Edward Adolphus Seymour, 12. vévoda ze Somersetu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Edward Adolphus Seymour (St.Maur), 12. vévoda ze Somersetu
Erb 12. vévody ze Somersetu s dekorací Podvazkového řádu
Erb 12. vévody ze Somersetu s dekorací Podvazkového řádu
Narození 20. prosince 1805
Londýn
Úmrtí 28. listopadu 1885 (ve věku 79 let)
Torquay
Alma mater Christ Church
Eton College
Politická strana Whigové
Manžel(ka) Georgiana Seymour, Duchess of Somerset
Děti Ferdinand Seymour, Earl St. Maur
Rodiče Edward St Maur, 11th Duke of Somerset a Charlotte St Maur, Countess of Somerset
Příbuzní Algernon St Maur, 14th Duke of Somerset a Archibald Seymour, 13th Duke of Somerset (sourozenci)
Funkce Člen 11. parlamentu Spojeného království (únor 1834 – prosinec 1834)
Člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837)
Člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1841)
Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841–1847)
Člen 15. parlamentu Spojeného království (1847–1852)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Adolphus Seymour, 12. vévoda ze Somersetu (Edward Adolphus Seymour, 12th Duke of Somerset, 1st Earl of St. Maur, 12th Baron Beauchamp of Hache ) (20. prosince 1804, Londýn, Anglie28. listopadu 1885, Stover House, Anglie) byl britský státník ze šlechtického rodu Seymourů. V politice patřil k whigům a řadu let byl poslancem Dolní sněmovny, několikrát byl členem vlády, v letech 1859-1866 byl ministrem námořnictva. Byl rytířem Podvazkového řádu, uplatnil se také jako spisovatel a proslul svým působením v charitě. Jako vévoda ze Somersetu byl od roku 1855 členem Sněmovny lordů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zámek Stover House (Devon), soukromé sídlo 12. vévody ze Somersetu

Narodil se v Londýně jako nejstarší ze tří synů 11. vévody ze Somersetu, po matce pocházel z rodu vévodů z Hamiltonu. Studoval v Etonu a Oxfordu, poté absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Do parlamentu vstoupil původně za stranu toryů (1830-1831), poté byl v letech 1834-1855 členem Dolní sněmovny za stranu whigů. Již od mládí zastával nižší vládní funkce, byl lordem pokladu (1835-1839), tajemníkem kontrolního úřadu Východoindické společnosti (1839-1841) a státním podsekretářem vnitra (1841). Poté ve 40. letech 19. století převážně cestoval, do vlády se vrátil znovu až v roce 1849 jako prezident úřadu pro zdravotnictví (1849-1852), zároveň byl vrchním komisařem státních lesů (1849-1851) a vrchním komisařem veřejných prací (1851-1852)[pozn. 1], od roku 1851 byl též členem Tajné rady. V roce 1855 po otci zdědil titul vévody a přešel z Dolní sněmovny do Sněmovny lordů. V Palmerstonově a Russelově vládě byl pak sedm let ministrem námořnictva (1859-1866). Od roku 1861 až do smrti byl též lordem místodržitelem v hrabství Devon a v roce 1862 obdržel Podvazkový řád. Kromě zděděných titulů získal v roce 1863 titul hraběte ze St. Maur (vyšší titul vévody platil pouze v Anglii, tento hraběcí titul byl udělen pro celé Spojené království). Po roce 1866 odmítl další účast ve vládě, ale nadále dlouhodobě podporoval politiku W. Gladstona. Napříč politickými stranami a ve spolupráci s dalšími bohatými aristokraty (např. hrabě ze Shaftesbury) se jako člen různých spolků a komisí věnoval podpoře charity.

Zemřel na svém venkovském sídle Stover Lodge (Devon), které koupil v roce 1829. Jeho manželkou byla od roku 1830 Jane Sheridan (1809-1884), vnučka spisovatele Richarda Sheridana. Měli spolu dva syny, oba ale zemřeli předčasně (Edward Adolphus Seymour, 1835-1869; Edward Percy Seymour, 1841-1865). Peerský titul po smrti 12. vévody převzali postupně dva jeho mladší bratři Archibald (1810-1891) a Algernon (1813-1894).

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Úřad vrchního komisaře státních lesů (přesněji vrchního komisaře státních lesů, statků a parků, státních příjmů, veřejných prací a staveb – First Commissioner of Woods and Forests) byl zrušen v roce 1851 a nahrazen postem prvního komisaře veřejných prací (First Commissioner of Works). Kompetence úřadu zůstaly v podstatě zachovány, stejně jako členství ve vládě. V historické literatuře se první komisař veřejných prací zjednodušeně označuje jako státní sekretář, případně ministr. Z titulu obou zmíněných funkcí byl jejich vykonavatel zároveň prezidentem úřadu pro zdravotnictví, který tedy 12. vévoda ze Somersetu zastával souběžně v letech 1850-1852.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]