPA Trutnov, n. p.	analogové a číslicové počítače, včetně periferních zařízení, elektrické měřící přístroje, časoměrná technika, přístroje pro automatickou regulaci a řízení výrobních procesů a laboratorní přístroje Analogové počítače: EÚZ II, MEDA T Děrnoštítkový počítač ARITMA DP 100: výroba 1965-1974 Minipočítače: ADT 4000, 4100 a 4316: výroba 1973-1975 Čs počítače z programu JSEP-R1: EC 1021

ZAVT

ZAVT (Závody automatizační a výpočetní techniky) byly státní koncernovou výrobně hospodářskou organizací, která se podílela na programech výzkumu vývoje a výroby počítačů v rámci zemí Východního bloku resp. tzv. Sovětského bloku. ZAVT se do roku 1989 podílel na části historie počítačového hardwaru v zemích sovětského bloku. Sálový počítač EC 1025 byl vyvíjen ve VÚMS 1975 - 1979 a vyráběn v ZPA Čakovice 1979 - 1984.

Organizace / Navazující organizace	Výrobky
1981, ZAVT Koncern zahrnoval podniky a ústavy: Aritma Praha Kancelářské stroje Výzkumný ústav automatizačních prostředků, Praha Výzkumný ústav matematických strojů, Praha Výzkumný ústav výpočtovej techniky, Žilina Zbrojovka Brno ZPA Čakovice ZPA Dukla Prešov ZPA Košíře ZPA Nový Bor ZPA Trutnov ZVT Bánská Bystrica	výzkum a výroba počítačů, minipočítačů, mikropočítačů, řídicích počítačů, analogových a hybridních počítačů, periferních jednotek, pořizovacích strojů, zařízení pro přenos dat, děrnoštítkových strojů a zkoušečů Minipočítače ADT 4800: výroba 1987-1990 Počítače z programu - JSEP-R2: EC 1025, (výroba 1979-1985) - JSEP-R3: EC 1027 (výroba 1984-1989) Grafická vstupní a výstupní zařízení: - Digitizer A0 - Digigraf 3G 1008 a 3G 1612 Počítače z programu SMEP: - SM 50/50 (výroba 1982-1988) - SM 5212 (ZVT B.Bystrica)

Spotřební elektronika

Asociace CEA (Consumer Electronics Association) v roce 2007 odhadla hodnotu celkového prodeje spotřební elektroniky na 150 miliard amerických dolarů.^[7]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dopady na životní prostředí

Nebezpečné materiály

Elektronické zboží může obsahovat až šest desítek různých chemických prvků a řadu dalších sloučenin. Některé z nich jsou inertní a vzácné (zlato, stříbro, měď…), ostatní mohou být škodlivé životnímu prostředí nebo přímo toxické. Problém je mnohem komplexnější a existuje mnoho zákonů, pravidel, procesů, postupů a iniciativ, které se snaží negativní efekty elektronického průmyslu minimalizovat.

Elektroodpad

Odpad z elektroniky (elektroodpad, e-waste), především jeho množství, začíná být problémem, se kterým se musejí jednotlivé země vypořádat. USA generují nejvíce elektronického odpadu – odhadem 3 miliony tun ročně. Čínská lidová republika je druhá s 2,3 miliony tun (odhad z roku 2010) a (spolu např. s Indií) s perspektivou, tento objem odpadu dramaticky poroste. Organizace UNEP odhaduje, že v příští dekádě se v některých zemích až zpětinásobí.^[8]