Eduard Tregler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eduard Tregler

Eduard Tregler
Základní informace
Narození 5. ledna 1868
Louny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. srpna 1932 (ve věku 64 let)
Bystřice pod Hostýnem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel, varhaník, hudební pedagog, dirigent, klavírista a sbormistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Tregler (5. ledna 1868 Louny[1]6. srpna 1932 Bystřice pod Hostýnem[2]) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce, který byl nadšeným klavíristou samoukem. Postavil si dokonce vlastní klavír. Dalšími učiteli byli Vojtěch Švácha a místní varhaník Josef Vejšický. V roce 1883 se stal studentem Varhanické škole v Praze. Studoval hru na varhany a skladbu u Františka Skuherského, Františka Blažka a Josefa Kličky. Po absolvování školy ještě pokračoval na Pražské konzervatoři studiem hry na klavír u Jindřicha Káana.

V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a později i ředitelem kůru dominikánském kostele sv. Jiljí v Praze. Chrám měl v té době vynikající sbor a Tregler pro něj v letech 18921895 zkomponoval sedm mší. V Praze se aktivně účastnil hudebního života města. Byl blízkým přítelem Antonína Dvořáka a o velikonocích roku 1895 uvedl s velkým úspěchem jeho Stabat Mater v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě.

V roce 1897 zvítězil v konkurzu na místo dvorního varhaníka v Drážďanech. Po třech letech se však vrátil do Prahy, neboť (podle vlastního vyjádření) „bylo teskno mezi Němci“. Stal se ředitelem kůru v kostele sv. Václava v Praze na Smíchově. Kromě toho vyučoval v hudebním ústavu Dvořákeum, který v roce 1904 spolu s Antonínem Heřmanem založil.

Vedle chrámové hudby se věnoval intensivně i světské komorní hudbě. Jako sólový klavírista, či ve spolupráci s Heroldovým smyčcovým kvartetem., podnikl řadu zahraničních koncertních turné. Vystupoval ve Vídni, v Lipsku, Berlíně a v mnoha městech Ruska a jihu Evropy.

Kvůli častým nemocem členů své rodiny se rozhodl Prahu opustit. Odešel do Loun a vyučoval hudbě na střední škole a působil jako sbormistr lounského Hlaholu. V roce 1906 založil amatérský symfonický orchestr, Lounskou filharmonii. Jako ředitel Spolku pro hudební výchovu se podílel rovněž na založení hudební školy, která dostala název Smetana.

V roce 1913 zvítězil v konkurzu na místo profesora na varhanické škole v Brně, kterou řídil Leoš Janáček. Z finančních důvodů se však po krátkém působení v Brně vrátil do Loun jako ředitel kůru v chrámu sv. Mikuláše. V roce 1916 se však opět do Brna vrátil. Vyučoval hru na varhany, obligátní klavír a harmonii. Působil jako dirigent v brněnském Orchestrálním sdružení a jako předseda Státní zkušební komise. Pokračoval také v koncertní činnosti. V Brně již zůstal až do své smrti v roce 1932. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní skladby op. 1 (1892)
  • Serenáda pro 4 lesní rohy op. 30 (1896)
  • Romance pro violoncello a klavír op. 19 (1896)
  • Romance pro housle a klavír op. 13
  • Composition pour piano op. 16a, sešit I. (1897)
  • Klavírní skladby řada II. op.16b (1897)
  • Klavírní kvintet (1897)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 29
  • Akvarelly. Pět klavírních skladeb op. 18
  • Romance pro housle s průvodem klavíru
  • Trio pro harfu, flétnu a basový klarinet op. 28

Varhany[editovat | editovat zdroj]

  • Předehry a dohry pro varhany op. 7
  • Fantazie g-moll op. 8 pro varhany (1895)
  • 100 preludií pro varhany op. 23 Mše F dur op. 26 pro mužský sbor (1895)
  • 64 krátkých předeher a meziher pro varhany op. 10 (1896)
  • Sonáta c-moll pro velké varhany op. 27
  • 50 předeher a meziher pro varhany op. 20 (1896)
  • Fantazie pro harmonium

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sbory pro ženské hlasy s průvodem klavíru op. 3 (1893)
  • Různé nálady (Písně pro jeden hlas s průvodem klavíru op. 17
  • Čtyři ženské sbory s průvodem klavíru op. 14
  • Dva dvojhlasé sbory s průvodem varhan
  • Čtyři ženské sbory bez průvodu op. 24
  • Patero smíšených sborů bez průvodu op. 25

Mše[editovat | editovat zdroj]

  • Missa jubilaei op. 2 pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny (1892)
  • Mše ke cti sv. Václava op. 4 (1892)
  • Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany (1892)
  • Missa in D op. 6 pro smíšený sbor a varhany (1892)
  • Missa brevis I. C-dur op. 12 pro smíšený sbor a varhany (1893)
  • Missa brevis II. D-dur op. 9 pro smíšený sbor a varhany (1894)
  • Missa brevis III. f-moll op. 22 (1894)

Ostatní chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor ke cti sv. Josefa (1892)
  • Komenského poslední modlitba (1892)
  • Sólové vložky k mimoliturgickým pobožnostem op.15 (Ave verum corpus, Ó Bone Jesu, Ave Maris Stella, 1894)
  • Ave Maria op. 11 pro vyšší hlas, housle a varhany (1894)
  • Dvě Ave Maria, Ó Sanktissima op. 21 pro sólový hlas, varhany, harfu a lesní roh (1894)
  • Pange lingua

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Louny
  2. Skladatel prof. Ed. Tregler zemřel. Národní listy (Večerník). 8. 8. 1932, s. 3. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Zdeněk Hatina: "Eduard Tregler." Diplomová práce. Brno : Konzervatoř, 1971.
  • Stanislava Syrková: Eduard Tregler. Pedagogická orientace 1, 2008, str. 116– –125, ISSN 1211-4669
  • L. Hába: Velký lounský muzikant. Deník Lučan, Louny, 2001, č. 17
  • Erika Smithová: Osobnosti brněnské varhanní hudby (dostupné ZDE)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]