Edmund Chvalovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edmund Chvalovský

Edmund Chvalovský (1897)
Narození 26. července 1839
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. října 1934 (ve věku 95 let)
Soběslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmund Chvalovský (26. července 1839 Praha (areál svatoanežského kláštera [1]) – 1. října 1934 Soběslav) byl český herec, divadelní a operní režisér (zejména Národního divadla v Praze).

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval v Praze akademické gymnázium, poté vyšší reálku a techniku, zajímal se o vědu (fyzika, astronomie) i umění (divadlo, dějiny umění, hudbu, kreslení). Když bylo roku 1862 jako výraz dlouhodobých snah o samostatné stálé české divadlo otevřeno Prozatímní divadlo, začal zde Chvalovský profesionální dráhu herce. Jednu sezónu (18651866) vedl jako umělecký ředitel a režisér [2] novou Švandovu divadelní společnost v Plzni. V roce 1873 se v Prozatímním divadle stal samostatným režisérem opery a po připojení k Národnímu divadlu v roce 1881 tam přešel i s hereckým souborem [3] a stal se na dvacet let režisérem, zejména Smetanových oper. Svou snahou o scénický realismus a novými metodami významně ovlivnil inscenační styl. Zasáhl i do jevištního výtvarnictví – navrhoval si kostýmy i dekorace ke svým režiím. Národní muzeum a Muzeum Bedřicha Smetany v Praze [4] vlastní několik Chvalovského režijních knih.

Vyučoval deklamaci, mimiku a dějiny umění na operní škole Prozatímního divadla (1873) a v letech 18921894 na Dramatické škole ND [3].

Mistrova Soběslav[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Edmunda Chvalovského (1839–1934) v Soběslavi, čp. 345

Odpočinek trávil režisér Chvalovský od svých 67 let v Soběslavi (19061934) a většinu z těchto let věnoval místnímu divadelnímu dění, které zde má hluboké kořeny (od roku 1828). Ve městě v bývalé Rožmberské škole bylo od roku 1888 nové velké jeviště a aktivní dramatický odbor Sokol a získal v roce 1906 silnou podporu v osobě Chvalovského; následovala jeho plodná spolupráce umělecké praxe s mladým nadšením; vychoval dvě generace herců; byl ochráncem a pomocníkem spolku, propůjčil mu své jméno; měl zásluhu na vybudování moderního jeviště – a na něm při otevíracím představení Lucerny v roce 1930 svoji cennou třiadvacetiletou práci s místním divadlem ukončil.

Mistr Chvalovský je pochován na místním hřbitově a na domě čp. 345 je pamětní deska s textem: 1839–1934 ZDE ŽIL A ZEMŘEL MISTR EDMUND CHVALOVSKÝ PRVNÍ REŽISÉR SMETANOVÝCH OPER, ČLEN KRÁL. ZEMSKÉHO A NÁROD. DIVADLA V PRAZE – KLUB SÓLISTŮ NÁR. DIV. – NÁROD. DIVADLO – ÚSTŘ. ŘED. ČESKÉHO HERECTVA.

Je po něm pojmenována ulice v Soběslavi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Anežský klášter:[1]
  2. Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 17
  3. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 184
  4. Muzeum B. Smetany v Praze:[2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Archiv Blatského muzea v Soběslavi, arch. složka o Ed. Chvalovském a o soběslavském divadelnictví
  • Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 206, 208–220
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 147, 149, 167, 170, 171, 173–4, 177, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 42, 44, 51, 65
  • Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 17
  • Karel Engelmüller: O slávě herecké (1947)
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 183–4
  • Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 213, 509, 528
  • PhDr. Rudolf Tecl: Smetanovský režisér Edmund Chvalovský (1839–1934). VHK JČM 27, 1990, č. 1, s. 16-28.
  • Zpravodajský týdeník Palcát 20.7.2005 – R. Kukačka: Na Chvalovského nábřeží nejen o divadle

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]