Edward Vernon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Admirál Edward Vernon
Admirál Edward Vernon (Národní portrétní galerie, Thomas Gainsborough, 1753)
Admirál Edward Vernon (Národní portrétní galerie, Thomas Gainsborough, 1753)
Narození12. listopadu 1684
Westminster
Úmrtí30. října 1757 (ve věku 72 let)
Nacton
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Alma materWestminster School
Povolánídůstojník a politik
RodičeJames Vernon a Mary Buck
FunkceMember of the 6th Parliament of Great Britain
Member of the 10th Parliament of Great Britain
Member of the 9th Parliament of Great Britain
Member of the 7th Parliament of Great Britain
Member of the 11th Parliament of Great Britain
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Vernon (12. listopadu 1684, Londýn, Anglie30. října 1757, Orwell Park, Anglie) byl britský admirál, úspěšný námořní vojevůdce dynastických a koloniálních válek 18. století. Byl též dlouholetým aktivním poslancem Dolní sněmovny, hodnosti admirála dosáhl v roce 1745. Proslul především svým nařízením ředit rum pro námořníky vodou (1740), čímž dal vzniknout nápoji dodnes známému jako grog. Jeho jméno nese několik lokalit v britských koloniích, nejznámější z nich je Mount Vernon, sídlo prvního amerického prezidenta Georga Washingtona.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Admirál Edward Vernon
Zámek Orwell Park (Suffolk), sídlo admirála Vernona od roku 1727

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Vernonů, narodil se ve Westminsteru v Londýně jako mladší syn ministra Jamese Vernona. Krátce studoval ve Westminster School a v roce 1700 vstoupil do služeb Royal Navy. Jako syn vlivného politika byl již v osmnácti letech poručíkem, pod velením admirála Shovella sloužil za války o španělské dědictví ve Středomoří a v roce 1706 dosáhl hodnosti kapitána. Později sloužil v Karibiku, v roce 1712 se vrátil do Anglie. V letech 1715–1717 a 1726–1727 krátce působil v Baltském moři, mezitím jako komodor velel na Jamajce (1720–1721). Mezitím se stal členem Dolní sněmovny (1722–1734 a 1741–1757). V parlamentu vystupoval jako nezávislý poslanec a aktivně se věnoval problematice námořnictva. Mimo jiné proslul svými aktivitami ve zlepšení válečné strategie.

V roce 1739 byl v hodnosti viceadmirála povolán znovu do aktivní služby a stal se přední osobností války o Jenkinsovo ucho. V letech 1739–1742 byl vrchním velitelem v Karibiku, porazil španělskou flotilu v Panamě, ale neuspěl při útoku na Cartagenu. Z této doby pochází jeho příkaz ředit příděly rumu námořníkům vodou, čímž vznikl nápoj dodnes známý jako grog (1740). V roce 1741 kandidoval do parlamentu za Londýn, kde byl však poražen výrazným rozdílem hlasů, poslancem se stal za město Ipswich, kde také kandidoval. Ve 40. letech patřil k uznávaným námořním vojevůdcům a v roce 1745 byl povýšen na admirála. V letech 1745–1746 byl velitelem v Severním moři, kde měl za úkol zabránit francouzské podpoře jakobitského povstání. Mezitím vydal dvě brožury, v nichž popsal své spory s ministerstvem námořnictva. Admiralita poté požádala Jiřího II., aby Vernona vyškrtl ze seznamu námořních důstojníků. V roce 1746 byl odvolán a od té doby žil v soukromí, do smrti nicméně zůstal členem Dolní sněmovny.

Od roku 1727 byl jeho majetkem zámek Orwell Park v hrabství Suffolk, kde také zemřel. Dědicem majetku se stal synovec Francis Vernon (1715–1783), který později získal titul vikomta Orwella a hraběte ze Shipbrooku.

Edwardův starší bratr James Vernon (1677–1756) se sňatkem spříznil s rodinou Boylů a za války o španělské dědictví se uplatnil jako diplomat, v letech 1702–1707 byl vyslancem v Dánsku. Synovec Sir Edward Vernon (1723–1794) dosáhl v námořnictvu hodnosti admirála.

Po admirálu Vernonovi bylo pojmenováno několik destinací v britských koloniích, nejznámější je Mount Vernon, sídlo prvního amerického prezidenta Georga Washingtona. Jeho starší nevlastní bratr Lawrence Washington (1718–1752) sloužil původně v Royal Navy pod Vernonem a pojmenoval po něm své sídlo ve Virginii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]