Eiland (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Eiland
Jižní část přírodní památky v oblasti prameniště Ostrovské Bělé
Jižní část přírodní památky v oblasti prameniště Ostrovské Bělé
Základní informace
Vyhlášení27. ledna 2017
VyhlásilSpráva NP České Švýcarsko
Nadm. výška442–468 m n. m.
Rozloha5,05 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresÚstí nad Labem
UmístěníOstrov (Tisá)
Souřadnice
Eiland
Eiland
Další informace
Kód6118
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Eiland je přírodní památka v obci Tisá na katastrálním území Ostrov u Tisé v okrese Ústí nad Labem. Přírodní památka se skládá ze dvou oddělených částí, ležících na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Chráněné území, které je zároveň součástí Ptačí oblasti Labské pískovce, je v péči Správy Národního parku České Švýcarsko.[3]

Popis území[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 440 až 460 metrů v klimaticky chladné oblasti na území geomorfologického celku Děčínská vrchovina, alternativně označovaného jako Labské pískovce.[4] V údolí, obklopeném ze všech stran pískovcovými stěnami Ostrovských skal, je vybudována soustava šesti rybníků a menších nádrží, propojených tokem Ostrovské Bělé, jak je označována na českém území ve své horní části říčka Bělá, která se po 18,6 kilometrech u saského městečka Königstein vlévá do Labe.[5]

Větší část chráněného území o rozloze 3,36 ha se rozkládá severně od hráze Ostrovského rybníka na severozápadním okraji Ostrova. Druhá, menší lokalita má rozlohu 1,71 ha se nachází ve vzdálenosti zhruba 300 metrů na jižním okraji vesnice poblíž autokempu "Pod Císařem". Součástí tohoto území je též menší, rybářský nevyužívaný rybník o rozloze 0,31 ha, v němž se vyskytují chránění obojživelníci.[4]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou mokřadní společenstva druhově bohatých pcháčových luk (sv. Calthion), přirozeného toku a okolních podmáčených sekundárních olšin, rašelinný biotop a vodní plochy včetně zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů na ně vázaných.[3]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Co se týče jednotlivých ekosystémů, vyskytují se zde jednak nevápnitá mechová slatiniště s mechovým patrem a s porosty ostřice zobánkaté a sítiny článkované a vlhké, podmáčené pcháčové louky s pcháčem bahenním, psinečkem psím, sítinou niťovitou nebo sítinou ostrokvětou. Další ekosystémy představují údolní jasanovo - olšové luhy, rašelinné březiny, ostatní luční porosty a vegetace stojatých vod neobhospodařovaného rybníčku poblíž prameniště Ostrovské Bělé v jižní části přírodní památky.[4]

Na vlhkých a podmáčených loukách rostou některé vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako např. sítina ostrokvětá , kozlík dvoudomý, svízel hercynský, sítina kostrbatá, violka bahenní, štírovník bažinný nebo suchopýr úzkolistý. Ze zástupců nižších rostlin bylo na chráněném území celkem zaregistrováno 71 druhů mechorostů a 61 druhů řas.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na území mokřadních rašelinných ploch pod hrází Ostrovského rybníka žije populace čolka horského. Na této lokalitě a také v oblasti rybníčku u autokempu se vyskytuje i čolek obecný a čolek velký a spolu s nimi i další obojživelníci, jako je mlok skvrnitý, ropucha obecná a skokan hnědý. Na louce poblíž autokempu i v severní části přírodní památky byl zaznamenán výskyt zmije obecné.[4]

V oblasti ostrovských mokřadů se vyskytují různé druhy vážek a motýlů, mezi nimi i silně ohrožený modrásek bahenní. V rámci inventarizačního průzkumu bylo na chráněném území nalezeno 77 druhů brouků z 11 čeledí, mezi nimi i kovařík Agriotes pallidulus, zapsaný na červeném seznamu ohrožených bezobratlých, nebo kriticky ohrožený reliktní drabčík Acylophorus wagenschieberi.[4]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Do Ostrova neexistuje spojení veřejnou dopravou. Nejbližší autobusové zastávky jsou buď v Tisé nebo u Sněžníku, na železniční trati z Děčína do Oldřichova u Duchcova přes Jílové a Libouchec byla osobní doprava zastavena v roce 2007. Přístup do Ostrova je možný pouze osobním automobilem, na kole nebo pěšky. Kolem severní části přírodní památky Eiland vede historická dlážděná cesta (tzv. Železná cesta[6]), po niž byla přepravována ruda z dolů na Sněžníku do hamrů v Ostrově a která pak pokračovala přes Rájec dále na západ do Petrovic a do Saska. Po této staré cestě zároveň vede trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí. Jižní částí přírodní památky prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Ostrova k turistické chatě na okraji Tiských stěn a dále pak po okraji stěn až ke kostelu sv. Anny v Tisé.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b PP Eiland [online]. AOPK ČR [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Plány péče: Plán péče o přírodní památku Eiland na období 2017 – 2026 [online]. AOPK ČR, 2017-01-30 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  5. a b Seznam. Přírodní památka Eiland [online]. mapy.cz [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  6. Železná cesta. Pozůstatky po těžbě železné rudy [online]. Tisá: Obecní úřad Tisá [cit. 2019-06-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]